Protože je výhod a nevýhod penzijního připojištění celá řada, někdy je těžké určit, v jaké situaci je dobré si ho pořídit. Pojišťovny produkt prezentují jako univerzální spoření na důchod pro všechny věkové kategorie a příjmové skupiny, vždy tomu tak ale být nemusí. Na konkrétních případech vám vysvětlíme, pro koho se penzijní připojištění hodí a pro koho ne.

* ANO: Mám pár let do důchodu

Jak je patrné z grafu, v horizontu několika let je penzijní připojištění zajímavý produkt. Padesátníkům se do rizikových investic nechce, a tak je pro ně tento produkt zajímavou investicí „na poslední chvíli“. Začnete-li měsíčně ukládat 500 Kč deset let před odchodem do důchodu, můžete se těšit na reálné zhodnocení okolo pěti procent, a to i po očištění o inflaci. Na účtu po odečtení daně byste tak mohli mít před devadesát tisíc korun. Je třeba samozřejmě vzít v úvahu to, že podmínkou zachování výhod penzijního připojištění je trvání smlouvy po dobu pěti let a její ukončení nejdříve v momentě dosažení 60 let.

* ANO: Zaměstnavatel přispívá

Příspěvek na penzijní připojištění je pro zaměstnavatele zajímavým způsobem, jak svým pracovníkům nepřímo zvýšit plat. Tyto příspěvky totiž nepodléhají zdanění, pokud nepřesáhnou 24 tisíc korun na osobu ročně. Zaměstnavatelé většinou přispívají okolo pěti set korun a příspěvek podmiňují minimální úložkou ze strany zaměstnance. V tomto případě se skutečně vyplatí smlouvu o penzijním připojištění uzavřít, samozřejmě se zvážením, zda vám stojí za to přispívat více než minimální povinnou částku.

* ANO: Nechci riskovat

Penzijní fondy nakládají se svěřenými penězi velmi opatrně, a to ze dvou důvodů. Jednak mají zákonem omezenou možnou výši investic do rizikovějších akcií a podílových listů, jednak by musely případné roční ztráty fondu doplatit ze svého. Máte tak garanci, že o své peníze nepřijdete, ani kdyby se akciové a další trhy propadly na své dno. Logickým dopadem bezpečného investování je i nízký výnos pohybující se okolo tří až čtyř procent ročně, v „hubených“ letech okolo dvou procent.

* ANO: Mám ho jako doplněk dalších investic

Naprostou většinu prostředků střadatelů vkládají správci penzijních fondů do dluhopisů, poměrně velká část míří na termínované účty u bank. Takovou investici lze vnímat jako bezpečnou složku celkového portfolia, z něhož jste větší část investovali do rizikovějších a potenciálně výnosnějších aktiv, například akcií. V tomto případě lze ale počítat s nízkou likviditou penzijního připojištění, tedy s faktem, že na peníze můžete beze ztrát sáhnout až v šedesáti letech.

* NE: Důchod mám ještě daleko

Jak již bylo řečeno, pro dlouhodobé investování v řádu několika desítek let se penzijní připojištění příliš nehodí. Ačkoliv jsou vaše peníze na mnoho let „uzamčeny“ ve fondu, jejich výnos tomu neodpovídá. Možná na tom něco změní chystaná reforma, která by měla dát pojišťovnám možnost představit nové fondy nabízející odvážnější způsob investování. V tuto chvíli však lze říci, že každý akciový propad se v takto dlouhém horizontu vyrovná a za předpokladu postupného přesunu investic před důchodem do bezpečnějších aktiv nemáte rizikovější investicí co zkazit. Rozhodně byste měli při třicetileté investici překonat dvouprocentní výnos, který v takovém horizontu penzijní připojištění nabízí. Pro opatrnější investory, kteří si na akcie netroufají, mohou být zajímavé třeba fondy životního cyklu, které jsou na dlouhodobé spoření stavěné.

* NE: Naspořené peníze budu za pár let potřebovat

Opět je třeba mít na paměti nízkou dosažitelnost nastřádaných peněz. Mezi fondy sice můžete libovolně přecházet, peníze ovšem vyberete před šedesátkou pouze se ztrátou dotace a s doplacením daňového rozdílu. Jakmile smlouvu o penzijním připojištění uzavřete, počítejte s tím, že peníze si necháte vyplatit nejdříve v 60 letech. Ve chvíli, kdy pro vás budou výdaje na připojištění problematické, však můžete jednoduše snížit měsíční vklad.

* NE: Spořím několik tisíc

Je velmi důležité zvážit, kolik chcete na účet penzijního fondu měsíčně posílat. Pokud spoříte několik tisíc měsíčně, rozhodně neposílejte celou částku fondu, ale investice rozdělte do různých produktů. Nejvyšší státní dotaci, 150 Kč, dostanete při měsíčním vkladu 500 Kč. Vhodné je však třeba ukládat pouze 100 Kč a dostávat 50 Kč od státu. Zbytek můžete investovat jinde.