moderátorka
--------------------

Tak si tak tedy přemýšlím, kolik asi tak může mít Anetka Langerová do důchodu, tak 40 let, řekněme? No, ale možná už teď by ji zaujala naše páteční Poradna rodinných financí. Jako vždy se Zdeňkem Simaichlem z firmy Partners, dobré odpoledne přeji.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.

moderátorka
--------------------
Já jsem narážela na tu penzi, protože budeme hovořit o penzijním připojištění nebo důchodovém pojištění, což je trošku rozdíl. Ale když se tak dívám do dnešních novin na titulky, tady se píše, spoření na penzi už nic nevynáší. To mně trošku vyděsilo. Je to tak?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, v současné době bohužel ano, my o tom dneska budeme mluvit, trošičku na to narazíme. Ten dnešní článek se týkal zejména teda penzijního připojištění, o kterém dneska také bude řeč. A souvisí zejména s výnosem, který penzijní fondy připisovaly vlastně za minulý rok a který zůstal, neřekl bych za očekáváním, ale zůstal hodně, hodně za inflací. To znamená, ten reálný výnos se pohyboval už vlastně druhý rok po sobě v záporných číslech.

moderátorka
--------------------
Pojďme nejprve tedy k důchodovému pojištění, dostane se k němu každý jednou?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, všichni předpokládáme nebo aspoň doufáme, že se toho důchodu jednou dožijeme. Jsou samozřejmě pesimisti, kteří tvrdí, že, že ne, ale jak já vždycky říkám, co když se teda, nedej Bože, zadaří a toho důchodu se dožijeme, tak co vlastně potom. A v té dnešní poradě budeme hovořit o dvou vzájemně substitučních produktech nebo aspoň co se účelu týče, které lidi mezi sebou často zaměňují, anebo dokonce je pokládají za jedno, a to samé. A to je právě penzijní připojištění a důchodové pojištění. Je mezi nimi obrovský rozdíl. My si řekneme, zhruba jaký rozdíl mezi nimi je a dáme se takové stručné charakteristiky, co od toho kterého produktu můžeme očekávat. Tak penzijní připojištění je státem podporovaný produkt, který spravují penzijní fondy. Má oporu v zákoně, konkrétně je to zákon číslo 42/1994 Sbírky v aktuálním znění a navzdory názvu nejde o pojištění, to se velmi často plete.

moderátorka

--------------------
Takže nemá ho každý.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Nemá, tak ono v podstatě má ho ten, který si ho založí, ale založit si ho může každý ...

moderátorka
--------------------
Přesně tak.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
... kdo je starší 18 let a je občanem České republiky. Tak není to pojištění, ale jde v podstatě /nesrozumitelné/ investici do cenných papírů, převážně do nějakých velmi bonitních dluhopisů, jako jsou státní dluhopisy, a podobně.

moderátorka
--------------------
A ty se nemohou dostat do minusu nikdy?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Mohou se přechodně dostat do minusu, ale právě problém je v tom, nebo ne problém, ale tím, že tento produkt je státem dotován, tak je teda upraven tím zákonem a ten zákon mimo jiné říká, že penzijní fond nemůže připsat za ten rok záporný výnos. To znamená, vůbec nejhorší výsledek, který penzijní fond může udělat, je nula. A pokud se čistě náhodou hospodářsky, což se samozřejmě stát může, jak jsem říkal, je to investice do cenných papírů, do toho záporu dostal, tak to v podstatě akcionář nebo respektive ten majitel toho penzijního fondu musí dorovnat, jak se říká ze svého. To znamená, použít nerozdělený zisk z minulých let, snížit základní jmění a podobně. To znamená těch mechanismů je tam víc, ale v podstatě to vždycky znamená jedno, a to samé, musí to dát ze svých prostředků tak, aby klient penzijního fondu nerealizoval záporný, záporný výnos.

moderátorka
--------------------
Takže o ty peníze, které dám do toho penzijního připojištění, nepřijdu.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak, o ty, o ty přijít nelze.

moderátorka
--------------------
To jste mě uklidnil, můžete pokračovat.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, nicméně konečným důsledkem samozřejmě takového omezení je i velmi nízký výnos, který ani zdaleka nevyužívá ten potenciál finančních trhů. Ono je to tak, že ten zákon současně i předepisuje, do čeho ty penzijního fondy mohou investovat a jsou to vesměs právě ty konzervativní věci. A upřímně, oni ani samy penzijní fondy vzhledem k tomu, že by případnou ztrátu musely vyrovnávat ze svého, tak se do žádných agresivních strategií ani nehrnou, ale spíše je to strategie, která je, já bych se nebál říct, až defenzivní. To znamená, spíš jde o to, aby tam to zhodnocení nějaké bylo, možná tak, tak, jak tomu bylo i v minulosti, jedno až dvě procenta nad inflaci, ale aby to vydělávalo více, tak tam už by to riziko bylo příliš velké a do toho se ty penzijní fondy ani nepouštějí. Na konci toho penzijního spoření se mohu rozhodnout, zda chci ty peníze vyplatit najednou, anebo v takzvané doživotní rentě. Výhodou u tady toho produktu je státní podpora, která je až do výše 150 korun měsíčně, a dále daňové úlevy, tam je to až do výše 12 tisíc ročně.

moderátorka
--------------------
A co je lepší, vybrat si to, anebo opravdu si nechat vyplácet tu rentu.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak to záleží na tom, jakou mám zrovna ekonomickou situaci, vesměs v podstatě ty penzijní fondy jsou zakládány s tím, že ...

moderátorka
--------------------
Žádná výhoda s tím není spojena.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
... tam bude, no, je to, je to asi tak, že pokud z pojistné matematiky spočítám doživotní rentu, tak v podstatě dávám ty peníze k dispozici tomu fondu a ten s nimi nějakou dobu hospodaří a zaváže se mi, že mně bude vyplácet nějakou standardní, jak říkáme, anuitu. A v okamžiku, kdy zemřu, tak v podstatě žádný zůstatek tam, tam nezbývá. Zato v okamžiku, kdy, kdy, řekněme, mám, si vyberu peníze na začátku, to znamená, jakmile mi to penzijní připojištění skončí, tak si s těmi penězi mohu dělat, co chci, mohu třeba převážnou většinu utratit na začátku a ten zbytek si rozložit potom do dalších let. Ale zase na druhou stranu záleží na tom, jaký já jsem hospodář a jakou mi ty peníze udělají službu. Nemohu počítat žádnou standardní, standardní anuitou.

moderátorka
--------------------
A vy byste si vybral nebo byste si nechal vyplácet.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Já bych si, já bych si určitě vybral ty peníze, já bych si to nenechal, nenechal vyplácet.

moderátorka
--------------------
Dobrá rada, píšu si, inženýr Simaichl si vybere, taky si vyberu.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, další z těch výhod je potom teda ta možnost daňového odpočtu, to už jsme říkali a jedna z poměrně velkých výhod je i určitá flexibilita vlastně v tom měsíčním příspěvku, který chce, lze libovolně měnit. To znamená, když mám peníze, dávám tam víc, když nemám peníze, nebo nemám jich nazbyt, tak v podstatě ten příspěvek mohu omezit v podstatě až k nule, nebo na nějaké minimum sto korun měsíčně například. Naopak nevýhoda tady toho produktu patří už to zmiňované zhodnocení, o kterém jsme hovořili, a nemožnost libovolného přístupu k finančním prostředkům. To znamená, já tam mám možnost formou výsluhové penze za 15 let od té doby, co tu smlouvu založím a platím na ni, to znamená, je ta smlouva aktivní, tak mám možnost vybrat až polovinu naspořených prostředků. A pokud toho nevyužiju za těch 15 let, tak další přístup k těm penězům mám až v těch 60 letech, kdy mi to plnění připojištění skončí.

moderátorka
--------------------
A ještě kraťounce jenom k té druhé části a vyhlásím mezitím telefon, 221552525, na tomto telefonu se můžete inženýra Simaichla ptát na všechno, co souvisí buď s penzijním připojištěním, nebo s důchodovým pojištěním.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, no, a právě to důchodové pojištění, to naopak, to je produkt komerčních pojišťoven, to s penzijními fondy, anebo s nějakou podporou státu formou státního příspěvku nemá nic společného a v tomto produktu si předplácíte nějakou časově omezenou nebo doživotní rentou, která je složená z garantované částky a z nějakého navýšeného zhodnocení. Tohle to spoření je nejčastěji kombinováno s úrazovým a invalidním připojištěním a bohužel toto svými poplatky dále snižuje už tak, řekl bych, velmi neefektivní a drahý produkt. Výhodou tohohle toho jsou opět daňové úlevy až do výše 12 tisíc ročně a nevýhodou vlastně všechno ostatní, protože tyto produkty přes pojišťovny příliš vhodné na kumulaci kapitálu nejsou.

moderátorka
--------------------
A máme tu jednu otázku před písničkou, dobré odpoledne přeji do telefonu, kdo volá?

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka ze Svitav. A jako ráda bych se pana inženýra zeptala, jak je to s tím, prostě pracuju u soukromníka a on mně prostě nevyplatil tyhle ty daňový jako zúročení, prostě mám penzijní připojištění, že jo, a prostě on mně řekl, že prostě na to nemám nárok, jelikož prej nesplňuju podmínky, že nemám výdělek víc v hrubým 10 tisíc měsíčně. Takže mně daňový vyrovnání nedal, prostě si to určitě nechal pro sebe. Měla jsem 15 tisíc na odečtech, jo.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Rozumíme, rozumíme, tak tam těch příčin, proč jste nedostala tu vratku daňovou od státu, může být hned několik, určitě si nemyslím, že by si to, že by si to nechal. On ten podnikatel s těmi penězi málokdy přijde úplně do styku, i když vlastně ona to není tak úplně pravda, tam to probíhá tak, že vy vlastně to potvrzení o zaplaceném, o zaplacených příspěvcích, kde je přesně vyčísleno, kolik jste za ten rok zaplatila do penzijního fondu, je od toho odečteno 6000 korun, to znamená, to je maximalizace státního příspěvku, která odpovídá příspěvku zhruba 500 korun měsíčně. Tak to se od toho odečítá, protože nárok na v podstatě ten daňový odečet máte pouze u částech nad 500 korun, to znamená, musela byste tam přispívat více jak 500 korun měsíčně, aby se, aby se vás tento odpočet týkal. A v okamžiku, kdy dostanete takovýto přípis od penzijního fondu, tak s ním jdete do účtárny a účtárna v rámci vašeho daňového přiznání vám o to sníží vlastně ten daňový základ a každý zaměstnavatel za vás odvádí teda kromě zdravotního a sociálního, za vás odvádí i zálohu na daň a tato záloha na daň je potom proti tomuto snížení zúčtována. To znamená, obvykle se to projeví někde v březnové, v dubnové výplatě, kdy vám váš zaměstnavatel o tuto částku ty peníze navýší. To znamená, těch příčin je tam hned několik, ta jedna může být, že jste neplatila příspěvek vyšší jak 500 korun měsíčně a ta, ta druhá pravděpodobná příčina, že tam asi zřejmě neproběhlo úplně to zaúčtování, buď jste to nedala do účtárny, nebo, nebo tam byl nějaký jiný problém, který určitě nesouvisel s tím, že by stát nevyplatil ty peníze a pravděpodobně ani s tím, že by ho nevyplatil zaměstnavatel.

moderátorka
--------------------
Prostě znovu se ptejte a volejte, číslo 221552525.

/ Písnička /

moderátorka
--------------------
Tady je Poradna rodinných financí Českého rozhlasu 2 Praha, u telefonu inženýr Zdeněk Simaichl z naší strany a z druhé strany, dobré odpoledne přeji.

posluchačka
--------------------
Já bych se chtěla zeptat, já mám penzijní fond a vložila jsem si tam pětkrát 100 tisíc a mám to, mohu si to vybrat v srpnu 2011. A chtěla jsem se zeptat, jestli tam je nějaká změna u toho.

moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, teďka přesně nevím, jestli, jaká, jaká změna by tam měla být, pravdou je, že v současné době prošla sněmovnou první jakoby novela toho, toho zákona. Můžeme se těšit i na další změny vlastně od začátku příštího roku, které ...

moderátorka
--------------------
Změny k lepšímu.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Změny k lepšímu, určitě směrem k větší variabilitě a k větší použitelnosti, to znamená, pokud bych měl odpovědět obecně, tak žádná změna jakoby teďka, která by se dotýkala lidí, tam nějaká dramatická nebude, zvlášť co se týče těch jednorázových vkladů. Možná bych tady zmínil akorát jednu, která bude mít přímý vliv v podstatě na vyplácení státního příspěvku. A to je ta, že se nám poněkud posouvá ta hranice, od kdy mám nárok na státní příspěvek a v jaké výši. To znamená, jestliže teďka mám nárok na státní příspěvek od první stokoruny ve výši 50 korun a maximální na 150 korun při pětistovce měsíčně, tak od teďka 1. 7. se budou měnit pravidla hry trošičku a bude to vypadat tak, že na tu první padesátikorunu od státu budu mít nárok až při příspěvku 300 korun měsíčně a na to maximum, na těch 150 korun až při 7 stovkách měsíčně. To znamená, tam se trošičku jakoby posouvá ten, ten státní příspěvek a jsou tam nějaké poplatky za změny fondu ve výši 800 korun, když přestupuju z jednoho fondu do druhého. Ale jinak, co by se týkalo majetku penzijních fondů, co by se týkalo připisovaného zhodnocení, změny strategií, tak doufám, že na to se můžeme čekat, těšit právě až od nového roku. Ale bude to na bázi dobrovolnosti. To znamená, nebude to určitě tak, že automaticky každý, kdo má dneska penzijní připojištění, tak že by se ho to týkalo a nutně by přestupoval do jedné z těch třech investičních strategií.

moderátorka
--------------------
Máme další dotaz, dobré odpoledne přeji. Tak kdo je u telefonu, ano.

posluchačka
--------------------
Dobré odpoledne, tady je Šimková, Praha. Já bych se chtěla zeptat, jestli je pravda, že když do penzijního fondu řádně spořím a dožiji se těch 60 let, když se rozhodnu i podle rady pana inženýra Simaichla si částku vyzvednout, zda mi bude zdaněná.

moderátorka
--------------------
To je zajímavý dotaz, ano.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, děkujeme za otázku, to je velmi dobrý dotaz. V současné době je taková právní úprava, že výnos z penzijního fondu podléhá srážkové dani ve výši 15 procent. To znamená, ano, je to tak, ono to trošku jde proti, proti i smyslu a logice, v podstatě stejně jsou na tom i životní pojištění v podstatě, které, které mají nějakou tu kapitálovou hodnotu. To znamená, spoříme si v nich. U toho penzijního fondu je to o to víc nesmyslnější, protože stát to dotuje, přispívá na to, aby si to v podstatě v závěru ...

moderátorka
--------------------
Pak si to vezme zpátky.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak, on si vezme ve finále v podstatě na nějakých 30 letech, když jsme to počítali, tak si vezme ještě víc při nějakém standardním zhodnocení toho fondu, než vyplatí na těch příspěvcích. To znamená, tohle to určitě logiku nemá a já pevně věřím, že právě s tím novým rokem, kdy bysme se měli dočkat té poměrně zásadní změny těch penzijních fondů v investiční společnosti nebo ne změnu, penzijního fondu v investiční společnost, ale budou na výběr v zásadě tři investiční strategie, do kterých já budu moct posílat svůj příspěvek. Takže po vzoru podílových fondů výnos z těchto investice bude osvobozený od daně. Takže ano, bohužel je to pravda.

moderátorka
--------------------
A poslední dotaz, dobré odpoledne.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, Vilamová, Brno. Já, mně právě probíhá dědické řízení po zemřelé mamince, která byla účastnicí penzijního připojištění a už je všechno v podstatě v běhu, jen bych měla následující dotaz. Bylo mi sděleno, že ta výplata proběhne ve dvou etapách, je tohle jako právně v pořádku. Já jenom podotýkám, že nemám už žádnou smlouvu, protože už je to asi třetí nebo čtvrtý fond, do kterýho jsem vždycky fúzovala, protože ten zanikl a převedl nás jinam. Děkuji.

moderátorka
--------------------
Děkujeme.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, ono, já bohužel teda nejsem právník, ale co mohu říci z vlastní zkušenosti, tak na tohle to penzijní fond má nárok, to znamená, může to vyplatit jak jakoby najednou, anebo těch splátek tam může bejt víc. Já jenom si vzpomínám na jeden případ, kdy ty splátky byly dokonce čtyři. To znamená, dovedu si představit, že dvě splátky, ano, jsou, jsou, je to v pořádku. Nicméně je dobré si taky ověřit, jak ty splátky půjdou rychle po sobě. To znamená, aby mezi tím nebyl interval třeba 10 let. Ale v nějaké, v nějaké dohledné době.

moderátorka
--------------------
Já myslím, že je čas ukončit naši Poradnu, rodinnou Poradnu páteční a určitě se k podobnému tématu dostaneme třeba příští pátek už?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Já myslím, že bysme mohli v tomhle tom ...

moderátorka
--------------------
Dotazy by byly, telefony nám zvoní, tak příští pátek.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Máme, máme tady novelu zákona o penzijním připojištění, které bysme se určitě mohli věnovat.

moderátorka
--------------------
Tak se těšíme, to byl inženýr Zdeněk Simaichl z firmy Partners. Mějte se pěkně, na slyšenou.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásný víkend.