Uvádí to zpráva OECD * V Česku byl pokles hodnoty jejich majetku mnohem menší – asi sedm procent

Díky zákonné garanci jsou navíc lidé v Česku před propadem svých úspor v penzijních fondech chráněni. I pokud jejich fond prodělá, musí akcionáři zajistit, aby se to na vkladu klientů neprojevilo záporně.
Každá země má ale pro fungování fondů svá pravidla, a pokles majetku fondů se proto v řadě zemí odrazil i v poklesu úspor klientů. „Penzijní fondy ve světě v roce 2008 ztratily v průměru 23 procent hodnoty, zhruba 5,4 biliónu amerických dolarů,“ uvádí se ve zprávě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).
Reálná hodnota investic penzijních fondů (po zohlednění inflace) klesla předloni v USA o 26 procent, v Austrálii o 27 procent, v Belgii, Kanadě, Maďarsku, na Islandu či v Japonsku o více než 20 %.
Nejnižší ztráty naopak zaznamenaly Mexiko (asi 5 %) a Česká republika (asi 7 %).
Důvodem tak velkých rozdílů je odlišná strategie investování. „Tam, kde jsou ztráty nejnižší, převažují investice do vládních dluhopisů. Naopak nejvyšší ztráty vykázaly investice do akcií. Například v Irsku tvořily akcie dvě třetiny portfolia fondů,“ konstatuje OECD.
Lidé přišli o část úspor
Ačkoli při sestavování zprávy nebyly výsledky hospodaření fondů z loňského roku ještě k dispozici, OECD neočekávala výrazné zlepšení. „Burzy dál padaly a na rozdíl od roku 2008 zaznamenaly pokles i dluhopisy,“ uvedla.
„Mnoho lidí ve světě tak přišlo o významnou část svých úspor na důchod. Nejvíce krize dopadla na lidi těsně před důchodem, kteří mají velkou část svých příjmů na důchod v soukromých fondech v rizikových investicích,“ uvádí zpráva OECD.
Například v Irsku, které zaznamenalo největší propad investic fondů, si řada lidí kvůli poklesu svých úspor nemohla dovolit odejít do penze, tak jak měli naplánováno. „Řada lidí kvůli tomu odchod do penze odložila,“ řekla Právu irská odbornice na důchody Orlaigh Quinn.
Fondy v ČR fungují jinak

Zvláště tvrdě pak krize dopadá na starší lidi, pokud kromě velké části svých úspor přijdou také o práci. „Mají potíže nejen s hledáním nového uplatnění, ale nemají už ani čas, aby čekali, až se jejich penzijní fondy z krize zotaví,“ stojí dále ve zprávě z loňského roku.
Lidé v Česku se díky zákonné garanci do takové situace nedostali. I během krize nejhorší výsledek penzijního fondu u nás bylo nulové zhodnocení vkladu. Investiční politika našich penzijních fondů je konzervativní a změny, které by fondům umožnily i rizikovější investice, se v rámci důchodové reformy zatím nepodařilo prosadit.
„Fondy trvale udržují většinu portfolia v pevně úročených cenných papírech, jejichž podíl v loňském roce ještě stoupl,“ řekl Právu prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok.
Nejvíce prostředků účastníků bylo ke konci minulého roku investováno do dluhopisů (81,5 %). Na termínovaných vkladech a účtech bylo 11,3 % spravovaných prostředků a do akcií směřovalo pouze 1,7 % (před začátkem krize to bylo asi 6 %).
Bez šrámu ale krizí neprošly ani veřejné důchodové systémy, upozorňuje zpráva OECD.
Nárůst nezaměstnanosti a nižší výdělky omezily i jejich příjmy z daní a pojistného. Kvůli nezaměstnanosti se také zvyšuje počet předčasných odchodů do penze.
Dopady krize se ale v případě veřejných systémů rozloží napříč společností, upozorňují odborníci. „Čím větší roli hrají fondy a individuální penzijní schémata, hlavně ta definovaná výší příspěvků, tím větší je dopad na jednotlivce,“ shrnuje OECD.