Při roční úložce 18 tisíc do penzijního fondu si odečtete 12 tisíc z daní * Třicátníci mohou investovat dravěji – do akcií či dluhopisů

Průměrný starobní důchod přesáhne příští rok poprvé v historii deset tisíc korun měsíčně, tedy něco přes polovinu průměrné čisté mzdy. Kdo se na stáří nechce uskrovňovat, měl by začít šetřit už během svého aktivního věku.

Již více než čtyři miliony Čechů si v současné době spoří v penzijních fondech. Přes svůj název mají však tyto fondy vhodnou investiční strategii spíše pro ty, jimž zbývá jen několik let do důchodu, dnešní třicátníci i většina čtyřicátníků své peníze zhodnotí lépe jinde.
Za současné finanční krize se může zdát extrémně opatrná investiční strategie fondů lákavá. Stávající právní úpravou jsou však nuceny se jí držet za téměř každé situace. Za loňský rok přinesly klientům historicky nejnižší zhodnocení – až na výjimky, něco málo přes dvě procenta. Inflace přitom loni činila 2,8 procenta. Za letošní rok čekají odborníci z fondového byznysu ještě nižší zhodnocení než loni, analytici předpovídají více než šestiprocentní růst cen.
Opatrná investiční strategie může být výhodou pro toho, kdo jde za pár let do důchodu a propad trhů by ho v případě nezaručené investice připravil o peníze v době, kdy je potřebuje. Pro všechny střadatele je zajímavý státní příspěvek. Ten při úložce 500 korun činí 150 korun. Další výhodou je daňový odpočet v maximální roční výši 12 000 korun. Té lze však dosáhnout až při měsíčním vkladu 1500 korun. Výhodou může být i příspěvek zaměstnavatele – záleží na jeho konkrétní výši a konstrukci.
Přestože spoření na důchod je dlouhodobou investicí i na desítky let, nesmí fondy podle zákona žádný rok hospodařit se ztrátou. Přitom právě možnost zažít "neúspěšný rok" by jim umožnila zvolit odvážnější strategii, ztrátu z jednoho roku dohnat a nakonec vydělat více. Odvážnější investování by měl fondům umožnit nový zákon, na kterém pracuje ministerstvo financí a měl by být hotový v lednu.
Pokud fond v současné době skončí ve ztrátě, musí ji dorovnat akcionář fondu. Příkladem je Aegon PF, který zahájil činnost loni v červnu. Za tak krátkou dobu nemohl ještě vytvořit zisk, loni hospodařil s devatenáctimilionovou ztrátou, klienti však za rok 2007 získali zhodnocení svých peněz ve výši 4,5 procenta, nejvyšší na trhu.
Majitelům fondů se však ztráty dorovnávat nechce, a proto fondy investují velmi opatrně. Tři čtvrtiny jejich prostředků jdou do dluhopisů, přičemž jen asi pět procent jsou "nestátní" dluhopisy. Dalších 2,6 procenta investují fondy do státních pokladničních poukázek, tedy krátkodobých státních cenných papírů. Více než desetina majetku fondů je na účtech a termínovaných vkladech v bankách.
Nejrizikovější, ale také dlouhodobě nejvýnosnější složkou portfolia fondů jsou akcie. Za posledních dvanáct měsíců fondy jejich podíl v důsledku finanční krize výrazně snižovaly. Zatímco ke konci loňského září tvořily akcie v průměru 6,5 procenta majetku fondů, letos to bylo jen 4,3 procenta, přičemž některé fondy v nich neměly zainvestovanou ani korunu.
Spořit na důchod lze ale i jinak. Termínované vklady nabízejí i více než tříprocentní zhodnocení – a na rozdíl od fondů za ně ručí stát. Třeba úročení sta tisíc na termínovaném vkladu Komerční banky s výpovědní lhůtou jeden rok je 3,1 procenta, u LBBW 3,49 procenta. Do dluhopisů a akcií lze efektivněji investovat prostřednictvím podílových fondů. Pokročilejší investor si může koupit přímo státní dluhopisy s nominálem deset tisíc korun. Nízké ceny akcií teď také přinášejí dlouhodobým investorům dobrou příležitost pro vytváření portfolií.