Připisované zhodnocení u velkých je jen mírně nad nulou

Zhodnocení, které za loňský rok připsaly penzijní fondy svým klientům, bude pro většinu z nich zklamáním. Tak špatný rok penzijní fondy ještě neměly.

V největších fondech, v nichž je rozhodující část klientů, se zhodnocení pohybuje jen mírně nad nulou, v Axa penzijním fondu je to dokonce rovná nula. Míra inflace za loňský rok přitom činila 6,3 procenta. Nepodařilo se tak nejen zvýšit, ale ani udržet reálnou hodnotu úspor.

Může za to jen hospodářská krize ve světě a situace na kapitálových trzích? „Těžko v této situaci chtít zázračné výsledky, ale to neznamená, že nemohly být lepší. Vhodnými nákupy a prodeji v průběhu roku se dalo dosáhnout víc. Když některé fondy dokázaly připsat i tři procenta, jiné nemusejí být na nule,“ řekl Právu hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Jen slabou útěchou je, že ani vklady na bankovních účtech nebyly žádné terno. Kdo například uložil na spořicí účet v bance 100 000 korun za úrok 3 procenta, za rok získal po srážce daně 15 % čistého 2550 korun.

U penzijních fondů je třeba vzít v úvahu nejen výnos, ale i státní příspěvek až 1800 korun ročně a případný daňový odpočet od základu daně. Kromě toho je tu i efekt případných příspěvků od zaměstnavatele.
Nejlepší zhodnocení připsal za loňský rok AEGON penzijní fond (3,5 %). To ale není zásluhou jeho ekonomických výsledků, ale snahou akcionářů dále podpořit zájem o tento mladý fond, který působí na trhu od roku 2007. Uspokojující za dané situace jsou tak jen výkony Allianz penzijního fondu (3,0) a Generali penzijního fondu (2,0).

Důkaz pro změnu spoření?

Loňské chabé výsledky podnítily bouřlivou diskusi o zavedení nového systému penzijního připojištění, který v podobě návrhu zákona schválila ještě Topolánkova vláda.

Ten spočívá v tom, že noví klienti i zájemci z řad dosavadních klientů by měli v blízké budoucnosti spořit obdobným způsobem jako v podílových fondech a fondy by již negarantovaly kladné zhodnocení (s výjimkou klientů, kteří by se rozhodli zůstat v dosavadním systému). Zastánci nového systému tvrdí, že jedině takový je schopen zajistit pro lidi dostatečné zdroje na stáří.
„Jsem skeptický k názorům, že je třeba uvolnit pravidla pro penzijní připojištění. Když někdo investuje do fondu
založeného do akcií a odejde do důchodu v době krize, jakou jsme prožili právě nyní, utrpí velké ztráty,“ soudí Mertlík. Podle jeho slov je chybné čekat od penzijních fondů velké zhodnocení úspor, když hlavním smyslem by mělo být udržet jejich reálnou hodnotu.

Přísnější podmínky pro státní příspěvek

V novém systému se mají i zpřísnit podmínky pro poskytování státního příspěvku. Na nejnižší příspěvek 50 korun má mít klient nově nárok až při úložce 300 korun měsíčně, zatímco dosud již při úložce 100 korun.
Maximální příspěvek 150 korun klient má dostat až při úložce 700 korun měsíčně a více, zatímco dosud při úložce 500 korun a více.

Klientů přibývá

Nový zákon měl platit již od ledna 2010, ale k tomu nedojde. „V tuto chvíli je zákon vzhledem k situaci na politické scéně zablokován,“ uvedl před časem prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok. Právě fondy tuto změnu iniciují.
I přes hospodářskou krizi roste zájem Čechů o penzijní spoření. Loni stoupl počet klientů o 334 000 a za letošní první čtvrtletí o 50 000. Celkem tímto způsobem spoří na stáří již 4,35 miliónu lidí.
Účastníci měli k 31. březnu na účtech 189 miliard korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka je ale stále nízký a činí 450 korun.