Většina současných poskytovatelů penzijního připojištění se chystá vstoupit do druhého pilíře. Stávající penzijní fondy vyčkávají. A tiše se těší na nové klienty. Ale ačkoli vítají důchodovou reformu a chystané zavedení druhého pilíře penzijního spoření, shodují se v tom, že zatím mají pro plánování svých kroků málo informací.
Přesto již někteří započali přípravy, aby se mohli ucházet o licenci pro poskytování nových penzijních fondů. „Přípravy jsou již zahájeny. Vše je však zatím ve stadiu analýz,“ uvedl Karel Svoboda, generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita. Oproti tomu například zástupci Penzijního fondu Komerční banky se zatím nechtějí k tomuto tématu vůbec vyjadřovat. Počkat na další informace chce před prvními kroky a samotným rozhodnutím, zda vůbec bude do nového systému vstupovat také ING. „V současné době situaci zkoumáme a čekáme na vyjasnění všech reformních podmínek. Jakmile budou známé, tak můžeme přistoupit ke zpracování seriózní analýzy, na základě které se rozhodneme, zda ING Penzijní fond do zamýšleného druhého pilíře vstoupí“ říká Jiří Rusnok, ředitel ING Penzijního fondu.
Čekají na podmínky licencí Prostředky na individuálních penzijních účtech, kam si budou moci zájemci vyvést část pojistného, budou moci spravovat nynější penzijní fondy, které projdou přelicencováním. Podmínky pro udělení licencí ovšem zatím nebyly určeny. „Hlavní rizika by například představovalo to, kdyby byla stanovena povinnost zajištění kladného výnosu v každém půlroce, třeba jako tomu je na Slovensku. Pak by nové penzijní společnosti nemohly investovat jinak než konzervativně a tomu by odpovídal i výnos,“ upozorňuje Karel Svoboda. Všichni tak zatím vyčkávají na konkrétní podmínky. „Jakmile bude finální zákon, můžeme začít s přípravami byznys plánu,“ říká Dušan Doliak, generální ředitel skupiny AXA v ČR a SR.
O vstup do sektoru penzijního spoření se mohou ale ucházet i nové společnosti. Jak velký bude jejich zájem, je ovšem nyní složité odhadovat. „Většina velkých evropských společností již na trhu penzijního připojištění v Česku působí,“ uvedl Jiří Cívka z penzijního fondu Generali. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka by mělo k licencování společností dojít ve druhé polovině příštího roku. Více než polovina lidí se zúčastní Zástupci penzijních fondů předpokládají, že vyvedení části spoření do soukromých fondů bude mít v Česku velkou odezvu. „Odhadujeme potenciál až 60 procent ekonomicky aktivních osob,“ předpokládá Tomáš Matoušek, generální ředitel Penzijního fondu České pojišťovny. Podobně to vidí i další. Na druhou stranu ale upozorňují, že to bude záviset i na vládě. „Vše bude záležet na tom, jak se podaří vládě tuto reformu prodat občanům. Zatím se mi nezdá, že by se to vládě dařilo. Kampaně budou tedy určitě potřeba,“ říká předseda představenstva Allianz penzijního fondu Petr Poncar. Podle něj si rozjezd nových produktů vyžádá počáteční investice v řádu stovek milionů korun. Někteří se ale i obávají, že lidé se zaměří již jen na druhý pilíř penzijního spoření a ochabne zájem o současné dobrovolné komerční připojištění. „Ačkoliv současný ministr práce a sociálních věcí slibuje podporu dobrovolného penzijního připojištění se státním příspěvkem, dá se očekávat, že část klientů si zvolí pouze účast ve druhém fondovém pilíři,“ dodává Aleš Poklop, generální ředitel Penzijního fondu České spořitelny.