Vyhlídky na letošní rok jsou ještě chmurnější.

Představitelé podílových fondů dnes bědují nad tím, že přestože penzijní spoření je dlouhodobou investicí i na desítky let, současná právní úprava z produktu dělá krátkodobou investici, která musí každoročně skončit ziskem. Pokud fond skončí ve ztrátě, musí ji dorovnat vlastník fondu. To se ale nikomu nechce, a proto fondy volí velmi konzervativní strategii, kdy tři čtvrtiny majetku mají v dluhopisech, většinou státních, a více než desetinu na účtech v bankách.
Naopak do akcií, které dlouhodobě přinášejí nejvyšší zhodnocení, mají fondy jen něco přes čtyři procenta. Některé do nich neinvestují vůbec. Ceny akcií jsou teď sice velmi nízko, hovoří se dokonce o dosažení dna – fondy se je ale bojí nakupovat. Kdyby akcie dál padaly a fondy prodělaly, jejich vlastníci by museli ztrátu dorovnat.
Připravovaný zákon, který by mělo mít ministerstvo financí hotový v lednu, by měl fondům umožnit více riskovat a dlouhodobě přinést i vyšší zhodnocení. Vzniknou totiž penzijní společnosti, které budou spravovat účastnické fondy podobně, jak když investiční společnost spravuje v současné době podílové fondy.
Podle materiálu ministerstva financí, který mají HN k dispozici, se zvažuje, že by penzijní společnost měla povinnost vytvořit tři fondy s různými investičními profily, a to konzervativním, vyváženým a růstovým, tedy rizikovějším. Vedle toho budou moci vytvářet i velmi rizikové fondy nebo naopak velmi konzervativní, podobné zajištěným podílovým fondům.
Návrh uvažuje například o tom, že klienti, kterým do pěti let vznikne nárok na penzi budou muset mít peníze v konzervativním profilu, tak aby se hodnota naspořených prostředků výrazně neměnila. Prostředky v účastnických fondech bude muset penzijní společnost evidovat odděleně od svého majetku.