Na státní příspěvek nyní dosáhne pouze ten, kdo ukládá alespoň 300 korun měsíčně. Rok 2009 byl vlivem krize pro penzijní fondy velmi špatný. Loni se situace mírně zlepšila, po odečtení inflace se ale většina z nich svými zisky jen mírně udržela v plusu. Má smysl do nich ukládat? A jak si mezi nimi vybírat?
Penzijní fondy jsou v České republice součástí penzijního připojištění od roku 1994. V současné době jich na českém trhu působí celkem deset a jejich služeb využívá více než 4,5 milionu Čechů. Dlužno však dodat, že většina z nich především kvůli zaměstnaneckým benefitům a státnímu příspěvku. Podpora státu určuje i konzervativní pojetí investic a ochranu vložených prostředků – penzijní fondy nesmějí v žádném roce připsat záporné zhodnocení. Velké otazníky tedy visí nad dlouhodobou výnosností tohoto druhu spoření.
„Penzijní fondy investují z velké většiny do dluhopisů, především do státních, v menší míře i do podnikových. Akcie jsou zastoupeny jen zanedbatelně. Jejich podíl u nejodvážnějších fondů aktuálně činí zhruba dvě procenta. Lze tedy říci, že člověk sjednáním penzijního připojištění kupuje z větší části dluh českého státu,“ vysvětluje analytik společnosti Partners Dušan Šídlo.
Kdo je tedy jejich ideálním zákazníkem? „Penzijní fondy jsou nejvýhodnějším spořicím nástrojem pro starší klienty, kterým zbývá několik let do důchodu, případně pro klienty v důchodovém věku. Do penzijních fondů se vyplatí investovat rovněž těm, kteří mají možnost využít příspěvky od zaměstnavatele,“ říká finanční poradkyně Universe Finance Petra Dusová.
Pokud se rozhodnete pro tento spořicí nástroj, má smysl fondy mezi sebou porovnávat, navzdory omezenému poli jejich působnosti. Apokud ten, který jste si vybrali, vykazuje dlouhodobě podprůměrné výsledky, přejděte ke konkurenci. Bezplatný přechod je však možný až po pěti letech spoření. Pokud byste se fond rozhodli změnit dříve, zaplatíte poplatek přibližně 800 korun.
Jak poznat dobrý penzijní fond?
Penzijní fondy můžeme posuzovat podle kapitálové přiměřenosti, nákladovosti, nákladů příštích období, historických výnosů a dalších doplňkových služeb. V loňském roce si penzijní fondy v průměru připsaly dvouprocentní zhodnocení. Po odečtení inflace, která činila 1,5 procenta, však reálné zhodnocení dosáhlo pouze na půl procenta. Jak si vedly jednotlivé fondy (PF) v roce 2010?
Nejúspěšnějším z hlediska zhodnocení byl Allianz PF, který si připsal tři procenta. Nejméně dobře se naopak vedlo PF Progres od ČSOB, jenž vydělal jen procento. Z pohledu kapitálové přiměřenosti, která poměřuje kapitál fondu vůči jeho rizikově váženým aktivům, se loni nejvíce dařilo rovněž Allianz PF, následovanému fondy ČSOB PF Stabilita a AXA PF. Nejméně kapitálově vybaveným byl naopak Aegon PF. Pokud se podíváme na náklady, se kterými v loňském roce hospodařily jednotlivé penzijní fondy, dojdeme k tomu, že nejlépe si vedly Allianz PF, PF Komerční banky a Axa PF. Jestliže porovnáme náklady, které penzijní fondy očekávají v příštích obdobích, pak nejlepší vyhlídky mají PF České spořitelny a PF České pojišťovny. „Historické výnosy nestojí za nic“ Co klienti kritizují nejvíce, jsou nedostatečné dlouhodobé výnosy penzijních fondů. Jediný fond, který si pravidelně připisuje zhodnocení minimálně tři procenta, je Allianz PF. Z hlediska výnosů za posledních pět let si vede relativně dobře také Generali PF. Tyto dva penzijní fondy, společně s ČSOB PF Progres, vévodí také desetiletým tabulkám historických výnosů. Nejhůře na tom jsou naopak penzijní fondy ČSOB Stabilita a Axa.
Ani oslovení finanční analytici nejsou dlouhodobým vývojem výnosů penzijních fondů nijak nadšení. „Penzijní fondy byly negativně poznamenány vysokými bonusy, které dobrovolně vyplácely zaměstnavatelům za exkluzivitu fondu mezi zaměstnanci. To spolu se štědrými provizemi pro prodejce, s nutností garantovat kladné zhodnocení a s možností střadatelů fond kdykoliv změnit vedlo k nejnižším výnosům penzijních fondů ve střední Evropě,“ říká Dušan Šídlo. Ještě kritičtější je Jan Traxler, ředitel FINEZ Investment Management: „Historické výnosy nestojí za nic a výhled do budoucna je tragický. Stávající penzijní fondy navíc nemají oddělený majetek od účastníků a kvůli provizím mají vysoké účetní náklady příštích období.“ Státní příspěvek se zvýší těm, kteří spoří víc než 300 korun Spolu s vládní důchodovou reformou se očekávají změny, které mohou se stavem penzijního připojištění a počtem jeho účastníků výrazně zahýbat. Lidé budou moci od roku 2013 v rámci „druhého pilíře“ důchodového systému vstoupit do nově vzniklých penzijních společností. Na rozdíl od penzijního pojištění však nebude možné přecházet mezi jednotlivými fondy, ale ani z celého systému vystoupit. Výhodou naopak bude možnost volby ze čtyř rozdílně rizikových investičních profilů. „To vnímám velmi pozitivně. Myslím, že toto klientům dnešních penzijních fondů všeobecně chybělo a je to krok správným směrem,“ kvituje nové investiční možnosti Dusová.
Hlavní změnou, jež zasáhne účastníky stávajícího penzijního připojištění, které i nadále zůstane součástí třetího pilíře, budou nová pravidla výpočtu státní podpory. Na státní příspěvek dosáhne nyní pouze ten, kdo ukládá alespoň 300 korun měsíčně. Tomu, kdo bude ukládat více než 600 korun, se státní podpora zvýší, ti, kteří si ukládají méně než 600 korun, naopak budou mít nižší státní podporu než dosud.