Deficit státního rozpočtu překročil 192 miliard korun. Teď se čeká, o kolik se zadlužily obce a kraje
Nejvíc zadlužený – tak se bude mluvit o rozpočtu za rok 2009. Podle ministra financí Eduarda Janoty bude ve veřejných pokladnách za loňský rok chybět zhruba 220 miliard korun – k deficitu státu, který na konci roku činil 192,2 miliardy korun, se totiž musí připočítat ještě dluhy krajů a obcí.
„V dané chvíli se dá pouze odhadovat deficit obcí a krajů, aktuální odhad je 25 miliard,“ uvedl Janota.
Když však úředníci použijí optiku, kterou na dluhy předepsala Evropská unie, vyjde jim schodek zhruba 6,6 až 7 % HDP – podle výpočtu MF DNES tedy může jít dokonce o 250 miliard korun.
Brusel se totiž mimo jiné nenechá ošálit „účetním trikem“, který na začátku roku 2009 provedlo ministerstvo financí, když si vypomohlo téměř čtyřiceti miliardami z rezervních fondů. Díky této zásobě si nemusel stát tolik půjčovat, ale euroúředníci rozdíl mezi rezervou a půjčkou nevidí. Pokud se české schodky nedostanou na Unií předepsaná tři procenta HDP, mohl by nás Brusel potrestat seškrtáním dotací.
Za schodek může krize a nečinnost Rozpočet na loňský rok, který sestavovala ještě vláda Mirka Topolánka, původně počítal s růstem ekonomiky o necelá čtyři procenta. Podobným optimismem nešetřila ani EU nebo Mezinárodní měnový fond. Všichni však pohořeli a místo růstu se hospodářství o čtyři procenta propadlo.
Největší sekeru v rozpočtu od roku 1993 nezpůsobila rozhazovačnost poslední řádně zvolené vlády, ale hospodářská krize, která firmám sáhla na zisky a za poslední rok připravila téměř 200 tisíc lidí o práci.
Na daních a na pojistném se do rozpočtu vybralo o 160 miliard méně, než se čekalo. Jediný příjem, který oproti roku 2008 téměř neklesl, byla daň z přidané hodnoty a spotřební daň. „Na DPH se vybralo skoro stejně jako loni, i když se kvůli poklesu exportu méně vyrábělo. Udržela to domácí spotřeba,“ říká Jan Knížek, ředitel České daňové správy.
Situaci navíc zhoršuje nekontrolovatelné bujení výdajů na důchody a úhradu státního dluhu. V roce 2009 také stát více platil na podporách v nezaměstnanosti. Kvůli těmto posunům musel ministr Janota poslance žádat o dalších 14 miliard navíc.
Právě penze jsou největší položkou výdajů českého rozpočtu. Loni se zhruba 2,8 milionu důchodců (starobních, invalidních atd.) vyplatila rekordní částka 340 miliard korun. Na důchodovém pojištění se přitom vybralo o třicet miliard méně. A bude hůř: důchodců bude v dalších letech přibývat a důchody se ze zákona musí valorizovat.
Za deficit státní pokladny ve výši 192 miliard korun také do určité míry mohou protikrizová opatření Topolánkovy vlády. Šlo o slevu na sociálním pojištění pro nízkopříjmové zaměstnance a o odpouštění záloh na daň z příjmu živnostníkům a malým podnikatelům do pěti zaměstnanců. To mělo pomoci firmám přežít krizi a zachovat pracovní místa. „Dopad na deficit odhaduji na 20 až 30 miliard korun,“ uvedl Janota.
Podle posledních dostupných informací ušetřily firmy za první tři čtvrtletí na sociálním pojištění sedm miliard korun, tedy o dost méně, než se čekalo. Mělo to být 16 miliard za celý rok.
Zálohy manko nezvýší Daňová správa odpustila podnikatelům na zálohách zhruba 12 miliard. „Od léta už zálohy neměníme automaticky každému, kdo si požádá. Je to kvůli vývoji státního rozpočtu, který potřebuje hotovost,“ řekl již dříve MF DNES Knížek.
Státní pokladně tak loni přiteklo méně na zálohách, ale na druhé straně zase peníze příští rok nebude muset vracet. Kvůli krizi totiž podnikatelé za loňský rok zaplatí na daních z příjmu o dost méně než za rok předchozí. Podle evropské metodiky se proto toto číslo nebere v úvahu.