Vláda chce změnit penzijní připojištění. Fondy budou moci i prodělat

Praha - Větší výnosy z penzijních fondů, menší jistota pro střadatele, nižší daně z vyplácené penze a tlak na to, aby si lidé měsíčně na důchod odkládali co nejvíc. To jsou základní změny, které vyplývají z návrhu, podle něhož by se měl začít vytvářet nový zákon o penzijním připojištění. V pondělí se jím bude poprvé zabývat vláda.

Spořit půjde i postaru Z tezí pro přípravu nového zákona, které má MF DNES k dispozici, vyplývá, že kromě dnešních penzijních fondů vzniknou nové penzijní společnosti. Ty budou moci investovat svěřené peníze mnohem rizikověji než dnešní penzijní fondy, což by lidem v dlouhodobém horizontu mělo přinést vyšší zisky.
Pokud do nich vstoupí, budou si moci vybrat z několika úrovní rizika, které budou ochotni podstoupit – větší riziko může přinést více peněz. Nabídka bude zřejmě rozmanitá, povinně bude muset každá penzijní společnost nabízet jen „nejbezpečnější“ konzervativní fond.
„Pravidla pro investování konzervativního fondu budou stejná jako v dnešních penzijních fondech,“ říká ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Celkově však bude nový způsob spoření rizikovější. Nové penzijní fondy budou fungovat prakticky stejně jako běžné podílové fondy, takže v nich lidé nově budou moci i prodělat. Pokud se fondu nebude dařit, jejich úspory se budou tenčit.
Dnes penzijní fondy ze zákona garantují, že lidé dostanou zpět minimálně částku, kterou do nich vložili. Díky této garanci teď lidé nepřicházejí o úspory a investoři v podílových fondech, které se kvůli finanční krizi tenčí o miliardy korun, jim mohou jen závidět.
Přesto Nečas nesouhlasí s tím, že by nový způsob spoření měl být pro klienta rizikovější. Zdůrazňuje hlavně výhodu odděleného majetku správců a střadatelů. V současnosti jsou peníze lidí i správců fondu na jednom účtu a často se stává, že manažeři používají úspory i na jiné účely, než jsou nutné na provoz fondu. Například se „ztratí“, když z nich zaplatí reklamu jiné firmy ze skupiny.
V novém systému budou dostávat jen jasný poplatek za správu peněz – maximálně tři procenta z vlastního kapitálu fondu ročně. A kdyby se fond dostal do existenčních potíží, nebudou úspory lidí zahrnuty do konkurzní podstaty. „To je jednoznačně bezpečnější,“ tvrdí Nečas.
Komu se nový systém nebude líbit, bude moci zůstat ve starém penzijním fondu a pravděpodobně za stejných podmínek. Staré penzijní fondy už však budou zavřeny novým uchazečům o penzijní spoření.
Lidé mezi fondy nebudou moci bez postihu přecházet, jak se to děje dnes. Do pěti let od uzavření spořící smlouvy s konkrétní penzijní společností jim bude hrozit za přestup pokuta až do výše dvou tisíc korun.
Stát chce přimět lidi, aby si nechali úspory vyplácet formou doživotní penze. Ta bude osvobozena od daně z příjmu. Rentu však nově nebudou vyplácet penzijní fondy, nýbrž životní pojišťovny, kam bude muset zájemce převést své naspořené peníze.

* Co bude jinak?

1. Vzniknou penzijní společnosti, které budou úložky lidí investovat podobně jako podílové fondy. Lidé si budou moci vybrat, zda chtějí své peníze zhodnocovat s nízkým, nebo větším rizikem..

2. V novém systému nebudou mít garanci, podle níž nikdy nemohou přijít o své úspory. Výměnou za padnutí této jistoty fondy slibují, že v novém systému bude šance na vyšší výnosy.

3. Pokud bude střadatel chtít získat maximální měsíční podporu státu, tedy 150 korun, bude muset měsíčně ukládat alespoň 700 korun. Dnes k tomu stačí pětistovka.

4. Stát bude více motivovat firmy, aby přispívaly svým zaměstnancům. Limit pro příspěvky od zaměstnavatele, z nichž nemusí pracovník platit daň ani odvést sociální a zdravotní pojištění, se zvýší z 24 na 36 tisíc ročně.

5. Poklesnou daně z úspor. Dnes se vyplácené penze z penzijních fondů daní 12,5 procenty, nově to bude jen 10 procenty. Doživotně vyplácené penze se danit nebudou.