Nové penzijní připojištění: vyšší výdělky, méně jistoty
Reforma přináší také změny dnešních penzijních fondů
Před důchodovou reformou, která má začít platit od Nového roku 2013, se neschová ani 4,5 milionu lidí, již si spoří v dnešních penzijních fondech.
Reforma totiž změní také podmínky u dnes hojně rozšířeného penzijního připojištění, které se jinak také nazývá třetím důchodovým pilířem.
Reforma přináší také změny dnešních penzijních fondů. Před důchodovou reformou, která má začít platit od Nového roku 2013, se neschová ani 4,5 milionu lidí, již si spoří v dnešních penzijních fondech.
Reforma totiž změní také podmínky u dnes hojně rozšířeného penzijního připojištění, které se jinak také nazývá třetím důchodovým pilířem. Jde o zvýšení státního příspěvku ke spoření, zrušení garance přinejhorším nulového výnosu a otevření možnosti odvážněji investovat.
Všichni klienti penzijních fondů budou bez ptaní převedeni do takzvaného transformovaného fondu. A všech bez rozdílu se dotknou změny ve výši státního příspěvku. Stát chce motivovat lidi ke spoření vyšší sumy, a proto zvedne hranici pro jeho vyplácení. Dnes je maximálně 150 Kč měsíčně při úložce alespoň pěti set korun, nově bude sice vyšší – a to 230 Kč, klient fondu však bude muset spořit minimálně tisícovku měsíčně.
Člověk tak za rok bude moci získat ze státní kasy až 2 760 korun, zatímco dnes to je jen 1 800, ale bude muset více přihodit ze svého. A lidé, kteří spoří minimální sumy, nedostanou od státu nic. Příspěvek ve výši 90 Kč se bude vyplácet až od měsíční úložky minimálně tří set korun.
Přistoupení na další změny, které vyplývají z důchodové reformy, už budou na volbě každého.
Pokud se klient rozhodne zůstat v transformovaném fondu, budou pro něj platit všechny podmínky, které se na něj a jeho smlouvu o penzijním připojištění vztahovaly v dnešním penzijním fondu. Včetně podmínek pro výplatu naspořených peněz nebo toho, že fond nebude moci jeho uspořené peníze prodělat.
Dnes totiž přinejhorším musí fondy klientům připsat alespoň nulové zhodnocení a nemohou na ně přenášet ztráty z obchodování. Jediný rozdíl mezi novým a transformovaným fondem tak bude v takzvaném oddělení majetku účastníků, tedy v oddělení peněz fondu inkasovaných za správu od peněz klientů. Dnes odděleny nejsou. Dělá se to proto, aby bylo možné transparentněji účtovat a vykazovat poplatky za správu peněz a zároveň fondy nebyly v pokušení například používat prostředky klientů na reklamu pro jiné společnosti ve finanční skupině.
Kdo z lidí, kteří jsou dnes v penzijních fondech, bude toužit po změně a například vyšších výnosech, bude mít možnost přestoupit z transformovaného fondu do nově zakládaných účastnických fondů. Ty by měly nabízet různé investiční strategie včetně nejrizikovějších s převážnými investicemi do akcií, ale zároveň s možností nejvíce vydělat.
Při přestupu do nového fondu však klient podepíše novou smlouvu, kde se mu podstatně změní podmínky. Přijde o ochranu před prodělkem fondu a například také o možnost zažádat o výsluhovou penzi před dosažením šedesáti let.
Kolik lidí si spoří na penzi (v mil.)?
2002 2,60
2003 2,66
2004 2,95
2005 3,28
2006 3,61
2007 3,96
2008 4,30
2009 4,47
2010 4,60
2011 4,57
Diskuse
Vložte svůj dotaz