RADY, JAK NA DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
Prodej nemovitostí
DOTAZ: Budu platit daň z příjmu a v jaké výši při prodeji rekreačního objektu? V mém vlastnictví je od roku 1975.
ODPOVĚĎ: Daň platit nebudete. Nemovitost je ve vašem vlastnictví více než 5 let.
Penzijní připojištění
DOTAZ: Ke konci roku 2010 odcházím do starobního důchodu. Má smysl vkládat částku 12 000 korun na penzijní připojištění, když v jarních měsících roku 2011 již nebudu v pracovním poměru, tedy v době, kdy by mi byla mzdovou účtárnou daň vrácena?
ODPOVĚĎ: Předně musíte zvážit, zda by z případného nezaplacení příspěvku v letošním roce nevyplývaly nějaké sankce. Každý účastník smlouvy o penzijním připojištění se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou. Pokud byste tyto podmínky nedodržel a vaše penzijní připojištění by zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání, musel byste daňové odpočty z předcházejících let vrátit.
Z daňového hlediska platit na penzijní připojištění rozhodně smysl má. Za rok 2010 budete moci uplatnit daňový odečet buď u zaměstnavatele, či v přiznání, i když už nebudete v pracovním poměru. Přeplatek daně vám bude zaslán. Upozorňuji ale, že když letos uložíte 12 000 Kč, daňově odečíst půjde jen 6000 korun. Odečíst lze jen vklady, které přesahují 6000 korun ročně.
Spoření na stáří
DOTAZ: Pokud si spořím na důchodové připojištění 500 Kč měsíčně, mohu si to uvést do odečtení. Jsem zaměstnanec. Toto zúčtování je zaměstnavatel povinen, nebo není povinen provést?
ODPOVĚĎ: Máte pravděpodobně na mysli penzijní připojištění se státním příspěvkem. Odečet není možný, protože 500 korun měsíčně pro odečty nestačí. Odečíst lze částku, která je uspořena nad 6000 korun ročně.
Pokud by šlo o důchodové životní pojištění, tedy kapitálové životní pojištění, na které se nevyplácí státní příspěvek, pak lze daňově odečíst jakoukoli vaši platbu, maximálně ale 12 tisíc korun za rok. Zaměstnavatel je povinen na základě vaší žádosti provést roční zúčtování a uplatnit tento daňový odečet.
DOTAZ: Pracovník uplatňoval po dobu pěti let ve mzdové účtárně při ročním zúčtování odpočet ve výši 12 000 Kč ročně na soukromé životní pojištění (podmínka trvání do 60 let). Nyní toto životní pojištění předčasně ukončil. Musí podat přiznání a vrátit poskytnutý odpočet ve výši 60 000 Kč? Kde se tato částka v přiznání uvede?
ODPOVĚĎ: Poplatník je povinen podat přiznání a odpočty plateb na soukromé životní pojištění uplatňované pět let zpětně vrátit. Celkovou sumu uplatněných plateb uvede v příloze číslo 2 – v části Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona).
Odečet úroků z úvěrů na bydlení
DOTAZ: Chci se zeptat na odpočet úroků u mého muže, který uzavřel smlouvu na hypotéku ještě před uzavřením manželství. Smlouva je psaná tudíž jenom na něj. Může si tedy odečet úroků udělat jenom on? Jeho žena si nemůže udělat odpočet úroků, když není ve smlouvě o úvěru a ani nebyla v té době jeho manželkou?
ODPOVĚĎ: Poplatník si může uplatnit nárok na odpočet úroků za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru. Tímto účastníkem je ten, kdo je ve smlouvě uveden, ale také osoby, které, i když nejsou ve smlouvě uvedeny, před vyčerpáním úvěru závazek z úvěru převzaly (přejímatel dluhu) nebo k závazku přistoupily (přistupitel k dluhu), a to na základě uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo přistoupení k závazku (§ 531 nebo 534 občanského zákoníku).
Rozhodující není skutečnost, zda jste byla tehdy manželkou, ale zda jste účastníkem smlouvy nebo přejímatelem či přistupitelem k dluhu. Není-li tomu tak, nárok na odpočet nemáte.
DOTAZ: Po dobu čtyř let uplatňuji při ročním zúčtování daní ve mzdové účtárně odpočet úroků z úvěru na zakoupení pozemku za účelem výstavby rodinného domu. V zákoně je uvedeno, že stavba domu musí být zahájena do 4 let od uzavření smlouvy. Tuto podmínku jsem nesplnil. Jsem povinen podat přiznání a odpočty úroků za 4 roky zpětně vrátit?
ODPOVĚĎ: Platí zásada, že pokud jste porušil podmínku pro uplatnění odpočtů úroků, musíte je zpětně vrátit. I když zákon výslovně nestanoví, jakou formou to má být, v současné době platí stanovisko, že tak musíte učinit v přiznání, a to jednorázově. Celkovou sumu úroků uvedete v příloze číslo 2 – v části Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona).
Základní sleva 24 840 Kč
DOTAZ: Loni jsem 10 měsíců pracovala jako OSVČ, poté jsem se přihlásila na úřad práce. Mohu si uplatnit odpočet na poplatníka v plné výši 24 840 Kč?
ODPOVĚĎ: Základní sleva na dani pro poplatníka ve výši 24 840 Kč se v přiznání či ročním zúčtování daně u zaměstnavatele vždy uplatňuje v plné výši, bez ohledu na to, kolik měsíců v roce poplatník pracoval.
DOTAZ: Jak velkou část z odpočtu § 35 ba, odst. 1, písm. a) může uplatnit poplatník daně, když část roku nebyl zaměstnán ani nepodnikal, ale byl evidován na úřadu práce?
ODPOVĚĎ: Každý poplatník, který má zdanitelné příjmy, může uplatnit základní slevu na dani 24 840 korun v celoroční výši. Tedy například i v případě, že byl část roku evidován na úřadu práce.
DOTAZ: První dva měsíce v loňském roce jsem byla nezaměstnaná, od března jsem nastoupila do pracovního poměru, a protože jsem podepsala Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, dostala jsem po dobu 10 měsíců slevu na dani ve výši 2070 Kč měsíčně. Každoročně podávám kvůli příjmu z pronájmu přiznání a prosím o sdělení, zda si mohu v přiznání odečíst „na poplatníka“ slevu na dani ve výši 24 840 korun?
ODPOVĚĎ: Základní slevu v celoroční výši 24 840 korun si může odečíst každý poplatník, který měl za loňský rok zdanitelné příjmy, bez ohledu například na to, že byl určitou dobu nezaměstnaný. Nemusíte mít obavu, že slevu v daném případě uplatníte dvakrát (jednou u zaměstnavatele a podruhé v přiznání). Algoritmus vyplnění přiznání toto vylučuje.
Důchody
DOTAZ: Jaká je hranice výše důchodu, která nepodléhá zdanění? ODPOVĚĎ: Za loňský rok jsou osvobozeny od daně z příjmů všechny druhy pravidelně vyplácených důchodů až do roční sumy 288 000 korun.
DOTAZ: Jakým procentem se zdaňuje ta část důchodu, která převyšuje nezdanitelnou hranici?
ODPOVĚĎ: I když důchod převýší osvobozenou částku 288 000 korun ročně, ani poté důchodce zpravidla neplatí žádnou daň. Uplatní totiž v přiznání základní slevu na dani 24 840 korun, takže zaplatí daň (v závislosti na tom, zda se z příjmů platí pojistné, či nikoli) až z daňového základu převyšujícího 165 600 korun. Pokud by měl ještě další slevy (například na manželku), tato hranice se ještě zvýší. V současné době platí jednotná sazba 15 %.
DOTAZ: Platím penzijní připojištění se státním příspěvkem. V období od 1. 1. do 31. 12. 2009 jsem zaplatil 18 000 Kč a fond mi vydal potvrzení. Je možné uplatnit snížení vlastního daňového základu z té části důchodu, která je zdanitelná?
ODPOVĚĎ: Pokud výše důchodu přesahuje osvobozenou částku (288 000 korun ročně) či máte jiné zdanitelné příjmy patřící do přiznání, můžete snížit základ daně o platbu penzijního připojištění, avšak jen do částky 12 000 korun.
Kolik si může vydělat student
DOTAZ: Kolik si může vydělat student VŠ na živnostenský list a jak platí daně?
ODPOVĚĎ: Nikde není stanoveno omezení pro výši výdělku studenta – ať už si přivydělává na živnostenský list nebo třeba zaměstnáním.
Student podnikající na živnostenský list musí podat přiznání, pokud si loni vydělal více než 15 000 korun. Přitom uplatňuje základní slevu na dani v celoroční výši 24 840 korun a studentskou slevu 4020 korun v celoroční výši (pokud byl studentem po celý rok). Vzhledem k těmto slevám nezaplatí daň až do daňového základu 192 400 korun.
Stavební spoření, životní pojištění
DOTAZ: Musím do přiznání uvést také příjmy z ukončeného stavebního spoření či ukončeného životního pojištění?
ODPOVĚĎ: Příjmy z ukončeného stavebního spoření do přiznání nepatří. Zdaněny nejsou ani výnosy z tohoto spoření, které jsou osvobozeny od daně. Plnění ze životního pojištění po odpočtu celkově zaplaceného pojistného podléhají srážkové dani 15 %, daň srazí přímo pojišťovna.
Vyplnění přiznání
DOTAZ: Jsem průvodce cizinců – OSVČ, nezaopatřené děti nemám. Počítám správně údaje do přiznání? Příjem OSVČ za rok 2009 – 240 000 Kč, paušální výdaje 60 % = 144 000, základ daně = 96 000 Kč, daň 15 % = 96 000 x 0,15 = 14 400 (ř. 57), ř. 60 – 14 400 Kč, ř. 71 (daň po uplatnění slev): 14 400 minus 24 840 = – 10 440. Daň se tedy neplatí žádná?
ODPOVĚĎ: Je to zcela správně. Do řádku 71 uvedete nulu.
Výše paušálu
DOTAZ: Jaká je platná úprava stanovení výdajů paušálem – pro živnost nikoliv řemeslnou – pro daňové přiznání za r. 2009?
ODPOVĚĎ: Ve výši 60 % (došlo ke zvýšení z 50 na 60 %).
DOTAZ: Mám příjmy za loňský rok z autorských práv. Jaký paušál mohu použít?
ODPOVĚĎ: Za rok 2009 lze uplatnit paušál ve výši 60 %. Je to změna, za rok 2008 činil paušál 40 %. Za rok 2010 bude paušál na tyto příjmy ale opět činit 40 %.
Zaměstnanec a přiznání
DOTAZ: Do 30. 4. 2009 jsem byl řádně zaměstnán. Od 1. 5. 2009 do 16. 8. 2009 jsem pobíral podporu v nezaměstnanosti a od 17. 8. 2009 mám předčasný důchod. Týká se mě přiznání?
ODPOVĚĎ: Nemusíte podávat přiznání, pokud jste měl v zaměstnání podepsáno prohlášení k dani a neměl loni souběžně víc zaměstnavatelů (s výjimkou zaměstnavatelů, od nichž příjem ani v jednom měsíci nepřesáhl 5000 korun). Podpora v nezaměstnanosti do přiznání nepatří.
Dva zaměstnavatelé
DOTAZ: Pracuji jako vychovatelka ve školní družině na hlavní pracovní poměr. O prázdninách jsem uzavřela dohodu o provedení práce s Teskem. Za 8. měsíc mám hrubou mzdu 7380 Kč. Od 9. měsíce jsem pokračovala v brigádnické činnosti na dohodu o pracovní činnosti nad 2000 korun. V prosinci jsem měla hrubou mzdu ve výši 7980 korun. Veškeré příjmy byly řádně zdaněny.
V uplynulém roce 2009 jsem tedy v brigádnické činnosti dvakrát překročila částku 5000 Kč. Musím tyto dva příjmy uvést do přiznání?
ODPOVĚĎ: V přiznání uvedete vedlejší příjem za srpen (7380 Kč), za prosinec (7980 Kč) a dále celý příjem z hlavního pracovního poměru. K tomu potřebujete potvrzení o zdanitelných příjmech z obou vašich účtáren. Zbylé vedlejší příjmy neuvedete v přiznání, protože vedlejší zaměstnavatel byl povinen je zdanit konečnou srážkovou daní 15 % a tyto příjmy pak již nepatří do přiznání.
DOTAZ: Jak postupovat při platbě daní? Jsem důchodce, v roce 2009 jsem měl 2 smlouvy o provedení práce u dvou zaměstnavatelů. U prvního zaměstnavatele jsem dostal za smlouvu o provedení práce celkem hrubého 35 300 Kč. Po vyplnění prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, které jsem podal u zaměstnavatele, mně zaměstnavatel vyplatil celkem čistého 35 300 Kč.
Vedle toho jsem u druhého zaměstnavatele na druhou smlouvu o provedení práce dostal hrubého 14 000 Kč, ze kterých mně zaměstnavatel odečetl 15% daň, takže jsem dostal čistého 11 900 Kč.
ODPOVĚĎ: Jde podle všeho o dva souběžné zaměstnavatele. Podstatné je to, jak byla vyplacena mzda od druhého zaměstnavatele, kde nebylo podepsáno prohlášení k dani. Pokud byla částka 14 000 korun vyplacena najednou, zaměstnavatel jen srazil zálohu na daň a vy jste povinen podat přiznání. Vzhledem k výši základní slevy na poplatníka ale žádnou daň platit nebudete.
Jestliže ale částka 14 000 Kč ročně vám byla vyplácena průběžně tak, že v žádném měsíci mzda nepřekročila 5000 korun hrubého, zaměstnavatel byl povinen uplatnit srážkovou daň 15 procent v každém měsíci a tento příjem již nepatří do přiznání.
Pokud jste měl dva zaměstnavatele postupně za sebou, musel byste podat přiznání, a to proto, že u druhého zaměstnavatele nebylo podepsáno prohlášení. Ani v tomto případě byste ovšem neplatil žádnou daň.