V čem se druhý pilíř liší od stávajících dvou systémů zajištění?

Druhý pilíř se liší v mnoha ohledech. Je přitažlivý jen pro vysoce příjmové skupiny, zatímco první a třetí pilíř jsou zajímavé pro všechny.
Důchodové spoření je v tomto srovnání také výrazně politicky rizikovější. Zatímco první pilíř je povinný a třetího se účastní bezmála 5 milionů lidí, v případě druhého pilíře lze očekávat výrazně nižší zájem, což bude mít určitě vliv na jeho stabilitu. Politická levice se navíc nechala slyšet, že se ho bude snažit přinejmenším pozměnit nebo dokonce zrušit.
Ale i v případě, že by byl zachován v nezměněné podobě, by určitě sám o sobě na financování stáří nestačil. Lidé s vyššími příjmy mívají zpravidla i vyšší výdaje. Rozdíl mezi důchodem z prvního a druhého pilíře nebude tak zásadní, aby pokryl jejich náklady na zachování životní úrovně ve stáří. Tito lidé mají i lepší možnosti, jak investovat.

Stačí nový pilíř sám o sobě na financování spokojeného stáří?

I v případě, že by byl druhý pilíř zachován v nezměněné podobě, by určitě sám o sobě na financování stáří nestačil. Lidé s vyššími příjmy mívají zpravidla i vyšší výdaje. Rozdíl mezi důchodem z prvního a druhého pilíře nebude tak zásadní, aby pokryl jejich náklady na zachování životní úrovně ve stáří. Tito lidé mají i lepší možnosti, jak investovat.

Jaký očekáváte osobně zájem o druhý pilíř? Bude například počet účastníků atakovat současné penzijní připojištění?

Očekáváme malý zájem občanů o důchodové spoření, protože je přitažlivé jen pro vysoce příjmové skupiny a ty vnímají stát jako neseriózního partnera. Navíc cítí riziko tohoto produktu, které spočívá v malém počtu vysoce příjmových lidí, kteří se pro druhý pilíř rozhodnou.
Zároveň máme obavy, že se na trhu objeví neféroví prodejci, kteří budou zneužívat nízké informovanosti veřejnosti a budou lidem tvrdit nepravdy – například, že druhý pilíř je povinný. Budou se snažit do druhého pilíře získat lidi, pro které je zjevně nevýhodný, což jsou lidé s příjmy menšími než 35 tisíc hrubého měsíčně.
Zájem o druhý pilíř se v žádném případě nedá srovnat s jiným státem podporovaným produktem. Očekáváme, že důchodové spoření skončí fiaskem. Tím, že na rozdíl od třetího pilíře, je důchodové spoření vhodné jen pro vysoce příjmové skupiny, nemůže už z principu atakovat počet účastníků penzijního připojištění.

Současným penzijním fondům je vytýkáno, že většina z nich účastníkům pokryje sotva inflaci. Bude to u nového pilíře lepší?

Je pravda, že zhodnocení u penzijních fondů pokrývá jen inflaci, ale na druhou stranu poskytují současné fondy vysokou míru bezpečí, což většině konzervativních Čechů stačí. Nové účastnické fondy dávají možnost investovat konzervativně, nebo dynamicky a lze očekávat, že výrazně překonají zhodnocení stávajících penzijních fondů.
U druhého pilíře bude také možné investovat konzervativně až dynamicky. Konzervativní fondy budou nabízet velkou jistotu, ale jejich ambicí z hlediska zhodnocení bude opět jen pokrytí inflace. Dynamický fond bude s vysokou pravděpodobností dlouhodobě, na horizontu 20-40 let, inflaci překonávat.  Je ale potřeba očekávat, že během této doby bude docházet k výkyvům. V tomto ohledu lze považovat za výhodu, že jeho účastníci nemohou své rozhodnutí změnit (když pomineme přestup do jiného fondu), takže psychický tlak na laického investora bude minimální. Pokud někdo zvažuje vstup do druhého pilíře a má vhodný rizikový profil, určitě je na takto dlouhém časovém horizontu vhodnější zvolit cestu dynamického investování.
U druhého pilíře je ale daleko podstatnější, než zhodnocení jednotlivých fondů, politické riziko. Zatímco účastníci druhého pilíře nemohou své rozhodnutí už nikdy změnit a vystoupit z něj, stát může kdykoliv zcela změnit pravidla a ovlivnit tak výši celkové vyplácené částky na konci spoření.

Komu se tedy skutečně vyplatí zapojit se do důchodového spoření? 

Než se člověk rozhodne vstoupit do důchodového spoření, měl by si odpovědět na následující otázky:

• Mám příjmy vyšší než 35 tisíc? (pokud ne, druhý pilíř se mi nevyplatí)
• Věřím, že se nezmění systém důchodového spoření?
• Jsem ochoten akceptovat, že se ke svým penězům dostanu až ve věku, kdy mi bude připsán státní důchod? (Obzvlášť pro vysoce příjmové skupiny je atraktivnější varianta brát rentu dříve.)
• Nevadí mi, že budu mít možnost čerpat naspořené prostředky pouze formou 20leté nebo doživotní renty?

Pokud na některou z uvedených otázek odpoví negativně, neměl by o druhém pilíři uvažovat. Alternativou pak jsou investice do podílových fondů, do kterých může kdykoliv posílat méně nebo více, investování na čas přerušit, může si peníze kdykoliv jednorázově vybrat a na rozdíl od důchodového spoření tady nejde o nevratné celoživotní rozhodnutí.

Neudělá ale člověk lépe, pokud si například dříve zajistí bydlení atd. a až poté začne spořit na penzi?

Co se týká zajištění vlastního bydlení, i to je určitě možné považovat za určitou formu zajištění na stáří. Člověk si tak výrazně sníží své provozní náklady a nároky na příjmy ve stáří pak budou mnohem nižší. Pokud je to možné, je samozřejmě ideální spořit si jak na vlastní bydlení, tak na stáří. Z principu jde ale především o rozhodnutí mezi spořením a spotřebou. Češi se budou muset naučit více spořit a státem podporované produkty s pevně danou dobou spoření mohou být určitě způsobem, jak se v tomto ohledu naučit disciplíně.

Na dotazy Zlaté koruny odpovídal:

Ing. Jan Šimek
analytik, Broker Consulting

Společnost Broker consulting je členem
Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF), odborného partnera projektu Zlatá koruna