Nejen ekonomové, ale už i Česká národní banka a ministerstvo práce a sociálních věcí kritizují narychlo ušitou důchodovou reformu. Podle ČNB je problém, že peníze do fondů vyvedou hlavně jen vysokopříjmové skupiny. Nový systém by tak astronomickým výdajům na české důchody příliš neulevil. Aby spoření na důchod v penzijních fondech plnilo svůj účel a přimělo Čechy nespoléhat jen na státní důchod (nemít úspory – vejce – v jednom košíku), muselo by vypadat jinak. Shoduje se na tom ČNB i ministerstvo práce, které připomínkovaly vládou schválenou velkou důchodovou reformu.
ČNB uvádí, že dobrovolné vyvedení tří procent z důchodového pojištění budou využívat především vysokopříjmové skupiny, jenže do skupiny nad 30 tisíc korun hrubého patří jen pětina obyvatel. Ministerstvo financí navzdory tomu kalkuluje s tím, že do fondů se upíše padesát procent pracujících, tedy zhruba 2,5 milionu lidí.

Přitom i z webové kalkulačky MPSV, která pracuje se stejnými principy jako MF DNES, jen výpočet prezentuje odlišnou formou, vyplývá, že se to vyplatí pouze těm s nejvyššími příjmy.

Dnes platí, že čím má člověk vyšší plat, tím méně se mu z něj započítává do státního důchodu – proto bere velká většina důchodců velmi podobnou penzi. V novém systému by se lépe vydělávající nemuseli o své tři procentní body dělit vůbec s nikým.

Vláda chce penzijní reformu protlačit i proto, aby stát mohl v budoucnosti na důchodech ušetřit. Těm, kdo si budou sami spořit ve fondech, totiž zkrátí státní penzi. To však nebude fungovat, pokud do druhého pilíře nebude spořit dost lidí. "Největší problém vidím v dobrovolnosti spořícího důchodového systému. Stát by neměl lidi nutit, ale makroekonomicky to nedává smysl," říká Jan Procházka, analytik společnosti Cyrrus a člen NERV. Hlavně ať tam nevstoupí moc lidí

Stejnou námitku při schvalování návrhu uplatnilo i ministerstvo práce a sociálních věcí. To navrhuje, aby byl každý do systému zaevidován automaticky – pouze pokud si o to sám zažádá, mohl by přestoupit čistě do státního.

Toho se však hrozí ministerstvo financí. "Zvyšovalo by to nároky na veřejné finance," uvádí v připomínkách. Nabízí se jediné vysvětlení: vzhledem k tomu, že většina Čechů pasivně spoléhá na to, co jim naordinuje stát, začali by si na soukromé účty vyvádět tři procenta téměř všichni a v rozpočtu by chybělo ještě víc než odhadovaných dvacet miliard.
Kdo si přilepší po plánované důchodové reformě

Tuto díru má pokrýt zvýšená DPH, ta vynese zhruba o 23 miliard korun ročně navíc. Jenže vláda už si naplánovala, že za reformu a více či méně související opatření utratí zhruba dvojnásobek. Příliv účastníků spoření by jí tak doslova udělal čáru přes státní rozpočet.

Spoření v nových penzijních fondech se přitom dost podobá dnes fungujícímu penzijnímu připojištění, které má 4,5 milionu lidí. Spoří si v něm v průměru 430 Kč měsíčně. To je zhruba částka, kterou by musel člověk s průměrným platem 24 tisíc korun měsíčně přihodit ze svého, kdyby se chtěl zapojit do nového systému penzijních fondů.

Ministerstvo financí tak zřejmě počítá s tím, že Češi svou spořivost mávnutím reformního proutku zdvojnásobí. Anebo že opustí pohodlné fungující připojištění se štědrým státním příspěvkem a daňovým zvýhodněním a vrhnou své peníze do neprobádaných penzijních fondů.