Ústavní soud zrušil stávající způsob výpočtu vyměřovacího základu pro stanovení důchodu. Podle názoru soudců diskriminuje lidi s vyššími příjmy, kteří tak dosáhnou na nižší důchod v poměru k předchozí mzdě, než lidé s nižší mzdou. Od září příštího roku budou možná lidé s vyššími příjmy, kteří odejdou do důchodu pobírat vyšší důchod než dnes.
Šanci jim dal v pátek 16. dubna Ústavní soud, který zrušil ustanovení zákona o důchodovém pojištění, podle něhož se stanovuje částka, z níž se následně počítá důchod. Podle soudců stávající výpočet odporuje Listině základních práv a svobod, protože negarantuje právo na přiměřené hmotné zabezpečení. Nynější úprava bude podle rozhodnutí soudu platit až do září 2011, do té doby musí vláda a parlament vymyslet jiný, spravedlivější, způsob výpočtu důchodů .
Trnem v oku se soudcům Ústavního soudu stala takzvaná redukce dřívějšího příjmu novopečeného důchodce. Do částky pro výpočet důchodu se započítává předchozí průměrný měsíční příjem plně jen do částky 10 500 korun. Od 10 500 korun do 27 000 korun se započítá 30 procent a z částky přesahující 27 000 korun se do výpočtu důchodu zahrne jen deset procent. To ve výsledku znamená, že vyměřený důchod se nejvíce blíží příjmu člověka s nízkou předchozí mzdou. Čím vyšší mzdu či plat důchodce před odchodem do penze měl, tím nižší je poměr mezi vyměřeným důchodem a předchozím příjmem.
Přesně takový případ řešil Krajský soud v Ostravě. Novopočený invalidní důchodce žaloval Českou správu sociálního zabezpečení, že mu neposkytla přiměřené hmotné zabezpečení. V únoru 2006 mu byl vyměřen invalidní důchod, pro jehož výpočet platí podobná pravidla jako pro starobní důchod, ve výši 13 346 korun. V předchozích letech měl průměrný měsíční příjem 68 635 korun. Důchod tak činil pouze 19 procent jeho předchozího příjmu. Dotyčný v žalobě argumentoval, že podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí činila v roce 2004 průměrná výše důchodu 44 procent předchozího hrubého příjmu důchodce. Proto se výpočtem cítil poškozen.
Ostravský soud dal invalidnímu důchodci za pravdu a obrátil se na Ústavní soud, aby dosavadní způsob stanovení základu pro výpočet důchodu zrušil. Podle ostravských soudců je v rozporu s článkem 30 odstavce 1 Listiny základních práv a svobod. Podle něj mají „občané právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti v práci, jakož i při ztrátě živitele“.
Ústavní soud se s názorem ostravských soudců ztotožnil. V oddůvodnění verdiktu uvedl, že sice nezpochybňuje princip mezigenerační solidarity a příjmové solidarity v důchodovém systému, nicméně vyměřený důchod by měl více odpovídat předchozímu příjmu, a tedy i příspěvkům, které dotyčný do důchodového systému odvedl. Kvůli komplikovanosti změn v důchodovém systému však dal vládě a parlamentu čas do září 2011 na vytvoření nového způsobu pro výpočet důchodů. Ten by měl brát v úvahu nejen ekonomické a sociální aspekty, ale rovněž ústavní principy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nyní musí nález ústavního soudu analyzovat. "Na základě této analýzy bude moci MPSV navrhnout další postup a vyčíslit případné finanční dopady.Celkové výdaje na dávky důchodového pojištění v roce 2009 (včetně záloh na výplaty důchodů v lednu 2010) byly zhruba 331,6 miliardy korun," řekla serveru Peníze.cz Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.