Penzijní fondy
Své úspory z penzijního fondu vybralo loni předčasně 108 tisíc lidí Přišli tak o státní podporu a musí doplatit ušetřenou daň
Krize donutila lidi sahat i na železné úspory, které si chystali jako rezervu na stáří. Nejenom že dnes své úložky z penzijních fondů víc vybírají, ale stále častěji to dělají předčasně, a přicházejí tak o peníze, které by získali díky státnímu příspěvku. Ten naspořenou částku za každý rok spoření navyšuje až o osmnáct set korun.
Bez příspěvku v loňském roce vyzvedlo své úspory podle údajů ministerstva financí přes 108 tisíc lidí. Před dvěma roky byl přitom tento počet skoro poloviční – 58 tisíc. Celkově tak čeští střadatelé přicházejí o stovky milionů korun ročně.
Nárok na státní příspěvek klient fondu ztratí, pokud peníze vybere před šedesátým rokem věku (případně před padesátkou u starších smluv) nebo po méně než pěti letech spoření.
Kromě toho, že tito klienti přijdou o státní podporu, musejí také podat dodatečné daňové přiznání a doplatit daň, kterou v uplynulých letech ušetřili, pokud si zaplacené příspěvky na penzi odečítali z daňového základu. Klienty, kteří spořili v jednom fondu méně než pět let, navíc penzijní fond (nově od srpna) potrestá i osmisetkorunovým poplatkem. Větší odliv peněz z fondů zapříčinila především rostoucí nezaměstnanost. „Lidé přicházejí o práci, o svůj příjem, a tak sahají na dlouhodobé úspory,“ vysvětluje Petr Hájek, šéf pojišťovny Generali. Lidi ale od fondů odradily i špatné výsledky za rok 2008, kdy se většina z 4,5 milionu střádajících klientů musela spokojit s výnosem kolem nuly.
Podle šéfa Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka své úspory předčasně často vybírají klienti, kterým do fondu přispívá zaměstnavatel.
„Lidé příspěvek firmy chápou jako peníze navíc, které se dnes hodí. Než by museli několik let čekat, aby získali státní příspěvek, vyberou si je hned s tím, že podporu státu oželí,“ řekl Rusnok.
Firma, která zaměstnanci pošle peníze do penzijního fondu, nemusí tento výdaj zdaňovat tak jako mzdu a neodvádí z této sumy za zaměstnance sociální ani zdravotní pojištění. Až 24 tisíc ročně si navíc může odečíst z nákladů. Na penzijní účet zaměstnance se tedy dostane celá zaslaná částka, zatímco kdyby firma chtěla dát zaměstnanci 24 tisíc čistého formou mzdy, stálo by ji to 31 838 korun.
„Je to slabé místo, na které se mnoho let upozorňuje, ale dosud nebyla vůle to změnit. Je pravda, že stát přichází o daně. Systém je zkrátka příliš benevolentní,“ přiznává Jiří Rusnok.
Bez podpory dnes fondy vyplácejí zhruba pětinu odcházejících klientů. Tento podíl ale v posledních dvou letech značně narostl. Například v ING PF se během dvou let zvýšil z 9 na 23 procent. Nárůst by se ale tento rok mohl zastavit. „Současná vlna výběrů se brzy přežene, až přestane růst nezaměstnanost,“ domnívá se Rusnok.