Abyste dostali penzi, musíte být ALESPOŇ 25 LET pojištěni.
Až o důchod požádáte, spočítá vám jej Česká správa sociálního zabezpečení. Neudělá to však předem orientačně, na to nemá kapacity. Pokud máte přístup na internet, na stránkách www. mpsv.cz/cs/2435 je pro vás připravena kalkulačka, kdy si můžete propočet udělat předem sami.
Musíte splnit dvě podmínky Abyste získali nárok na řádný důchod, musíte splnit dvě podmínky. Jednou z nich je dosáhnout důchodového věku a zároveň musíte splnit potřebnou dobu pojištění. Ta je nyní 25 let. Pokud za sebou nemáte 25 let práce a je vám více než 65 let, sociální správa vám nutnou dobu pojištění sníží na 15 roků.
Do doby pojištění se však nepočítají jen roky, kdy jste si vydělávali a platili pojištění, ale také když jste třeba studovali nebo se starali o malé děti.
1 Část důchodu mají všichni stejnou
Důchod se skládá ze dvou částek, základní výměry, která je stejná pro všechny a letos je 2 170 korun.
2 Sečtěte si roky pojištění
Druhou částí je výměra procentní, ta závisí na tom, jaké jste měli příjmy v posledních 23 letech a jak dlouho jste celkově byli pojištěni.
Abyste nemuseli pátrat v paměti, kolik let jste pojištění platili a zároveň kolik let se počítá do náhradní doby pojištění, požádejte správu sociálního zabezpečení o zaslání informativního listu důchodového pojištění. Z něj vyčtete celkovou dobu, která se vám bude počítat.
Příklad: Žena získala celkovou dobu pojištění k datu odchodu do důchodu 15 117 dnů, to je 41 roků a 152 dnů. Pro výpočet se uvádějí jen celé roky, tedy 41 let.
3 Zjistěte si vyměřovací základ
I příjmy vyčtete z informativního listu, který vám pošle ČSSZ. Do tabulky na www.mpsv.cz/cs/2435 vyplňte hrubý příjem za každý rok od roku 1986. Ke každému roku existují koeficienty, díky nimž se peníze, které jste vydělali před rokem 2008, přepočítají na úroveň aktuální mzdy.
Příjem, ze kterého se penze počítá, se uvádí jen za takzvané rozhodné období – v letošním roce jsou to roky 1986 až 2008. Pokud jste měli vysoký plat před rokem 1986, je to úplně jedno, na jeho započtení zapomeňte.
Do druhého sloupce zapíšete počet takzvaných vyloučených dob – to jsou dny, kdy jste byli pojištěni, ale nevydělávali jste, například jste studovali.
Příklad: Žena za 23 let celkem po přepočtu vydělala 8 523 305 Kč a nasbírala 284 vyloučených dnů. 4 Vypočítejte osobní vyměřovací základ K výpočtu už vám chybí jen dva údaje. Průměrná délka měsíce v roce (30,4167) a celkový počet kalendářních dnů v období, za které počítáte příjmy. To je 23 let, čili celkem 8 401 dnů.
Osobní vyměřovací základ získáte tak, že celkový příjem vydělíte počtem dnů v rozhodném období (těch je 8 401), od kterých však předem odečtete celkový počet vyloučených dnů (284). Výsledek vynásobíte číslem 30,4167.
Příklad: Osobní vyměřovací základ ženy je 8 523 305/(8 401 - 284) x 30,4167 = 31 940 korun. 5 Vyměřovací základ zredukujte Do důchodu se osobní vyměřovací základ nepočítá celý. Redukuje se podobně jako třeba nemocenská.
* do 10 500 Kč se započte vše * z částky od 10 500 do 27 000 korun se přičte 30 procent
* z částky nad 27 000 Kč se připočítá jen 10 procent
Příklad: Výpočtový základ po redukci je 15 944 korun.
6 Započítejte dobu, kdy jste byli pojištěni
V poslední části výpočtu přijdou na řadu doby pojištění. Za každý celý rok (365 dnů) se počítá z výpočtového základu 1,5 procenta. Tentokrát se počítá i doba před rokem 1986.
Příklad: 41 roků x 1,5 %, výpočtový základ 61,5 procenta. Procentní výměra důchodu je 9 806 korun.
Přičteme základní výměru ve výši 2 170 korun a získáme tak částku 11 976 korun. A to je důchod, na který bude mít žena nárok, pokud o něj požádá k 30. prosinci 2009.
7 Budete pracovat déle...

Pokud by žena odejít do důchodu nechtěla, budou se jí zvyšovat procenta, se kterými počítá v bodě 6. Za každých dokončených odpracovaných 90 dnů o 1,5 procenta.
Do přesluhovaných dnů se nepočítá neplacené volno, neomluvená absence a pobírání nemocenské.
8 ... nebo půjdete do penze dřív
Naopak, kdyby chtěla odejít do předčasného důchodu, odečetla by za každých započatých 90 dnů, které zbývají do dosažení důchodového věku, 0,9 procenta výpočtového základu.
Pokud by šla do předčasného důchodu:
* o rok dříve: procenta se sníží o 4,5 (ačkoli má rok 4 čtvrtletí, počítá se 5 x 0,9 %, protože by se jí započítala i pátá načatá devadesátka 365 : 90 = 4, 0555). Měsíčně by brala o 717 korun méně.
* o 2 roky dříve: procenta se sníží o 8,1. Měsíčně by brala o 1 291 korun méně.
* o 3 roky dříve: procenta se sníží o 11,7. Měsíčně by brala o 1 865 korun méně.
Poznámka: příjmy v korunách, výpočet platí pro tento rok. Postup pro další léta zůstane stejný, ale změní se hodnoty koeficientů a přibude další rok příjmů, se kterými se počítá. * uvádí se hrubý výdělek dosažený v příslušném roce (OSVČ uvádějí výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného), ** doba pobírání nemocenských dávek, plného invalidního důchodu, výkonu vojenské služby (nejde o vojáky z povolání), péče o dítě nebo o bezmocnou osobu, studia, doba „evidované“ nezaměstnanosti.