PENZIJNÍ REFORMA Penzijním fondům se příliš nedaří. Přinese zásadní obrat reforma, která umožní odvážnější investice?

Jeden z hlavních pilířů, který by měl v dost blízké budoucnosti generovat peníze pro výplatu důchodů, jsou penzijní fondy. Zatímco dnes je spoření do fondů dobrovolné a představuje pouze přilepšení ke standardnímu důchodu vyplácenému státem, od roku 2010 by mělo hrát daleko důležitější roli. Část peněz, dosud odváděných do průběžného systému, by totiž podle vládního návrhu měla být povinně odváděna do takzvaných účastnických fondů. Tedy penzijních fondů nového typu. Topolánkův kabinet podobně jako vlády dalších evropských zemí sází na to, že fondy by měly rozmnožovat peníze. Problém je ale v tom, že v poslední době se většině investic do akcií, dluhopisů, měn a podobně nedaří.

Jako smršť totiž zasáhly trhy americká hypoteční a finanční krize, dále zvolňující tempo americké i evropské ekonomiky, inflace a také sílící koruna, která snižuje výnosy ze zahraničních aktiv. Nepříznivá situace je vidět i na výsledcích fondů v prvním letošním pololetí. Zisk jim klesl na 1,459 miliardy korun z 2,6 miliardy ve stejném období loni. Nejlépe si vedly PF České pojišťovny (409 mil. Kč), ING PF (260 mil. Kč) či PF Komerční banky (212 mil. Kč). Aegon hlásí ztrátu 24 milionů.

Ještě v letech 1995 až 1998 byla přitom situace opačná. Fondům se dařilo a některé dokázaly připsat svým pojištěncům přes deset procent ročně. Historicky nejvyšší zhodnocení dosáhl ČSOB PF Progres v roce 1996 s číslem 16,4 procenta. Dále Generali PF v roce 1997 se 14,6 procenta. Axa penzijní fond a ING penzijní fond své klienty v roce 1995 potěšily 12,8 procenta.

Deset procent? Minulost. V roce 1999 však žádný fond svým klientům přes deset procent nepřipsal a od té doby výnosy klesají. A to všem. Za loňský rok se klienti dočkali pouhých 2,2 (Axa penzijní fond) až 4,5 procenta (Aegon). Posledně jmenovaný fond byl ale založen teprve loni a ve skutečnosti dosáhl ztráty 18,5 milionu korun. To, že pojištěncům připsal zhodnocení, je tedy pouhým marketingovým tahem. Proč? "Investice penzijních fondů jsou velmi regulované, takže fondy mají pouze velmi malý prostor pro jejich diverzifikaci," konstatuje hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Klíčové je, že fondy jsou prakticky odkázány pouze na nákup dluhopisů. Dluhopisy jsou sice obecně bezrizikové, ale mají obvykle velmi malý výnos, takže nejsou pro dlouhodobé investování vhodné. "Nejvýnosnějším investičním instrumentem jsou v dlouhodobém horizontu akcie. Fondy coby dlouhodobá investice jsou naopak ztrátové. Proto považuji současnou regulaci za nelogickou," říká Bureš. Důvodem klesajících výnosů v posledních deseti letech byly kvůli složení portfolií fondů hlavně změny úrokových sazeb a vývoj inflace, vysvětluje prezident Asociace penzijních fondů ČR a předseda představenstva ING Penzijního fondu Jiří Rusnok. Zmíněné období bylo nejprve charakteristické poklesem inflace a úrokových sazeb, což přišlo fondům velmi vhod. Kolem 80 procent jejich portfolií totiž představovaly dluhopisy s relativně vysokým úrokem. V situaci klesající inflace a úrokových sazeb přitom platí, že cena dluhopisů roste, neboť úročení vkladů v bankách se snižuje, a jejich atraktivita pro investory tak klesá. K ziskovosti fondů tehdy přispěl i růst nakoupených akciových titulů. "Situace se však změnila a zhruba před rokem začaly sazby zase růst," uzavřel Jiří Rusnok. Z toho penzijní fondy neměly radost. Samo zhodnocení prostředků pojištěnců ještě neříká nic o tom, jak na tom penzijní fondy skutečně jsou. Důležitým indikátorem jsou také hospodářské výsledky. Loni sice penzijní fondy celkově dosáhly čistého zisku přes čtyři miliardy korun, podobnou částku (4,29 miliardy korun) ale byly nuceny ze svých aktiv odepsat. Musely totiž přehodnotit dříve nakoupené cenné papíry, jejichž hodnota se v průběhu času vlivem různých okolností snížila. Fondy se tak dostaly do ztráty, v danou chvíli jen účetní. Dotyčné cenné papíry, hlavně dluhopisy, totiž neprodávají, nýbrž je budou držet do doby splatnosti, takže k realizaci ztráty nyní nedojde, zdůraznila při zveřejnění výsledku hospodaření Asociace penzijních fondů ČR.

Správci některých fondů nicméně museli zvýšit základní jmění, aby byli schopni udržet svou kapitálovou přiměřenost na požadované minimální úrovni. Ke zvýšení základního kapitálu přistoupily u svých fondů ČSOB, Česká pojišťovna či ING. Přitom každé zvýšení kapitálu něco stojí. Fondům také silně rostou náklady. Více než významnou nákladovou položkou jsou provize za získávání nových klientů. Loni vzrostly bezmála o deset procent. Podobný růst byl zaznamenán i v předchozích letech. Renomovaný časopis Fond shop udává, že loni se provize pohybovaly mezi 0,37 až 4,29 procenta z objemu celkových spravovaných aktiv. Z údajů Asociace penzijních fondů ČR vyplývá, že loni dosáhly celkové náklady na poplatky (obchodníkům s cennými papíry, Středisku cenných papírů, notářům a podobně) a provize 1,285 miliardy korun. Přitom drtivou část z toho představují provize za získávání nových klientů. To nejsou malé peníze. Pro ilustraci, ona 1,285 miliardy představuje 2,81násobek výnosu, který všech deset fondů dosáhlo z akcií. A navíc podle dobře informovaných finančních kruhů penzijní fondy své náklady na provize rozkládají do více let, takže vlastně část loňských provizí bude promítnuta teprve do letošních výsledků, či dokonce výsledků následujících let.

Nepříznivé výhledy

Letos se účastníci penzijního připojištění s největší pravděpodobností opět nebudou radovat. Srpen přinesl řadu značně nepříznivých zpráv o vývoji světového hospodářství, na němž je výnosovost fondů závislá. Oslabování hospodářského růstu spolu s dopady americké hypoteční a finanční krize stlačuje cenu dluhopisů na světových trzích a roztáčí motor jejich výprodejů. To má na fondy bezprostřední dopad, neboť jsou nuceny přeceňovat portfolia. O pokračování nepříznivých trendů ostatně svědčí už zmíněné výsledky za první pololetí letošního roku.

Co bude dál?

Bude vůbec jeden z plánovaných pilířů budoucího penzijního systému schopen plnit svou funkci, tedy generovat dodatečné výnosy? "Věžím, že ano. Ale míra záleží na tom, jak budou nastavena regulační pravidla," říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Stejně tak smýšlí prezident Asociace penzijních fondů Rusnok. "Současná situace na kapitálovém trhu nám důrazně připomněla, že nelze spoléhat pouze na trvalý růst hodnoty aktiv. Důležité však je si uvědomit, že po dnešní korekci (chcete-li krizi) zase přijde růst cen akcií a jejich hodnoty časem opět překonají původní předkrizovou úroveň. Takto se kapitálové trhy chovají již více než sto let a není důvod, aby tento princip nezůstal zachován," uklidňoval čtenáře Ekonomu v pátek 25. července v on-line rozhovoru. Fondy si obecně velmi mnoho slibují od nových možností, které jim poskytne reforma penzijního systému. Především nebudou povinny garantovat svým pojištěncům jen kladné výsledky. To znamená, že budou moci investovat i do podstatně výnosnějších, byť zároveň rizikovějších instrumentů, především akcií. Americká krize je donutila prodat podstatnou část akcií a nakoupit bezpečnější dluhopisy, což jim snížilo výnosy. Klienti si zároveň budou moci vybrat z různých variant podle toho, do jaké míry rizika jsou ochotni jít a kolik let jim ještě zbývá do důchodu. Těm, kteří budou mít do důchodu jen pár let, se vyplatí spíše konzervativnější varianta. Pozitivně by se měl do výnosů fondů promítnout také fakt, že se zvýší objem prostředků, které budou mít k dispozici (spoření bude povinné).

Účastníkem dobrovolného penzijního připojištění, které podporuje svým příspěvkem stát, je dnes přes čtyři miliony lidí. Penzijní fondy, kterých dnes funguje pouze deset, spravují zhruba 176 miliard korun. Tato částka je velmi malá, představuje jen asi pět procent hrubého domácího produktu. Přičemž stále platí pravidlo, že vyšší objemy peněz dělají vyšší výnosy. Počet pojištěnců se zvyšuje, ale za cenu velkých nákladů. V novém systému by náklady měly být více kontrolovány.

Reforma zvýší výnosy

Co lze tedy očekávat? Nebude-li přijata žádná reforma a vše poběží jako dosud, pak se podle Rusnoka budou vklady pojištěnců rozmnožovat podobným tempem jako dnes. Tedy kolem dvou až tří procent ročně, což po odečtení inflace znamená záporné hodnoty. Jestliže ale reforma bude nastavena tak, jak navrhuje současná vládní koncepce, pak výnosy v negarantovaných fondech budou kopírovat vývoj na kapitálovém trhu. "To znamená, že v dlouhodobém průměru by balancovaná portfolia měla překonávat inflaci o tři až pět procent ročně," upřesnil Rusnok. "Takové zhodnocení dává smysl," komentuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.