Znáte rozdíly mezi důchodovým životním pojištěním a penzijním připojištěním?
Důchodové životní pojištění a penzijní připojištění patří v běžné mluvě mezi často zaměňované pojmy. Rozdíly v jejich konstrukci, existenci státní podpory a daňové uznatelnosti jsou však značné, pojďme se na ně tedy ve stručnosti podívat.
Státem preferovaná volba: Penzijní připojištění
Penzijní připojištění není pojištění v pravém slova smyslu, jedná se spíše o specifickou formu spoření prostředků na stáří, jež je nadto významně podporována státem. Přímo v zákoně o penzijním připojištění je toto definováno jako "shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění".
Smlouva o penzijním připojištění se uzavírá mezi fyzickou osobou a penzijním fondem, kterých v současné době existuje v ČR rovných 10. Pokud vám bude na penzijní připojištění přispívat zaměstnavatel, může si o tuto částku snížit daňový základ, avšak vy z ní nesmíte nárokovat státní příspěvek. Výši měsíční úložky lze v průběhu spoření měnit podle své aktuální finanční situace, musíte to však svému penzijnímu fondu předem oznámit. Pokud byste se v dnešní ekonomicky turbulentní době dostali do akutních finančních problémů, můžete požádat o odklad placení příspěvků na penzijní pojištění (v tom případě se po jejich zpětném doplacení bude běžně načítat délka pojištění) nebo o přerušení placení příspěvků penzijního připojištění, přičemž zde dojde k tomu, že se vám po dobu přerušení nebude načítat délka pojištění.
Peníze, které tímto způsobem od svých střadatelů fond získá, investuje do relativně bezpečných instrumentů, jejichž struktura je přesně stanovena zákonem. Prostředky účastníků penzijního připojištění se tedy následně dále zvyšují o realizované výnosy.
Výplata peněz z fondu probíhá podle předem stanovených smluvních scénářů - může se jednat o výplatu starobní penze (po 60. roce věku), invalidní penze, pozůstalostní penze (ta je vyplácena předem zvolené osobě, např. dětem) nebo tzv. výsluhové penze. Pokud nechcete pobírat pravidelné dávky, můžete požádat o tzv. jednorázové vyrovnání. Každý z těchto scénářů má své zákonem a smlouvou stanovené podmínky, jejichž studiu doporučujeme věnovat dostatečnou pozornost.
Daňové zvýhodnění penzijního připojištění
Penzijní připojištění dotuje stát svými příspěvky, jejichž výši jsme pro vás pro větší přehlednost shrnuli v tabulce. Minimální měsíční úložka pro čerpání státního příspěvku činí 100 Kč, k nimž stát štědře přidává 50 Kč jako bonus. Maximálně lze od státu získat 150 Kč měsíčně, a to při pravidelné výši úložky 500 Kč. Pokud budete spořit více než 500 Kč měsíčně, máte nárok na další formu zvýhodnění - můžete si částku přesahující tuto hranici odečíst od svého daňového základu. Ročně si však tímto způsobem smíte odečíst maximálně 12 000 Kč (úspora na dani tak činí v ideálním případě 1 500 Kč). Pokud byste tedy měsíčně do penzijního fondu ukládali například 1 000 Kč, získáte nárok na 150 Kč příspěvek od státu + 500 Kč snížení daňového základu (faktická daňová úspora při 15% sazbě daně tedy činí 75 Kč měsíčně). V případě, že budete mít na snížení základu daně nárok, penzijní fond vás na to sám upozorní a v průběhu února vám zašle patřičné potvrzení pro mzdovou účtárnu nebo správce daně. Možnost daňové úspory může prostřednictvím příspěvků na vaše penzijní připojištění realizovat také váš zaměstnavatel, a to v podobě snížení daňového základu až o 24 000 Kč ročně, přičemž z tohoto příspěvku není nutné odvádět sociální a zdravotní pojištění. Do uvedeného limitu však současně spadají také příspěvky na životní pojištění.
Důchodové životní pojištění je také spíše spoření
Důchodové životní pojištění patří mezi takzvaná kapitálová pojištění, což znamená, že jeho primárním účelem je tvorba úspor, v tomto případě pro potřeby spojené se stářím. Komerční pojišťovny, jež jsou poskytovatelem tohoto instrumentu, jej obvykle nabízejí tak, že si klient může značnou část jeho parametrů nastavit podle svých potřeb. Naspořené prostředky tak mohou být vyplaceny jednorázově, v několika splátkách nebo ve formě pravidelného měsíčního důchodu. Výše pojistné částky spolu s dobou trvání pojištění se obvykle přizpůsobí přání klienta, přičemž konec pojištění bývá nejčastěji stanoven k termínu dosažení určitého stanoveného věku (např. 60 let) - v terminologii pojišťovnictví se pro tento jev používá termín "dožití". Pokud klient v průběhu spoření zemře, je jeho pozůstalým vyplaceno dosud uhrazené pojistné.
Míra zhodnocení se odvíjí od úspěšnosti investic prováděných pojišťovnou - a jelikož se v případě důchodového životního pojištění jedná obvykle o běh na dlouhou trať, je vhodné si důkladně promyslet, s jakým finančním partnerem se na něj vydáte. Ukazatel vysoké míry zhodnocení (tzv. technická úroková míra) v posledních třech letech může u nového hráče na trhu sice vypadat na první pohled impozantně, ale typické důchodové pojištění, jakožto produkt určený pro rizikově spíše averzní klienty, by mělo akcentovat zejména stabilitu a důvěryhodnost. Důležitým ukazatelem je zde tak spíše fakt, zda je pojišťovna skutečně solventní a garantuje výši minimálního zhodnocení nebo alespoň zachování nominále vkladu. Zabezpečení proti inflaci bývá obvykle realizováno pomocí tzv. protiinflačních programů, které pravidelně navyšují pojistné o míru inflace, díky čemuž adekvátně narůstá i pojistná částka, která vám bude na konci vyplacena. Pokud byste měli zájem o sjednání doplňkových pojištění např. pro případ úrazu a jeho následků, pojišťovna vám je obvykle nabídne k důchodovému životnímu pojištění za zvýhodněných podmínek.
Daňové zvýhodnění důchodového životního pojištění
Zákon o daních z příjmů umožňuje zaměstnancům i OSVČ snížení daňového základu o pojistné zaplacené za životní pojištění, a to až do výše 12 000 Kč ročně, což při 15% zdanění znamená celkovou úsporu ve výši 1 800 Kč. Určité zvýhodnění existuje také pro zaměstnavatele, který pokud přispívá svému zaměstnanci na životní pojištění, může snížit svůj daňový základ ve výši doložených příspěvků, a to až o 24 000 Kč ročně. Tato částka je však sdílena jak pro příspěvky zaměstnavatele určené na životní pojištění, tak i pro penzijní připojištění.
Státní příspěvek u penzijního připojištění
Měsíční úložka Státní příspěvek
100-199 Kč 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč
200-299 Kč 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč
300-399 Kč 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč
400-499 Kč 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč
500 Kč maximálně 150 Kč
Odbytné - nepříliš příznivá varianta
Pro účastníky penzijního připojištění, kteří se rozhodnou fond opustit před uplynutím stanovené lhůty, je připraveno tzv. odbytné. Zde je nutné se ovšem připravit na skutečnost, že zcela zaniká nárok na státní podporu a úrokové výnosy z ní. Navíc je nutné dodanit případné příspěvky od zaměstnavatele a úrokové výnosy z vašich prostředků svěřených fondu, a to 15% sazbou daně.
Investiční životní pojištění
Většina pojišťovacích domů v ČR nabízí svým klientům jako preferovanou volbu investiční životní pojištění, jež se důchodovému životnímu pojištění v určitých konstrukčních rysech podobá, neboť kromě krytí rizika smrti rovněž vytváří kapitálový polštář pro případ dožití. Navíc může v dlouhodobém horizontu teoreticky nabídnout i výrazně vyšší zhodnocení. Zároveň s sebou ale nese nezanedbatelné riziko dočasného nebo i trvalého poklesu hodnoty úspor - o tom jsme se mohli přesvědčit při nedávných turbulencích na akciových trzích, jejichž důsledky dosud nejsou zcela zažehnány. Tuto variantu spoření na stáří tak doporučujeme spíše klientům, kteří jsou ochotní podstoupit určitou míru tržního rizika, za kterou ovšem mohou získat sladké ovoce v podobě vyššího zhodnoceníFoto popis|