Jak se změní dnešní penzijní připojištění? Jak bude možné dědit naspořené peníze? Přinášíme nejpodrobnější odpovědi na otázky ohledně důchodové reformy. Vycházejí z oficiálních prohlášení, u některých bodů reformy a jejího průběhu si však zatím nejsou jisti ani její tvůrci.

1. Jaký je základní princip navrhované reformy?
Dosud odvádějí lidé státu na důchod pojistné ve výši 28 procent z hrubé mzdy. Nově budou mít možnost tři procenta z této částky odvést do druhého pilíře, tedy do soukromých kapitálových fondů, které teprve vzniknou.

Podmínkou je, že každý, kdo se takto rozhodne (neboli provede takzvaný částečný opt out ze státního důchodového pilíře), musí platbu navýšit o další dvě procenta ze své hrubé mzdy. O odvody na důchod se administrativně postará stát. Pět procent do fondového pilíře bude pravděpodobně strháváno ze mzdy přes Jednotné inkasní místo, které chce vytvořit ministerstvo financí.
2. Dokdy se mám rozhodnout o vstupu do nového systému?

Rozhodnout se bude muset každý nejpozději do prosince 35. roku svého života. Před ostrým startem reformy bude dána možnost vstoupit do systému i starším občanům. Určitě budou mít možnost se rozhodnout do konce roku 2012 a je pravděpodobné, že bude lhůta ještě prodloužena do poloviny či do konce roku 2013 pro všechny. Rozhodnutí pak bude nevratné, ze systému nelze vystoupit ani do něj později vstoupit. Účast je ale dobrovolná, lidé se nebudou muset opt outovat a budou moci i nadále platit 28 procent pojistného ze mzdy do průběžného pilíře, tedy do dnešního systému.
3. Komu se vyplatí přejít do nového systému?

Podle propočtů MF DNES je systém v dnešním nastavení vhodný pro mladší a nadprůměrně vydělávající lidi. Sníží se jim totiž státní důchod, přibližně o patnáct procent oproti tomu, kdyby zůstali ve státním systému.

Aby se výstup ze státního pilíře vyplatil, musí mít proto člověk před sebou alespoň 30 let práce do důchodu (je mu tedy 35 let) a mít zhruba šedesátitisícovou hrubou mzdu. To platí pro variantu, která počítá s realistickými čistými výnosy penzijních fondů ve výši 1,5 procenta ročně.

Dnešnímu pětadvacátníkovi, který se rozhodne ihned vstoupit do nového systému, se začne v této výnosové variantě vyplácet přechod od mzdy 36 tisíc korun. Pokud jste optimističtí a počítáte s tím, že fondy ponesou čistého alespoň tři procenta ročně, vyplatí se vám přechod už s nižšími příjmy. Pětatřicátníkům "stačí" 40 tisíc měsíčně, pětadvacátníkům 22 tisíc měsíčně. Lidem, kterým je 45 let a mají tedy do důchodu ještě dvacet let práce, se za současného nastavení nevyplatí do nového systému vstupovat.
4. Jak budu moci přispívat na důchod rodičům?

Každý, kdo má rodiče v důchodu, bude po startu reformy moci jedno procento z pojistného ze své hrubé mzdy posílat na přímou přilepšenou jejich penzí. Čím bere více, tím bude tedy příspěvek vyšší. Pravděpodobně se rozhodne, zda ho pošle otci, či matce. Tato možnost není vázána na to, zda uděláte opt out nebo zůstanete jen v průběžném pilíři.

Komu se vyplatí spoření v nově zavedených penzijních společnostech a kolik spoření v nich může vynést čtěte v sobotní MF DNES v příloze ekonomika.

O toto procento, které se vyvede ze státního průběžného systému, vám následně nebude krácen váš důchod. V podstatě se jedná o dárek státu důchodcům, kteří mají výdělečně činné děti. Není totiž ekonomický důvod, proč procento rodičům nepřesměrovat. Výpadek ve státním systému se bude kompenzovat jinak, pravděpodobně z daní.
5. Jak budou fungovat nové penzijní fondy?

Podle svého přístupu k riziku si budete moci v každém fondu vybrat čtyři investiční strategie (profily). Nejkonzervativnější bude investovat výhradně do státních českých dluhopisů a pravděpodobnost jeho krachu se tak bude rovnat pravděpodobnosti krachu Česka. Kromě profilu státních českých obligací vznikne rovněž konzervativní profil, který bude peníze vkládat do kvalitních dluhopisů jiných zemí.

Zbývající dva profily, vyvážený a dynamický, nabídnou rizikovější investice s možností vyššího výnosu, například investice do akcií. Uvažuje se o podmínce, že pět let před začátkem čerpání důchodu budou muset klienti přestoupit z rizikových profilů do konzervativního, pokud výslovně neuvedou jinak. Má to být ochrana před výkyvy akciového trhu, který může v krátkém období rychle propadnout, byť v dlouhém je rostoucí.
6. Jaké budou poplatky u nových penzijních fondů?
Poplatky jsou zásadní parametr, který rozhodne o výnosnosti vaší investice, a tedy o budoucnosti vašeho důchodu, pokud přejdete do fondového systému. Zatím nebyly oficiálně navrženy, ale počítá se s tím, že bude jen jeden, a to za správu aktiv. Poplatek se bude lišit podle rizikovosti investičního profilu, nejvyšší bude u dynamického (akcie). Vychází to z logiky, že fondy jako správci mají s takovou investicí největší práci, zatímco o peníze v dluhopisech není nutné se tak aktivně starat.
Náměstkyně ministra financí Klára Król dříve pro agenturu Reuters uvedla, že u dynamického profilu by se poplatek mohl pohybovat kolem dvou procent. To je hodně vysoko a v tak velký poplatek příliš nedoufají ani správci fondů. Při dvouprocentní inflaci by to znamenalo, že fond by musel vydělat aspoň čtyři procenta, aby byl klient na "nule".
Fondy budou možná také nuceny investovat určitou část peněz přes pražskou burzu, což by mohlo více rozhýbat český kapitálový trh. Je možné, že spoření půjde rozdělit do několika rizikových profilů.
7. Jak a kdy půjde soukromý důchod čerpat a dědit?
Výplata z fondového pilíře bude buď formou doživotní penze (po smrti příjemce výplata skončí a nedědí se), nebo formou doživotní penze s pozůstalostní penzí na tři roky. V případě úmrtí člověka v důchodu bude tedy vyplácena jeho pozůstalostní penze ve stejné výši po dobu tří let. Třetí možností je vyplácení úspor ve fondu formou renty po dobu minimálně 20 let. V tomto případě, pokud by příjemce v průběhu čerpání zemřel, výplata pokračuje po zbytek doby formou pozůstalostní penze ve stejné výši.
Pokud člověk spořící ve fondovém pilíři zemře před odchodem do důchodu – tedy předtím, než začne ze systému čerpat – stávají se naspořené prostředky součástí dědického řízení. Kdo dosáhne důchodového věku a bude chtít dál pracovat, bude mít možnost začátek čerpání peněz z fondového pilíře odsunout a spořit tak delší dobu.
8. Jak se změní dnešní penzijní připojištění?
Současné penzijní fondy se transformují tak, aby se v nich oddělil majetek střadatelů od jejich majitelů. To by mělo vést k průhlednějšímu nakládání s prostředky, které spravují. Zároveň získají možnost rizikověji investovat, ale lidé přijdou o garanci černé nuly, která dnes zajišťuje to, že fondy musí přinejhorším klientům připsat roční zhodnocení ve výši 0 procent.

Pro lidi, kteří dnes už spoří (je jich zhruba 4,5 milionu) a nechtějí jít do rizika, bude zachován takzvaný transformační fond s povinností hospodařit beze ztrát (a tedy s nižším výnosem).
Klienti, kteří budou vstupovat do penzijního připojištění po Novém roce 2013, nárok na vstup do tohoto fondu již mít nebudou. Stát také pravděpodobně bude nutit lidi spořit více tím, že zvýší hranici, od níž je nárok na státní příspěvek. Zda a jakým způsobem bude zachováno současné daňové zvýhodnění, není ještě jasné.
9. Jak spořit na penzi, když se chci obejít bez fondů?
Při tak dlouhodobém spoření, jakým je střádání peněz na penzi, je důležité minimalizovat náklady, které se k dané investici pojí. I z poměrně velkých pravidelně ukládaných částek vám totiž poplatky spojené se správou či administrativou mohou úplně pozřít výnosy. Navíc tyto náklady na rozdíl od inflace, která je druhým největším nepřítelem vašeho důchodu, můžete sami ovlivnit.

Mezi nejméně nákladné investice se v poslední době řadí takzvané burzovně obchodovatelné fondy ETF. Jde v podstatě o fondy, které jsou složené z akcií kopírujících například určitý sektor ekonomiky nebo burzovní index. Jejich výhodou jsou právě nízké poplatky za správu, které se pohybují v řádu desetin procentního bodu, nejvíce do jednoho procenta ročně. Princip spočívá v tom, že se fond nesnaží vydělávat více než trh, ale pouze ho kopíruje. Už lze koupit i indexový fond ETF kopírující pražskou burzu, tedy index PX.

Za alternativní investici ke spoření v penzijních fondech lze považovat také sázku na vlastní bydlení, tedy placení hypotéky. Bydlíte sice dráž než v nájemním bydlení, před odchodem do důchodu ale máte vlastní nemovitost. V českých reáliích je hodně lidí odhodláno ji například v důchodu prodat a odstěhovat se na chatu či chalupu.