Jak uvedl člen představenstva a vrchní ředitel distribuce ČSOB Petr Hutla, většina českých občanů soudí, že vystačí s důchodem ve výši 15-20 tisíc korun měsíčně. Průměrný důchod od státu je ale daleko nižší - mírně překračuje deset tisíc korun. Mezi přáním a realitou je tak často velký rozdíl.

Omnibusové šetření společnosti Factum Invenio pro ČSOB, z něhož Hutla vychází, přineslo poněkud rozporuplné výsledky. Nadpoloviční většina Čechů (FI zkoumalo reprezentativní vzorek 739 respondentů od 18 do 60 let) se sice sama zabezpečuje na důchod , 55 procent z nich je ale zároveň přesvědčeno, že se o ně má ve stáří postarat stát. Že musí pro udržení své životní úrovně něco udělat oni sami, si uvědomuje necelá třetina lidí. Šest procent čeká, že se o ně postará rodina, další čtyři procenta, že to budou vlastní děti.
Na stáří nejméně spoří, a to kvůli nedostatku peněz, mladí, obyvatelé vesnic a lidé s příjmy do 15 tisíc korun. Ti bohatší zase raději šetří na něco jiného než je důchod, oproti ostatním si chtějí co nejvíc užít života, dokud to jde.
Češi obvykle spoří či investují na penzi až od 50 let.Pokud nemají existenční problémy výši měsíčních úspor pakčasto zvýší. Na 44 procent účastníků průzkumu se domnívá, že jim zhruba tisícovka vynakládaná každý měsíc na spoření či investice na přilepšení penze stačí.
Kdo začne sespořením čiinvestováním, třeba i za pomoci rodičů, brzy, nemusí ke stáru investovat tak velké částky . ČSOB uvedla příklad spořivého občana ve věku 35 let, který v průměru v důchodu čeká příjem 17,5 tisíce korun při reálném zhodnocení konzervativní investice jedno procento za rok. Vzhledem k průměrnému důchodu 10 065 korun by tak měl spořit 2457 korun. Na důchod by tak získal dalších 7435 korun měsíčně.
Inflaci senikdo nevyhne, reálné zhodnocení o jedno procento ročně je ovšem lepší než nic, ale v reálu málo. Kdo chce naspořit potřebnou sumu peněz, měl by tedy při dlouhodobých investicích na penzi na deset, dvacet či třicet let vzít v úvahu i pravidelné investice do rizikovějších instrumentů, tedy akcií , smíšených či akciových fondů ,případně komodit a komoditních fondů. A nenechat se odradit nejistotou na trzích .
Kolik a jak dlouho ale spořit ? Na kalkulačce peněz.cz hodnota úspor jsme simulovali třicetiletou, dvacetiletou a desetiletou investici s průměrným zhodnocením šest procent ročně (někdy uváděným u fondů životního cyklu ), tříprocentní roční inflací a rentou vyplácenou 20 let. Aby investor získal únosnou částku 7 322 korun měsíčně, musí během 30 let investovat 2500 korun za měsíc, při dvacetiletém horizontu již ale kolem 4028 korun měsíčně a na deset let dokonce 8416 korun, což je pro málokoho reálné.
Hodnotu počátečních 7322 korun navíc snižuje inflace. Kdo tedy nechce, aby jeho renta reálně klesala, měl by spořenou částku postupně zvyšovat. To je snad reálné v prvním, možná i ve druhém případě, málokdo si ale může dovolit investovat měsíčně devět či více tisíc korun, jako v posledním uváděném případě.
Z průzkumu FI vyplývá, že tři čtvrtiny oslovených považují za nejvhodnější způsob spoření na stáří penzijní připojištění , 40 procent životní pojištění .Uvedené fakta ale názorně ukazují, že kdo má rezervy, neměl by je pouze nechávat v bance a využívat jen penzijní připojištění a stavební spoření , nebo třeba také zajištěné fondy . A začít s pravidelným investováním či spořením co nejdřív.
Věřme, že chystaná důchodová reforma neumožní pouze vznik agresivněji investujících penzijních fondů , alezvýhodní také jiné formy dlouhodobých investic na penzi, například přes podílové či investiční fondy, nebo individuálně. Penzijní fondy jsou sice přinejmenším pro část Čechůužitečné – jinak by asi nenaspořili vůbec nic – jejich problémys nízkou penzí ale samy o sobě těžko vyřeší.