Současný systém penzijního připojištění čekají převratné změny. Ty první přináší novela zákona o podnikání na kapitálových trzích, která začne platit od letošního prvního srpna. Kvůli ní se vyplatí si penzijní fond vybrat mnohem pečlivěji než dříve.

Penzijní fond si od srpna vybírejte uvážlivěji než dříve. Podle novely zákona o podnikání na kapitálových trzích, která začne platit od 1. srpna, budou moci penzijní fondy zavést poplatek ve výši až 800 korun za převod smlouvy kjinému fondu vprvních pěti letech trvání smlouvy. Je velmi pravděpodobné, že většina penzijních fondů této možnosti využije a klientům se tedy častá změna fondu nevyplatí.

Navíc podle výsledků penzijních fondů za první čtvrtletí letošního roku u většiny znich převyšují závazky vůči klientům hodnotu aktiv. U penzijních fondů se zápornou bilancí sice nehrozí klientům ztráta vložených prostředků, protože jejich návratnost garantuje zákon, nicméně zápornou bilanci by mohly řešit penzijní fondy připsáním nižšího zhodnocení klientům. Vložené prostředky by se tak nemusely vůbec zhodnocovat.

Pokud bude přijat zákon o penzijním spoření, který počítá se zřízením nových typů penzijních fondů nabízejících vyšší zhodnocení, nabude tento problém ještě na síle. Stávající klienti penzijních fondů budou moci přecházet do nového systému a všechna břemena nynějšího systému zůstanou na bedrech těch, kteří zůstanou.

Při výběru penzijního fondu se vyplatí sledovat minimálně čtyři kritéria: náklady příštích období, celkovou nákladovost fondů, solventnost fondů a v minulosti připsané výnosy. Všechny tyto faktory se mohou podepsat na nízkém zhodnocení vložených prostředků.

1. Náklady příštích období a nákladovost fondů

Náklady příštích období (NPO) představují umořování provizí vyplacených na získání či přetažení nových klientů. Čím jsou tyto náklady nižší stejně jako další administrativní náklady, tím větší lze očekávat výnos pro klienta. Nejnižší náklady příštích období vykazují PF České spořitelny , Allianz PF a Generali PF .

Nákladovost hovoří o celkových nákladech, například na provoz, či mzdy, které fond má. Nejnižší nákladovost vykazují penzijní fondy Allianz PF , PF České spořitelny a ČSOB PF Stabilita .

2. Solventnost penzijních fondů

Na základě informací Asociace penzijních fondů lze dopočítat chybějící prostředky dle jednotlivých fondů a zjistit tak jejich solventnost. Tu určíme tak, že odečteme od aktuální tržní hodnoty aktiv (očištěné o náklady příštích období) prostředky evidované ve prospěch účastníků penzijního připojištění . Sečtením záporných hodnot získáme celkový objem prostředků chybějících vsystému. Podělením čistých aktiv hodnotou prostředků evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění získáme ukazatel Kapitálové přiměřenosti. Pokud je výsledkem kladné číslo, tzn. že hodnota aktiv je vyšší než závazky fondu vůči klientům, lze fond považovat za solventní.

Z hlediska ukazatele kapitálové přiměřenosti vychází nejlépe již zmíněná trojice penzijních fondů jen vtrochu jiném pořadí: Allianz PF, Generali PF a PF České spořitelny.

3.Výše zhodnocení

Výše zhodnocení je často tou první veličinou, o kterou se potenciální účastník penzijního připojištění zajímá. Přitom vzhledem kdlouhodobosti smluvního vztahu nemá takový význam jako výše zmíněné ukazatele. Vsoučasné době zakazuje legislativa penzijním fondům vykazovat záporné zhodnocení, což nutí fondy kvelmi konzervativním investicím. Do zhodnocení se tak výrazně promítá celková nákladovost fondů. Jak je patrné zníže uvedené tabulky, vykazují fondy snízkou nákladovostí a vysokou kapitálovou přiměřeností vyšší zhodnocení než ostatní fondy. Opět se tedy mezi fondy snejvyšším průměrným zhodnocením za poslední tři roky objevují fondy Generali PF , Allianz PF a PF České spořitelny .