Za přestup z jednoho fondu do jiného se bude platit až 800Kč

Zatím není jasné, jak se k poplatkům fondy postaví, ale zřejmě je zavedou. „Možnost zavést poplatek zvažujeme, zatím jsme se nerozhodli. Pravděpodobně by se pohyboval při horní hranici stanovené zákonem,“ řekla například za Allianz Penzijní fond mluvčí Pavla Paseková. Stát tak chce zamezit častým přestupům klientů, které dnes výrazně zatěžují bilanci fondů a vydělávají na nich hlavně finanční zprostředkovatelé. Změny pro mladší klienty V budoucnu ale klienty penzijních fondů čekají mnohem razantnější změny. V plánu je jich hned několik. Výsledkem má být systém, ve kterém by se vyplatilo spořit i mladým lidem. Nové fondy by se svým charakterem měly víc připodobnit klasickým podílovým fondům. Státní podpora jim zůstane, ale v omezené podobě, která bude motivovat klienty ukládat si vyšší částky.
Ty hlavní změny by mohly začít platit během dvou nebo tří let. "Původně se vše plánovalo na leden 2010, ale legislativní proces bohužel vázne. Je těžké nyní odhadnout, kdy ke změně nakonec dojde," řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Vláda změny schválila, ale do Poslanecké sněmovny se zatím nedostaly.
klasických penzijních fondů by podle návrhu měly vzniknout takzvané penzijní společnosti, které budou rozděleny na konzervativní, vyvážené a dynamické. Ty první budou bezpečnější, ale zároveň nenabídnou velké výnosy. Dynamické naproti tomu nabídnou větší možnost výdělku, ale také vyšší riziko ztrát. Budou moci investovat do rizikovějších nástrojů, třeba akcií, které dlouhodobě vydělávají víc, byť za cenu krátkodobých propadů.
Riziko však spočívá v tom, že pokud by v budoucnu přišly podobné krize jako ta dnešní, mohli by klienti nových penzijních fondů o část svých peněz přijít. Nové penzijní společnosti už nezaručí, že hodnota vloženého majetku nepropadne ani o korunu, jak je tomu u stávajících penzijních fondů.
Majetek akcionářů by v nich měl být oddělen od majetku střadatelů. Systém by se tak měl zprůhlednit. Poplatky maximálně 2 % Nové penzijní společnosti zavedou poplatky. Jejich strop byl zatím stanoven na dvě procenta čisté hodnoty vkládaných peněz, nic víc by si penzijní společnosti nemohly účtovat. Dnes sice fondy proklamují, že poplatky jsou nulové, ale ve skutečnosti jenom nejsou vidět. Fondy prostě žijí z toho, že klientovi vyplatí jen část zisku. Ze zákona mají povinnost mezi střadatele rozdělit alespoň 85 procent zisku.
Kdo nebude chtít do nového systému penzijních společností přestupovat, může zůstat v klasickém penzijním fondu. Jejich výnosy ale pravděpodobně nebudou příliš vysoké, protože je budou zatěžovat náklady, které fondy vyplatily na získání nových klientů.
Nově příchozí klienti už se ale do starého systému nedostanou. Budou se moci přihlásit jen do systému nového. Omezení státní podpory by mělo platit pro všechny. Kdo si spoří na důchod a chce dostávat dál plnou výši státní podpory, bude muset měsíčně ukládat 700 namísto 500 korun. Kdo by každý měsíc ukládal jen 500, dostal by od státu jen 120 korun. Stát chce tímto krokem občany motivovat, aby si ukládali víc.
Stoupne i nejnižší možná částka pro vyplácení minimálního 50korunového příspěvku. Stát bude dotovat jen ty, kteří každý měsíc uloží alespoň tři stovky, zatímco dosud stačila stokoruna. Podmínka, že lidé mohou z fondu vyzvedávat vklady až po šedesátce, zůstane. Neměla by se změnit ani možnost odečítat si zaplacené příspěvky od základu daně.