Radí finanční a investiční specialista Zdeněk Simaichl z Partners
Muž, 25 let, svobodný,
příjem: 23 tisíc hrubého
Měsíční náklady: 8000 korun za podnájem (včetně poplatků). Na běžném účtu má našetřeno 35 tisíc korun, před rokem si založil penzijní připojištění, na něž měsíčně posílá 300 korun, dalšími 500 korunami mu přispívá zaměstnavatel. Příliš mnoho volných prostředků na investice nezbývá, na druhé straně je k dispozici dostatek času. Doporučuji snížit vlastní příspěvek do konzervativního penzijního připojištění na 100 korun měsíčně a založit program pravidelného investování, nejlépe do fondů životního cyklu (LCF), v počáteční výši 1500 měsíčně. Dále pak se stoupající životní úrovní lze částku dle možností postupně navyšovat a využívat i střednědobě výhodné varianty se státním příspěvkem, např. stavební spoření.
Žena, 25 let, svobodná,
příjem: 23 tisíc hrubého
Měsíční náklady: 3490 korun za poplatky (vlastní byt 3+1 v Berouně). Na běžném účtu má nastavený limit 25 tisíc, zbytek se jí po výplatě převádí na termínovaný vklad s úročením 0,7 %. Na termínovaném vkladu má našetřeno 130 tisíc. Má uzavřené stavební spoření s 2% úročením, na něž za čtyři roky uložila 80 tisíc korun.
Termínovaný vklad bych vyměnil za některý ze spořicích účtů s lepším úročením a převedl na něj pohotovostní část rezervy ve výši 6násobku měsíční spotřeby (cca 60 000 korun). V dalším kroku radím založit program pravidelného investování, opět nejlépe do fondů životního cyklu, s jednorázovým počátečním vkladem a pravidelným příspěvkem ve výši 1500 měsíčně. Dle aktuální situace doporučuji po ukončení stavebního spoření prostředky postupně v několika splátkách přeinvestovat do otevřených podílových fondů s dynamickou strategií a založit spoření nové.
Muž, 37 let, ženatý, 2 děti,
příjem: 37 tisíc hrubého
Manželka je na rodičovské dovolené, měsíčně pobírá 7500 korun, tuto částku bude pobírat ještě 5 měsíců, před rodičovskou byla dva roky nezaměstnaná. Na spořicím účtu s ročním úročením 1,7 % mají našetřeno 220 tisíc korun, každý měsíc na něj posílají 3000 korun. Splácejí hypotéku 11 250 korun (ještě 10 let), měsíční poplatky 4100 korun.
Vzhledem k vysokým mandatorním výdajům souvisejícím se splátkou hypotéky, dvěma dětmi a časově omezeným a v krátké budoucnosti nejistým příjmem manželky doporučuji ponechat polovinu naspořených prostředků na spořicím účtu jako pohotovostní rezervu. Zbytek bych investoval v poměru jedna ku jedné do vyvážené a dynamické strategie. Příspěvek 3000 korun přesměrovat a rozdělit do dvou programů pravidelných investic (LCF) po 1500 měsíčně pro manžela i manželku. Současně je potřeba začít přemýšlet a hledat pracovní uplatnění pro ženu. Po doplacení hypotečního úvěru bych dle možností zvýšil pravidelné příspěvky a dle aktuálních podmínek uvažoval také o využití konzervativnějších nástrojů se státním příspěvkem (penzijní fond, stavební spoření).
Muž, 37 let, svobodný,
příjem: 35 tisíc hrubého
Měsíční náklady: 9360 splátka hypotéky, bude ji splácet ještě 15 let, poplatky 3100 korun. Dále má leasing 4000 korun (ještě 36 měsíců), v dluhopisových fondech investuje 400 tisíc korun, pět let si platí penzijní připojištění 500 korun měsíčně.
Po odečtení nákladů příliš volných prostředků na kumulaci kapitálu nezbývá. Vzhledem k povinným výdajům doporučuji zřídit spořicí účet a vytvořit likvidní rezervu ve výši 6násobku měsíční spotřeby (cca 100 000 korun).
K zajištění prostředků na stáří bych založil program pravidelného investování (LCF) s pravidelným odkupem z dluhopisových fondů ve výši 3000 měsíčně po dobu 36 měsíců. Po doplacení leasingu začít hradit pravidelné příspěvky z běžného příjmu. Po odečtení rezervy na příspěvky do programu pravidelného investování po dobu 36 měsíců (cca 120 tis.) přeinvestovat zbytek prostředků z dluhopisového fondu postupně v několika splátkách do dynamické strategie. Penzijní fond nyní beze změny. Po doplacení hypotéky (52 let) navýšit pravidelné příspěvky a dle aktuálních podmínek uvažovat o využití konzervativnějších nástrojů se státním příspěvkem (penzijní fond, stavební spoření).