I loni si z penzijních fondů nejlépe vedl Allianz PF. Svým klientům připsal výnos 3 procenta. Tento fond přitom dlouhodobě přináší svým klientům zhodnocení, které patří k nejvyšším na trhu. Výnosy ostatních penzijních fondů, které se za loňský rok pohybují od 1 do 2,3 procenta, sice nijak neomračují, ale po velmi hubených krizových letech 2008 a 2009, kdy zhodnocení některých fondů bylo i nulové, přijdou zavděk.
Z deseti penzijních fondů totiž zhodnocení sedmi fondů překonalo míru inflace za loňský rok, která činila 1,5 procenta. Průměrné zhodnocení všech fondů činilo 1,99 procenta. Reálné zhodnocení činí tedy půl procenta. Nejhůře dopadli klienti ČSOB PF Progres, který úspory klientů zhodnotil jen ve výši 1,04 %. Axa PF připíše 1,47 a ČSOB PF Stabilita 1,5 procenta.

Nejvýkonnější jsou menší fondy

Na stáří si ale spoříme ne rok či dva, ale mnoho let, a tak by nás měl zajímat dlouhodobější přínos fondů pro klienty. Nejlépe z tohoto hlediska vycházejí menší fondy.
V šestiletém horizontu jsou jednoznačně na špici s průměrným ročním zhodnocením ve výši 3 % Generali PF a Allianz PF. Následuje PF České spořitelny (2,37 %) a pak v těsném závěsu všechny ostatní fondy (2,15 až 1,96 %).
Tyto výsledky fondů jsou ale zásadně ovlivněny velmi nízkými výnosy v hlavních krizových letech 2008 a 2009, kdy například v roce 2008 pět fondů mělo zhodnocení na nule nebo jen těsně nad ní. V roce 2009 připisovaly takové zhodnocení dva fondy.
Proto je dobré porovnat zhodnocení i za delší období, například za dvanáct let, to je od roku 1999, kdy se již poměry na trhu po startu penzijního připojištění u nás uklidnily.
Při posuzování výše zhodnocení je třeba vzít v úvahu, že po celou dobu činnosti v portfoliu fondů zcela převažují konzervativní finanční instrumenty, zejména dluhopisy. To plyne z toho, že české penzijní fondy musí zajistit svým klientům nezáporný výnos, tedy nulu nebo kladné číslo. Těmto instrumentům odpovídá i výnos.
Přesto je faktem, že za uplynulých dvanáct let bylo v deseti letech průměrné roční zhodnocení za sektor vyšší než průměrná míra inflace. Naopak ve dvou letech sektor jako celek v boji s inflací neuspěl.

Přestup po pěti letech bez poplatku

Ve dvanáctiletém srovnání vychází vedle výnosově osvědčených Allianz PF a Generali PF velmi dobře také ČSOB PF Progres. Tento fond patřil v minulosti k těm fondům, které měly ve svém portfoliu nejvíce akcií.
To ale doba krize, v níž fond vynášel ze všech fondů nejméně, změnila, podíl akcií v tomto fondu je již malý a činí 1,9 procenta. Nejvíc akcií v portfoliu má PF Axa (2,2 %), polovina fondů už nemá žádné akcie. I za šestileté období je ČSOB PF Progres s průměrným ročním výnosem 1,96 procenta na posledním místě.
Pokud někdo není spokojen s výsledky svého penzijního fondu, má možnost přejít do jiného. Přechází-li se po více než pěti letech, je přestup bez poplatku, do pěti let činí poplatek až 800 Kč. Penzijní připojištění má v dnešní podobě zůstat jen do konce roku 2012.

Od roku 2013 změna

Od roku 2013 mají penzijní fondy nabídnout svým klientům různé druhy investičních strategií, které jim mohou přinést vyšší výnosy, ale i investiční rizika. Každoroční nezáporný výnos již nebude klientům garantován.
Dosavadní klienti penzijních fondů a ti, kteří do penzijního připojištění vstoupí do konce roku 2012, mají mít možnost buď přestoupit do nových fondů, nebo setrvat v tzv. transformovaném fondu. Pokud se rozhodnou pro druhou možnost, bude jim zachována garance každoročního nezáporného výnosu.
Státní příspěvek se má zvýšit z dnešních maximálních 150 korun za měsíc až na 230 korun. Ale s tím, že na získání maximální částky 230 korun bude zapotřebí uložit měsíčně minimálně 1000 korun a nárok na příspěvek vznikne až od měsíční úložky 300 Kč (dosud 100 Kč). To bude tudíž znamenat pro lidi s menšími příjmy značný problém.
Daňové odečty zůstanou i nadále zachovány.