Nespokojení třicátníci založili sdružení, které chce po politicích informace o budoucích důchodech. Ministr práce Drábek slibuje, že je dostanou PRAHA Třicátníci se naštvali. Generace lidí mezi třicítkou a čtyřicítkou už nechce žít v nejistotě, ale část z nich chce donutit politiky, aby jim řekli, za jakých podmínek a za kolik peněz půjdou do důchodu. Nápad založit občanské sdružení, které bude tlačit na politiky ohledně důchodové reformy, dostal pracovník jedné reklamní agentury, Jan Piskáček. Celý projekt je zatím v počátcích, ale Piskáčka mimo jiné štve, že politici nemají odvahu nahlas říct, že si jeho generace musí sama spořit na důchod, a to hodně, jinak z penze v budoucnu nevyžije.
Nebojím se říct, že si lidé musí spořit na penzi, říká Drábek
Na to ostatně na jaře poukázala i MF DNES. Spolu s ekonomy redakce spočítala, že pokud se nic nezmění, tak třicátníci a čtyřicátníci budou žít z penze, která odpovídá životní úrovni člověka žijícího dnes z pouhých pěti tisíc korun. A to bez ohledu na to, kolik vydělávají.
Je to během dvou týdnů už podruhé, co vzniká podobné sdružení naštvaných lidí, kteří chtějí tlačit na politiky ohledně své budoucnosti – další sdružení se chce angažovat pro změnu ve zdravotnictví. „Chceme připomínkovat reformu,“ řekla Michala Blažková, předsedkyně sdružení Platforma zdravotnictví. To se zlobí, že pacient se nedozví ani základní věci – třeba s jakými lékaři má jeho pojišťovna smlouvu.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek říká, že je dobře, že podobná sdružení vznikají. „Je pravda, že někteří politici se bojí říct lidem do očí, že se musí snažit si zajistit penzi vlastními silami. Já se to nebojím říct nahlas: ano, tato generace si musí spořit na penzi, jinak jim důchod od státu nebude stačit ani na zajištění základní životní úrovně,“ říká ministr. A dodává, že nová vláda je první, která ví, že musí reformu důchodů provést, a také má termín dokdy. Pravda, není to ani tak zásluha nové vlády, ale toho, že má nůž na krku kvůli rozsudku Ústavního soudu ohledně nespravedlivého výpočtu důchodů, který nebral příliš v potaz výši někdejšího výdělku. Proto se reforma musí do konce roku podařit. „Věřím, že občanské sdružení na své otázky dostane odpovědi,“ říká ministr.
Senioři se o sebe mohou starat navzájem, míní lékař
Okolo roku 2050, kdy půjde tato generace lidí do penze, přitom bude v Česku žít tři a čtvrt milionu lidí nad pětašedesát let. Což je celá třetina země. Dnes je důchodců jeden a půl milionu. „To není hrozba pro ekonomiku, jak se dnes říká, stárnutí obyvatelstva je naopak příležitost,“ říká k tomu lékař Stanislav Vachek, který se věnuje demografii ve zdravotnictví. „Studentům na škole říkám, že je to stejné, jako když před sto lety v Perském zálivu hledali vodu. Vrtali a vrtali a pořád naráželi na naftu,“ říká s tím, že fakt, že za každým rohem tu brzy bude senior, neznamená, že je to špatně.
Jen se podle něj musí změnit úhel pohledu. Pouze desetina z lidí nad 65 let potřebuje pomoc cizí osoby. Podle Vachka je možné využít potenciálu ostatních seniorů, kteří si v rodině mohou pomáhat navzájem. Rodina by za to měla dostat zaplaceno. Přesně to Drábek plánuje: člen rodiny, který pečuje o nemohoucího seniora, má mít přiznaný důchod, podobně jako kdyby dotyčný chodil do práce.