Vláda začala vyjednávat o podobě důchodové reformy. Každá ze tří koaličních stran přišla s vizí, jak by si vyplácení penzí v budoucnu představovala. Na otázky o důchodové reformě odpovídal čtenářům iDNES.cz ekonom Patria Finance David Marek. Návrhy, které se postupně objevují, podle Marka směřují k rozumnému systému. Průběžnému financování podle něj ale zdaleka neodzvonilo. "Stále zůstává dominantním pilířem. A zůstane i po reformě, do fondového pilíře bude směřovat jen zhruba sedmina z celkového odvodu do důchodového systému," uvedl Marek.

Čtenáři se zajímali o to, zda je v budoucnu nemůže potkat podobný osud jako Maďary, kterým vláda znárodnila úspory v soukromých penzijních fondech, aby jimi zalepila díru v rozpočtu. Podle Marka záleží na garancích, které stát ke spoření v soukromých fondech poskytne. Ani ty však podle ekonoma nejsou všelék.
"Existují i jiné možnosti, například přísná kritéria pro udělování licencí penzijním fondům, pravidla jejich regulace či existence státního fondu jako jedné z alternativ, která bude pro střadatele na výběr," uvedl ekonom.
Maďarsko kvůli problémům s vysokým deficitem nastavilo podmínky pro spoření tak nevýhodně, že lidi donutilo přejít s úsporami zpět do státního systému. "Doufám, že Maďarsko není nový trend," podotkl Marek s tím, že určité změny v důchodovém systému museli udělat také v Polsku nebo pobaltských zemích.
Vládní strany se zatím shodnou jen v tom, že současný důchodový systém se musí změnit. Zatímco ODS a TOP 09 jsou pro zavedení penzijních fondů, do kterých by šla část důchodového pojištění, Věci veřejné (VV) se kloní pouze k posílení penzijního připojištění.
ODS v jedné z pěti variant důchodové reformy navrhuje, aby si lidé do penzijních fondů spořili dobrovolně. Ze současných odvodů by nepovinně čtyři procenta směřovali do licencovaných důchodových společností za podmínky, že k tomu přidají ještě další dvě procenta ze svých příjmů. Prostředky by do vybraných důchodových společností posílala Česká správa sociálního zabezpečení.
Marek: Reforma by neměla snížit životní úroveň
Nečas se však nechal slyšet, že je ochoten kývnout i na povinné spoření do fondů, které navrhuje ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Podle Drábka by pro lidi mladší 40 let měla být účast ve fondech povinná, pro ostatní dobrovolná.
Právě na výši případných povinných odvodů, čtenáři upozorňovali s tím, že ne každý bude schopen je platit. Podle Marka by zavedení povinného spoření zatížit peněženky domácností nemělo. "Penzijní reforma by měla být provedena tak, aby nesnížila životní úroveň domácností," sdělil analytik. Zároveň dodal, že by pro stát bylo výhodnější povinné spoření zavést.
"Pokud by bylo spoření dobrovolné, nedala by se penzijní reforma dost dobře propočítat. Netušili bychom, kdo opt-out (dobrovolné vystoupení ze státního sociálního systému, pozn.red.) využije a kdo ne," vysvětlil Marek.
Vlastní návrh penzijní reformy mají i Věci veřejné, které přišly s takzvaným generačním fondem. Do něj by lidé až do okamžiku odchodu do důchodu odváděli část svého příjmu, různě vysokou podle toho, kolik mají dětí. Takový nápad však ODS ani TOP 09 neberou příliš vážně.