Hrozí totiž, že peníze nebudou sloužit svému účelu, kterým je zajištění na stáří, vyplývá ze studie.

Podle ní role soukromých fondů v evropských penzijních systémech v posledních letech roste. Komise proto má za to, že je třeba analyzovat dopad tohoto trendu na výši budoucích důchodů. V Česku například penzijní připojištění i díky státní podpoře využívá kolem 45 procent zaměstnanců. "Je třeba zvážit, zda nepotřebujeme lepší právní rámec, který by zajistil, aby pracující dostali nejvyšší možné penze," uvedl eurokomisař pro sociální záležitosti Vladimír Špidla.

Podle studie je vzhledem ke stále větší váze soukromých penzijních fondů také třeba věnovat pozornost několika rizikům. Jde například o dopady změny zaměstnání na výši příspěvků na soukromé penzijní připojištění, zejména v případech, kdy člověk, který měl penzijní připojištění, na delší dobu přijde o práci.

"V členských státech, kde penze z penzijních fondů zřejmě budou v budoucnu hrát podstatně vyšší roli, by se mohl zvýšit výskyt chudoby mezi penzisty anebo závislost na minimálním zajištění u starších lidí," uvádí studie. Řešením by podle ní mohly být kompenzace za dobu, kdy člověk nemá zaměstnání. Některé členské státy je již u penzijního připojištění mají.

Dále je podle studie nutné vzít v úvahu fakt, že člověk může žít tak dlouho, že mu peníze naspořené na důchod nebudou stačit. S tím souvisí i otázka vyplácení prostředků z penzijního připojištění. Lze je například vyplatit najednou s rizikem, že člověku dojdou dříve. V Česku je podle studie tato varianta nejoblíbenější, volí ji více než 70 procent připojištěných.

Dalším řešením je postupné vyplácení z penzijního fondu až do konce života připojištěného jako v případě klasických státních důchodů. Tato varianta je podle studie nejbezpečnější. Poslední možností je pak výběr částky v pravidelných intervalech, kde podobně jako v prvním případě hrozí, že peníze nebudou moci sloužit svému původnímu účelu po celou dobu penze.

Hrozbou je také inflace, která může úspory v penzijních fondech ztenčit, a finanční rizika, tedy případné nižší výnosy z penzijních fondů. Proto jsou podle studie nutné státní záruky a diverzifikace rizik. Lidé by také měli dostat patřičné vzdělání a informace, aby se v případě penzí mohli kvalifikovaně rozhodovat, uvádí studie Evropské komise.

Parametry státního důchodového systému v Česku již zejména kvůli stárnutí populace, se kterým se potýká celá Evropa, změnila první zákonem upravená a již schválená etapa důchodové reformy. Podle ní se od ledna 2010 postupně začne zvyšovat věk odchodu do důchodu až na 65 let. Druhá etapa, jejíž součást dnes schválila vláda, by měla změnit penzijní připojištění a fondy na důchodové společnosti. Třetí etapa by měla umožnit převedení části odvodů do spoření, tedy zavést takzvaný opt-out.