Ve druhém článku důchodového speciálu Finance.cz se podíváme na charakteristické rysy českého důchodového systému. Změní je nějak chystaná důchodová reforma? Český penzijní systém patří mezi nejvíce „rovnostářské“ z členských zemí OECD. Důchodový systém je založen více na solidaritě než zásluhovosti. Tento vysoký nepoměr má změnit důchodová reforma s možností vstupu do dobrovolného fondového spoření.
Důvodem, proč je český důchodový systém příliš rovnostářský, je vysoká redukce při výpočtu důchodu. „Malá důchodová reforma“ tento nepoměr v následujících letech nepatrně sníží. Nadále však bude platit, že občané s nízkými příjmy budou mít poměrně vysoký státní důchod (v porovnání se mzdou) a občané s vysokými příjmy budou mít nízký státní důchod (v porovnání se mzdou). Větší zásluhovost přinese až účast na dobrovolném fondovém penzijním spoření (II. důchodový pilíř).
Účast v druhém pilíři posiluje zásluhovost
Všechny prostředky, které občan bude vkládat do vybraného penzijního fondu v rámci dobrovolného penzijního spoření, bude mít na vlastním individuálním účtu. Peníze na účtu budou zhodnocovány v závislosti hospodaření fondu a vybrané investiční strategii. Vyšší vložené prostředky budou tedy znamenat vyšší důchod. Občané, kteří vstoupí do II. pilíře, budou odvádět do fondu celkem 5 % ze své hrubé mzdy.

3 % ze své hrubé mzdy, přičemž o tyto 3 % budou odvádět nižší důchodové pojištění
povinné vlastní spoření ve výši 2 % z hrubé mzdy (z vyměřovacího základu pro OSVČ)

Peníze na individuálním účtu nebudou podléhat žádné redukci, jak je tomu při výpočtu státní penze. Pro občany s nadprůměrnými příjmy bude vstup do druhého pilíře finančně výhodný.
Redukce důchodu v praxi
V našem příkladu si vypočítáme měsíční důchod dle legislativy v říjnu 2011 u pana Modrého a pana Zeleného. Pan Modrý má osobní vyměřovací základ 50 000 Kč a pan Zelený 15 000 Kč. Oba pánové získali 42 let pojištění. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě.

Nyní si porovnáme čistou mzdu a důchod u pana Modrého i Zeleného, protože z důchodu nebude odvádět daň či pojistné ani pan Modrý ani pan Zelený.

čistá mzda pana Modrého je 36 420 Kč (sociální pojištění 3 250 Kč, zdravotní pojištění 2 250 Kč a záloha na daň z příjmu 8 080 Kč)
čistá mzda pana Zeleného je 12 305 Kč (sociální pojištění 975 Kč, zdravotní pojištění 675 Kč a záloha na daň z příjmu 1 045 Kč).

Důchod pana Modrého tak činí 38,7 % jeho dosahované čisté mzdy před odchodem do důchodu, zatímco důchod pana Zeleného činí 80 % jeho dosahované čisté mzdy před odchodem do důchodu. Jak vidíme, občané s nižšími příjmy mají „relativně“ vysoký důchod a občané s vyššími příjmy nízký důchod.
Komu se vyplatí II. pilíř?
Pokud by měl tedy pan Modrý v minulosti možnost vstoupit do dobrovolného II. pilíře, měl by tak učinit, protože by to pro něho bylo výhodné. Naproti tomu pro pana Zeleného nikoliv. Náhradový poměr pro občany s nižšími příjmy je u státní penze dostatečně vysoký. Pro občany s nižšími příjmy by bylo tedy výhodnější než 2 % odkládat do vybraného fondu, si tyto prostředky na důchod šetřit vlastními silami do vybraného finančního produktu, např. do penzijního připojištění. Důchodová reforma totiž počítá se zatraktivněním penzijního připojištění se státním příspěvkem. Výrazně se totiž zvýší státní příspěvek. V současné době se pohybuje měsíční státní příspěvek od 50 Kč (při měsíční úložce 100 Kč) do 150 Kč (při měsíční úložce 500 Kč). Od roku 2013 bude měsíční státní příspěvek se pohybovat od 90 Kč (při měsíční úložce 300 Kč) po 230 Kč (při měsíční úložce 1 000 Kč).