Jak ukázal nejnovější výzkum Zlaté koruny, zájem lidí o vstup do 2. pilíře penzijní reformy poté, co může být spuštěna od ledna 2013, je zatím nízký. Celkem se individuálního spoření ve 2. pilíři hodlá zúčastnit 13 % obyvatel, z toho 2 % lidí jsou již pevně rozhodnuta, dalších 11 % lidí považuje svůj vstup za pravděpodobný. Naopak více než polovina dotázaných do 2. pilíře vstoupit nechce, rozhodně to odmítá 31 % obyvatel a spíše svou účast vylučuje dalších 27 % lidí. Výzkum byl realizován společností Ipsos ve dnech 15. až 20. listopadu na reprezentativním vzorku 1013 respondentů. Uskutečnil se v souvislosti s Fórem Zlaté koruny „Důchodová reforma na startu“, které se koná ve čtvrtek 29. listopadu v TOP HOTELu Praha.
"Výzkum jasně ukázal, že důchodová reforma mezi lidmi ztratila podporu, kterou ještě před dvěma roky při nástupu vlády měla. Porovnáme-li dva naše výzkumy z roku 2010 a ten letošní, pak zatímco před dvěma roky 54 % lidí se zavedením druhého pilíře souhlasilo, dnes je to pouhých 6 %. Kromě těch, kteří druhý pilíř odmítají, je pětina lidí, kteří by ho chtěli změnit," říká Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.
V souvislosti se vstupem do 2. pilíře se lidé nejvíce bojí  možného vytunelování nebo krachu penzijního fondu. Tyto obavy sdílí 30 % dotázaných. Panuje i nejistota ohledně zachování stávajících podmínek reformy, 20 % lidí se obává toho, že příští vláda 2. pilíř zruší a dalších 15 % obyvatel se bojí případných změn pravidel v průběhu doby spoření. Necelé desetině respondentů vadí, že spoření nelze vypovědět. Dalším významnějším důvodem je, že dojde k oslabení 1. průběžného pilíře, myslí si to 5 % lidí a pro 4 % je důvodem odmítnutí vstupu to, že naspořená částka pro ně bude nezajímavá. Žádné obavy si v souvislosti se vstupem do 2. pilíře nepřipouští 5 % dotázaných.
„Lidé nejsou slepí ani hluší, není proto překvapením, že nejčastěji jsou obavy z druhého pilíře spojeny nikoliv s nastavením pilíře, ale spíš s celkovým  politicko-ekonomickým prostředím v ČR -  nedůvěra v bezpečnost peněz ve fondech, riziko zrušení v případě vítězství levice ve volbách apod.,“  dodává k výsledkům výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director agentury Ipsos, která výzkum realizovala.
Více než polovina lidí (54 %) se zavedením 2. pilíře nesouhlasí, téměř čtvrtina lidí nemá na tuto problematiku názor. Před dvěma lety s myšlenkou, na které je založen druhý pilíř, souhlasila více než polovina lidí, nyní druhý pilíř stejně velká část obyvatel odmítá. S tím souvisí i celková podpora důchodové reformě. Zatímco v roce 2010 podporovalo reformu 80 % lidí, nyní s ní souhlasí jen 53 % lidí.
Většina lidí pociťuje nedostatek informací. 55 % dotázaných by si přálo vědět o Penzijní reformě více podrobností. Lidé většinou spoléhají na to, že jim vše potřebné týkající se vstupu do 2. pilíře vysvětlí finanční poradci a zprostředkovatelé, přiklání se k tomu 46 % dotázaných. Na druhou stranu dalších 38 % v úplnost a objektivitu informací poskytnutých poradci nevěří. 57 % lidí si chce informace zjišťovat i z jiných zdrojů.
„Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že lidem chybějí potřebné informace. Chtěl bych připomenout, že při našem minulém výzkumu před dvěma roky 96 % lidí uvedlo, že očekávají k reformě od vlády vysvětlující kampaň. K té však nikdy nedošlo. Vypadá to tak, že s celou reformou si budou muset nyní poradit penzijní společnosti, kterým nezbývá než lidi nějak přesvědčit, že spořit si na důchod má význam. Budou to při tak velké nedůvěře lidí mít ale velice těžké," říká Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.
Michal Straka, Product & Business Development Director agentury Ipsos k tomu dodává:
 „Spoléhat na vysvětlení detailů penzijní reformy od finančních poradců a zprostředkovatelů budou především mladší lidé. Zároveň si však budou tyto informace ověřovat především na internetu a na specializovaných finančních serverech.“
Téměř dvě třetiny populace (60 %) spoří na stáří, protože se obávají zhoršení životní situace. Další třetina dotázaných si hodlá spořit v budoucnu. Dominantním finančním nástrojem spoření na důchod je penzijní připojištění.
Postupně se zvyšuje finanční částka, kterou lidé vnímají jako minimální hladinu důchodu.  Necelá polovina obyvatel (47 %) požaduje minimální důchod v rozmezí 10 – 14 000 Kč, přibližně třetina dotázaných vidí minimální hranici mezi 14 – 16 000 Kč.  Výše minimálního důchodu roste pochopitelně s věkem a vzděláním.