ČLEN PREZIDIA ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR PAVEL JIRÁK ŘEKL PRÁVU:
* Sněmovna nedávno schválila zavedení nového druhého důchodového pilíře od ledna 2013 a současně od téhož data zásadní změny současného penzijního připojištění. Co z toho plyne pro občany?

Vše nasvědčuje tomu, že zákony budou opravdu schváleny a účinné od ledna 2013. Razantně se tím zvýší možnosti spoření občanů na dobu důchodového věku a nebudou tak závislí jen na státním důchodu a případně i penzijním připojištění. Na druhé straně je to pro ně signál, aby se s novinkami co nejdříve seznámili, přemýšleli o nich a včas využili všech dosažitelných výhod. Přemýšlet o všem a čekat s rozhodnutím až po lednu 2013 může být z různých důvodů příliš pozdě.

* Začněme u třetího důchodového pilíře, který vychází z dnešního penzijního připojištění se státním příspěvkem. Co nového přinese?

Budoucí podoba třetího pilíře, který ponese název doplňkové penzijní spoření, je navržena velmi dobře. Například se zvýší státní příspěvek a díky oddělení majetku klientů od majetku penzijních fondů půjde část prostředků investovat do rizikovějších profilů, které by měly být proti dnešním penzijním fondům z dlouhodobého pohledu výnosnější. Současně zůstanou účastníkům zachovány dnešní daňové úlevy i možnost příspěvku od zaměstnavatele. Udrží se i takové výhody, jako jsou jednorázové výplaty peněz po dosažení důchodového věku. Současní účastníci penzijního připojištění a dále ti, kteří do něho vstoupí do konce listopadu příštího roku, navíc získají jednu důležitou výhodu.

* Jakou?

Automaticky se stanou účastníky tzv. transformovaného fondu, pro něž zůstane zachována – kromě ostatních výhod – navíc dnešní garance kladného, resp. nezáporného výnosu v každém roce. Současně budou mít kdykoli možnost přestoupit do jiného fondu s rizikovějším profilem dávajícím naději vyššího výnosu, ovšem bez garance. Z těchto všech důvodů vnímám budoucí třetí pilíř jako jeden z nejatraktivnějších finančních produktů na trhu.

* Proč je nutné pro získání garance nezáporného výnosu mít do 30. listopadu 2012 uzavřené penzijní připojištění?

Transformovaný fond bude uzavřeným fondem a nebude možné do něho vstoupit. Kvůli přechodu na změny od 1. ledna 2013 nebude možno uzavírat penzijní připojištění měsíc před tímto datem, tedy v prosinci 2012.

* Ministerstvo financí vrhne letos a v příštích letech na trh spořicí státní dluhopisy. Nebude to vážná konkurence?

Dluhopisy pochopitelně představují konkurenci. Ale na druhé straně už nyní má penzijní připojištění konkurenci třeba v životním pojištění nebo ve stavebním spoření a jiných produktech, a přesto se do něho zapojilo už 4,5 miliónu lidí, kteří sem vložili 225 miliard korun. Proto soudím, že nákup dluhopisů budou lidé spíše realizovat na úkor jiných finančních produktů než na úkor spoření na důchod.

* A co konkurence současných podílových fondů?

Vzhledem ke státní podpoře třetí důchodový pilíř vychází výhodněji. I poplatky, které si budou účtovat penzijní společnosti, jsou výrazně nižší, než si v současné době účtují podílové fondy.

* Lidé budou asi u doplňkového penzijního spoření hodně slyšet na zvýšení státního příspěvku. Ten může nově činit až 2760 korun ročně namísto dnešních až 1800 korun a kromě toho zůstanou i současné daňové úlevy. Někteří lidé ovšem o příspěvek kvůli nízkým úložkám naopak přijdou.

Zvýšení příspěvku je ze strany státu jednoznačně pozitivní. Řada občanů využije možnost získat nejvyšší státní podporu a zvýší si kvůli tomu platbu z 500 na 1000 korun měsíčně. To pomůže zvýšit průměrnou výši úložek, což je důležité i pro budoucí důchody. Dnes činí průměrná úložka pouhých 430 korun měsíčně, což je méně než dvě procenta z průměrného platu. Na druhou stranu stovky tisíc občanů dnes spoří méně než 300 korun měsíčně. Dnes jim přísluší příspěvek 50 až 120 korun měsíčně, ale v novém systému by nedostali nic. Budou se tedy muset rozhodnout, zda budou po 1. lednu 2013 spořit bez státního příspěvku, anebo si ho zvýší na minimálních 300 korun, za který bude příspěvek 90 korun. Možná by bývalo bylo rozumné určitý nižší státní příspěvek zachovat i u menších úložek.

* Jsou slyšet názory, že v transformovaném fondu ve třetím pilíři budou sice účastníci mít jisté výnosy, ale mohou být nižší než v současnosti. A to proto, že pro zajištění zdrojů pro případné přechody účastníků do jiných fondů bude vhodné investovat do dluhopisů o kratší průměrné splatnosti, a tedy i nižších výnosech.

K takové investiční strategii budou penzijní společnosti u transformovaného fondu inklinovat, ale na druhou stranu se projeví i tendence, která naopak bude výnosy účastníků zvyšovat. Tou je skutečnost, že se proti dnešku sníží výše poplatků, které budou penzijní společnosti účastníkům v transformovaném fondu účtovat. Budou činit 0,6 procenta z objemu aktiv a 15 procent ze zisku. Díky oddělení majetků účastníků a penzijních fondů se tak výrazně sníží náklady na správu penzijních fondů, které dnes činí 1 až 2 procenta z objemu aktiv.

* Proč bude možné z transformovaného fondu přestoupit do nového účastnického fondu, a nikoli do transformovaného fondu u jiné společnosti?

Nemožnost převodu je zejména proto, aby byl trh, který se vytvářel 17 let, stabilizován a přechody z jednoho transformovaného fondu do druhého nedošlo k jeho výraznému rozkolísání.

* Zákon ukládá mít ve třetím pilíři povinně kromě transformovaného pouze konzervativní fond. Jaké další fondy v tomto pilíři chystá vaše skupina Komerční banky?

To je zatím předčasná otázka, protože od projednání zákona ve Sněmovně uplynulo čtrnáct dnů. Teprve pečlivě zvažujeme, kolik fondů a v jaké investiční struktuře bychom v tomto pilíři založili.

* Přejděme ke druhému pilíři. Ten je založen na tom, že účastník bude moci každý měsíc vyvést z povinného státního pilíře tři procenta z důchodového pojištění s tím, že k tomu bude muset přidat další dvě procenta své hrubé mzdy. Jak jste v tomto případě spokojen se Sněmovnou schváleným zákonem?

Jsem přesvědčen, že vytvoření druhého pilíře je správný krok. Je třeba rozložit zdroje peněz na důchod. Na druhé straně si myslím, že druhý pilíř by bylo ještě třeba zatraktivnit, to je vnést do něj parametry, které by víc přilákaly občany. Bylo by to proveditelné i v průběhu příštího roku, tedy ještě do rozběhu systému.

* Co máte na mysli?

Někteří lidé mohou negativně vnímat například to, že se dostanou ve druhém pilíři k naspořeným penězům jen přes penzi – doživotní nebo na dobu dvaceti let. Určitě by pomohlo zavedení možnosti alespoň částečného jednorázového výběru. Zavedli to třeba na Slovensku a je to tam vnímáno velmi pozitivně. Stálo by za zvážení, zda lidé nutně musí doplňovat vyvedená tři procenta důchodového pojištění ještě dvěma procenty z hrubých příjmů. I když nejde o velké částky, je to přece jen závazek na celý život a pro některé lidi to může být vážnou překážkou pro vstup do druhého pilíře. Za vhodné bych považoval, aby do druhého pilíře byl automaticky zapsán každý člověk do 35 let. S tím, že kdyby se nechtěl zúčastnit spoření v tomto pilíři, tak by mohl vystoupit. Vstup by tedy byl v podstatě dobrovolný jako dosud, ale stát by tím dal najevo, co mladému člověku doporučuje.

* Opozice se postavila ostře proti druhému pilíři. Sociální demokracie ústy šéfa Bohuslava Sobotky prohlásila, že v případě, že jí to výsledky příštích voleb umožní, udělá do tohoto pilíře minimálně zásadní změny. Co vy na to?

Je chyba, že nebylo dosaženo politického konsenzu napříč spektrem, ale názory byly natolik rozdílné, že dosažení konsenzu bylo zřejmě nemožné nebo velmi těžké. Riziko změn parametrů druhého pilíře je tedy velké, ale nedomnívám se, že by mohlo dojít k jeho úplnému zrušení v budoucnu.

* Kolik lidí se podle vás zapojí do druhého pilíře?

Z výše uvedených důvodů náš pesimistický odhad, ke kterému se nyní přikláníme, je na úrovni zhruba 500 000 lidí. Ale současně nevylučujeme, že jich mohou být až dva milióny.

* Za jakých okolností?

Vnímání druhého pilíře mezi lidmi se může změnit, až blíže pochopí jeho podstatu. I řada lidí s ekonomickým vzděláním si stále myslí, že vstupem do druhého pilíře ztratí nárok na státní důchod. Ten se jim ale sníží jen zhruba o deset až patnáct procent. Také vláda ještě může některými změnami, které jsem naznačil, systém do jeho účinnosti ještě zatraktivnit. V neposlední řadě bude záležet i na finančních zprostředkovatelích, jak aktivně budou lidem tento produkt nabízet.

* Máte čerstvé analýzy, pro koho bude druhý pilíř výhodný?

Vyšlo nám, že když se budou finanční trhy v průměru vyvíjet jako v posledních sto letech a lidé se zapojí do vyváženého a dynamického fondu, tedy do fondů s podílem akcií, tak vstup bude výhodný i pro lidi s průměrným měsíčním příjmem kolem dvaceti tisíc korun, a to především v těch nejmladších věkových kategoriích. Výhodnost vstupu je ale diskutabilnější, když člověk kolem čtyřicítky vstoupí do fondu státních dluhopisů nebo konzervativního fondu. Aby to pro něj bylo výhodné, tak by měl mít měsíční příjem alespoň třicet tisíc korun hrubého.

* Jak bude u akciového fondu ochráněno, aby člověk těsně před důchodem nepřišel kvůli náhlému propadu akcií o velkou část úspor?

V zákoně je nastaveno automatické snižování podílu prostředků v rizikovějších fondech. A to tak, že deset let před plánovaným odchodem do důchodu už účastník nemůže mít peníze v dynamickém, ale jen ve vyváženém nebo konzervativním fondu. Pět let před důchodem už může všechny peníze mít jen v konzervativním fondu. Jedinou výjimkou bude, když účastník sám řekne, že takto nechce postupovat, protože věří růstu akcií. To ale bude možné s výslovným souhlasem účastníka ve smlouvě a na jeho riziko.

* Je už zřejmě, které společnosti založí účastnické fondy ve druhém pilíři?

Komerční banka se zatím jako jediná přihlásila, že je připravena požádat o licenci ČNB i pro poskytování fondů ve druhém pilíři. Jistě se ale přidají i další společnosti.