Penzijní reforma
Fokus

Penzijní fond krytý výhradně českými státními dluhopisy, který chce vláda lidem mimo jiné nabídnout v připravované důchodové reformě, může budoucím penzistům přinést spíše problémy. Peníze, které sem lidé vloží, se nemusí zhodnotit, ale vlivem inflace mohou část kupní síly ztratit. Navíc tento fond neřeší ani často zmiňované rozložení rizik spoření na stáří.
„Já naprosto nevím, proč by někdo, kdo věří státu a spoléhá na státní důchod, měl jít do tohoto pilíře,“ řekl HN ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl. „Logické by bylo jít do jiného pilíře, abych rozložil riziko. Ale v tomto případě se spoléhám na jeden a ten samý stát,“ dodal Michl. Naráží tak na jeden ze základních problémů zmíněné koncepce – penze z fondu krytého českými dluhopisy se totiž odvíjejí od toho samého, od čeho se odvíjí výplata penzí z průběžného systému, tedy od solventnosti státu.
Ministr financí Miroslav Kalousek, který tento fond před časem označil za své dítě, s kritikou de facto souhlasí. „Tento fond je jediná odpověď na častou otázku z veřejné diskuse, která zní: Jak chcete, aby stát garantoval fondy?“ řekl HN ministr financí. „Zcela však souhlasím, že v takovém případě nedochází k rozložení rizik, protože jak průběžný systém, tak státní dluhopisy jsou závislé na solventnosti státu,“ dodal Kalousek. Legislativa bude podle něj nastavená tak, aby lidé mohli přecházet mezi jednotlivými investičními strategiemi – tedy plánovanými čtyřmi druhy penzijních fondů (viz tabulka). To účastníkům umožní včas uniknout z rizik, která s sebou ponese tento fond.
Dluhopisy mohou ztratit na ceně Z dlouhodobého hlediska je však vážnější hrozbou inflace. Pokud v budoucnu přijde delší perioda vysoké inflace, úspory budoucích důchodců se nejenže nezhodnotí, ale naopak část hodnoty ztratí. Fond s jedním druhem aktiv také nebude moci riziko inflace snížit rozložením úspor mezi více investičních nástrojů. „Během 20. století se i dříve vyskytly dlouhé periody, kdy inflace byla vyšší než výnosy z dluhopisů. Zejména to bylo v šedesátých a osmdesátých letech,“ řekl ekonom Pavel Kohout, jeden z autorů původního konceptu penzijní reformy. I kdyby však inflace nepřišla, investice do dluhopisů nebude tím pravým. „Z investice do českých dluhopisů u nás dnes nikdo nezbohatne,“ dodává Kohout s poukazem na jejich nízké zhodnocení.
Výnosy českých dluhopisů sice zvládají bez problému pokrýt současný dvouprocentní inflační cíl České národní banky (ČNB), ale jelikož je jejich roční výnos ve většině případů pevně dán již v den vydání, nemá tento investiční nástroj možnost na inflaci efektivně reagovat. „Kdyby situace směřovala k inflaci, tak by investoři včetně penzijních fondů začali více poptávat dluhopisy s variabilním úročením, které proti inflaci chrání,“ řekl prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok s tím, že v současnosti mají české penzijní fondy takových dluhopisů v portfoliu minimum.
Kromě již zmíněných dluhopisů s fixním výnosem totiž existují i takové, které jsou proti inflaci chráněny. Například jde o dluhopisy úročené variabilně, které ministerstvo financí vydává v řádu desítek miliard korun ročně, což je ovšem jen malá část celkově vydaných dluhopisů. Vznikající penzijní fondy také ve své legislativě nebudou obsahovat žádnou povinnost kupovat konkrétní typ dluhopisů. „V tuto chvíli žádnou legislativní pojistku proti inflaci nezvažujeme. Nepovažujeme za vhodné, aby zákon takto ovlivňoval investiční politiku fondu,“ sdělila HN náměstkyně ministra financí Klára Król, která má přípravu fondového systému i související legislativy na starosti. Nikdo totiž nedokáže dopředu odhadnout, jaká bude nabídka dluhopisů na trhu a nakolik bude investice do konkrétního druhu dluhopisů výhodná. „Je na správci fondu, aby obhospodařoval prostředky účastníků co nejlépe, s ohledem na výnos, riziko a likviditu,“ dodala Król.
Riziko inflace V čem se však odborníci neshodnou, je právě riziko inflace. Někteří poukazují na měnová opatření centrálních bank, která zvyšují množství peněz v oběhu, a na rostoucí ceny surovin. „Když se podíváte, kolik stojí benzin, ocel, zlato nebo sója, což jsou základní komodity potravinářství a průmyslu, tak inflace je znát,“ říká Pavel Kohout.
Optimističtější je analytik Patria finance David Marek. „V některých letech se může stát, že v důsledku nákladových šoků, jako třeba rostoucí ceny ropy či daňové reformy, může inflace vyskočit výše a reálné výnosy dluhopisů mohou být na krátkou dobu záporné, ale dlouhodobě by se nemělo stát, že by měly být prodělečné,“ sdělil Marek.