Podívejte se, jak penzijní fond zhodnotil vaše úspory za rok 2010. Přinášíme také velký přehled reálného zhodnocení za poslední dekádu. Penzijní fond společnosti Allianz si včera mohl naplno vychutnat pocit vítězství. Jako poslední totiž oznamoval zhodnocení, které připíše svým klientům, a již dopředu bylo jasné, že bude nejlepší. Již v únoru totiž předznamenal, že i letos to budou minimálně 3 %. Nakonec je to přesně tato výše a Allianz tak zůstává jedinou konstantou na trhu zdejších penzijních fondů, když od svého vzniku (1997) nikdy nepřipsal méně než právě 3 %.
To je přitom vzácnost hlavně po ekonomické krizi. Především v letech 2008 a 2009 se většina fondů dostala k hranici jednoho procenta a v roce 2008 sedm z deseti dokonce pod něj. V textu si ukážeme, že taková bilance Allianz přesto nestačila na prvenství, co se průměrného výnosu za posledních deset let týče. Lépe je na tom ale jen Generali. Dobrou zprávou je i to, že devět z deseti fondů připsaly za tato období průměrný výnos převyšující inflací. Mírně pod ní je jen ČSOB Stabilita.

Na závěr téma penzijních fondů spojíme s aktuálním děním v Řecku a řekneme si, proč jeho případný bankrot přímo neohrožuje vaše úspory na penzijním připojištění.
2010: 7 z 10 nad inflací
Pomyslného vítěze za rak 2010 jsme tedy zmínili hned v úvodu, kdo je naopak na konci žebříčku? Zcela jednoznačně penzijní fondy ČSOB. Úplně na konci je totiž agresivnější z obou fondů ČSOB Progres, jen ob jeden stupínek výš je ČSOB Stabilita. Ani jeden z fondů se nedostal nad inflaci (za rok 2010 1,5 %), Stabilita ji alespoň vyrovnala.

Zbylých sedm fondů se nad inflaci dostalo (stejně jako v roce 2009), a to vždy alespoň o půl procenta.

Pokud ve vás první tabulka vyvolala touhu po změně penzijního fondu (za poplatek ve výši 800 Kč), zatím vydržte. Podívejte se nejprve na zhodnocení v delším časovém horizontu a nezapomínejte porovnávat i další ukazatele. Sektor penzijních fondů podle zprávy ČNB disponuje omezeným kapitálovým polštářem a v případě turbulencí na finančních trzích by akcionáři museli dodat nový kapitál. Kromě připisovaného zhodnocení bychom se při výběru penzijního fondu měli orientovat i podle výše volného kapitálu k objemu úspor účastníků, říká analytik společnosti Partners Dušan Šídlo.

Když se podíváme na zhodnocení, které penzijní fondy připsaly za posledních deset let, zjistíme například, že nejhorší fond minulého roku ČSOB Progres je v delším období v první trojici. Naopak druhý z fondů ČSOB je jediný, jehož průměrný výsledek za posledních deset let nepřekročil inflaci (i když jen mírně). Nejlépe si v minulé dekádě naopak vedl Generali penzijní fond, jeho průměrný výnos (0,78 %) ukazuje známou věc – zhodnocení, které nabízejí samotné penzijní fondy, je minimální.
O výnos se stará stát
Výnosy v tabulce vzbuzují pravidelně posměšné úšklebky. Jsou ale vcelku logickým vyústěním situace, kdy penzijním fondům zákon určuje, že nesmí prostředky klientů nominálně znehodnotit a pokud hodnota majetku ve fondu klesne, musí prostředky svým vkladem doplnit přímo akcionář. Za této situace se zdá být reálné neznehodnocování naspořených prostředků možným maximem.

S výše zmíněnou garancí už ale nepočítá důchodová reforma, v jejímž rámci se mají změnit také pravidla současného penzijního připojištění. O bezpečí vkladů má být nově postaráno tím, že každá penzijní společnost povinně vytvoří konzervativní fond, který bude investovat převážně do dluhopisů s nejlepším ratingem (kromě něho bude moci nabídnout i další účastnické fondy – stále se přitom bavíme o III. pilíři systému; ve II. pilíři, který má být nově zaveden, budou společnosti povinně nabízet čtyři fondy s různou investiční strategií). Zachován naopak bude stav, kdy úspory na penzijním připojištění nebudou na rozdíl od vkladů v bankách, záložnách a stavebních spořitelnách ze zákona pojištěny. Více: Pojištění vkladu 2011: po krachu banky a záložny peníze do tří týdnů. Teoreticky

Měnit se budou také pravidla u toho podstatného, co z penzijního připojištění dělá výhodný produkt, u jeho státní podpory.

Připomeňme, že když nyní ukládáte 500 měsíčně (což je částka, která vám ale nepomůže výrazně zlepšit vaši situaci v důchodu), stát vám automaticky připíše 150 korun. Máte tak jistotu 30% zhodnocení. Když si měsíčně posíláte 1500 korun, dostanete oněch 150 korun jako státní příspěvek, dále můžete od daňového základu odečíst 1000 korun, což při 15% daňové sazbě dělá dalších 150 korun. Dohromady tak za vašich 1500 korun od státu dostanete 300 korun, což je pořád krásné zhodnocení – 20 %.

Návrh nového zákona, který má upravit podmínky současného penzijního připojištění, počítá s posunutím minimální i maximální výše státního příspěvku. Za to ale od vás bude stát požadovat více peněz. Zatímco nyní vám za 100 korun dá 50korunový příspěvek, po změně za 100 korun nedostanete nic. Budete muset zvýšit svůj příspěvek alespoň na 300 korun, pak dostanete od státu korun 90. Budete-li posílat víc, pak vám stát pošle 90 korun plus 20 % z částky nad 300 korun. Maximální státní příspěvek se zastaví ve výši 230 korun, dostanete ho, pokud si budete měsíčně posílat alespoň 1000 korun.

S touto změnou se posune také hranice pro odečítání vámi zaplacených prostředků, což nám potvrdilo ministerstvo financí. Nadále tak budete moci odečíst od daňového základu až 12 tisíc korun za rok, ale jen tu část od 12 do 24 tisíc korun (nyní můžete odečítat příspěvky z rozpětí 6 až 18 tisíc).

Když to tedy přepočítáme na výše zmíněné příklady, kdy si posíláte na penzijní připojištění 500, respektive 1500 korun, pak zjistíme, že zhodnocení, které garantuje stát, padá v prvním případě z 30 na 26 % (za vašich 500 korun dostanete nově 130 korun), v druhém případě ale mírně roste z 20 na 20,33 % (za 1500 dostanete nově příspěvek 230 korun a od daní odečtete 75 korun – 15 % z 500 korun). Když vezmeme v úvahu ještě plánované zvýšení daňové sazby na 19 %, pak se zhodnocení v druhém případě dostává na 21,66 % (od daní odečtete 95 korun – 19 % z 500 korun).
V Řecku úspory nemáte
Čistě pro váš vnitřní klid jsme se jednotlivých penzijních fondů zeptali, zdali svěřené prostředky investují do řeckých dluhopisů a také do dluhopisů ostatních zemí PIIGS (Portugalsko, Itálie, Irsko, Španělsko). Všech deset fondů odpovědělo jednoznačně, že v těchto zemích není investovaná ani koruna.

Do čeho investují penzijní fondy?

Jak a kam mohou penzijní fondy investovat určuje Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem v paragrafech 33 a 34. Do akcií přitom fond může investovat až 70 % svého majetku (podle § 34 odst. 4). To ale fondy nedělají ani zdaleka. Brání jim v tom právě ona v textu zmíněná garance.

Nedělaly to ve velké míře ani před krizí, a to jednoduše proto, že u investic do akcií nikdy není jistota plné návratnosti. Přesto krize logicky znamenala ústup z akciových pozic. Zatímco na konci roku 2006 obsahovalo průměrné portfolio penzijního fondu 6,8 % akcií, nyní už to je jen necelé procento.