V prvním článku nového důchodového speciálu si připomeneme hlavní rysy důchodové reformy. Co je to třípilířový důchod? Kolik budeme muset platit do nových fondů? Z důvodu demografických změn prochází penzijní systémy ve všech vyspělých zemích v posledních letech výraznými změnami. Česko prozatím provádělo pouze parametrické změny (prodlužoval se důchodový věk či potřebná doba pojištění). Důchodová reforma však přináší změnu celého systému. Jakou?
Nejvíce se vyspělé země světa liší v zapojení soukromého sektoru v povinném penzijním systému. V podstatě existují tři přístupy k penzi, buď může být důchod zcela soukromý, nebo zcela veřejný nebo kombinovaný. V Česku je penze prozatím téměř zcela veřejná, kdy veškerý příjem většiny důchodců, je pouze státní penze. Teprve v příštích letech bude postupně přibývat počet občanů, kteří budou mít příjmy z vlastního dobrovolného spoření (např. z penzijního připojištění, akcií či investic).
Co je to třípilířový důchod?
Důchodová reforma však od roku 2013 umožní občanům zapojit se do dobrovolného fondového penzijního spoření. Důchod občanů, kteří se dobrovolně zapojí do tohoto spoření, se bude moci skládat ze tří příjmů. Bude tedy zaveden třípilířový penzijní systém.
státní důchod (I. pilíř)
penze z dobrovolného fondového penzijního spoření (II. pilíř)
vlastní úspory (III. pilíř)
Rozhodnutí bude nevratné
Možnost vstoupit do druhého pilíře bude dobrovolná pro lidi mladší 35 let. Rozhodnutí bude však potřeba důkladně promyslet, protože jej nelze vzít v budoucnu zpět. Do druhého pilíře budou moci vstoupit i občané starší 35 let, kteří se tak budou muset rozhodnout do konce roku 2012.
Kolik budu muset do fondu platit?
Občané, kteří se dobrovolně rozhodnout vstupit do II. důchodového pilíře budou odvádět méně na sociálním pojištění.
V současné době odvádí zaměstnanci na důchodovém pojištění 28 % (6,5 % na straně zaměstnance a 21,5 % na straně zaměstnavatele).
Účastníci fondového pilíře by však odváděli na důchodovém pojištění „pouze“ 25 % (3,5 % na straně zaměstnance a 21,5 % na straně zaměstnavatele). Právě ušetřené 3 % ze své mzdy by tito občané každý měsíc si sami spořili na svoji penzi u vybraného fondu. Peníze budou mít na svém vlastním individuálním účtu u vybraného penzijního fondu, kde jim bude tyto prostředky zhodnocovat. Podmínkou však je, že budou muset tito občané každý měsíc spořit další 2 % ze své hrubé mzdy (OSVČ z vyměřovacího základu). Prakticky by tedy účast v dobrovolném fondovém spoření znamenala stejnou čistou mzdu, ale nižší disponibilní měsíční příjem o uvedené 2 %.
Penzi ze spoření ve fondu půjde vybrat více způsoby (např. doživotní penze, rentou po dobu 20 let). V případě úmrtí občana budou nevyčerpané prostředky předmětem dědického řízení.
Jak přispěju svým rodičům?
Děti budou moci svým rodičům, kteří budou ve starobním důchodu převést prostředky ve výši 1 % mzdy (u OSVČ vyměřovacího základu). Tyto prostředky nebudou přitom dětem kráceny z jejich spoření na důchod.
Vstoupit či nevstoupit?
Důchodová reforma tedy postaví každého občana před zásadní otázku, zda do dobrovolného fondového spoření vstoupit či nevstoupit. Rozhodnutí bude přitom nevratné a nesnadné. Všechny dostupné kalkulačky budou totiž pracovat vždy pouze s předpokládanou výnosností fondů, poplatky fondů či inflací v příštích letech. Výpočet státní penze může být za 20 či 30 let nakonec zcela jiný, než se nyní přepokládá. Obecně se dá tedy říci, že atraktivní bude druhý pilíř zejména pro občany s nadprůměrnou mzdou a občany, kteří mají do důchodu ještě daleko a budou tedy do fondu přispívat delší dobu. Pro občany s nižšími příjmy však bude výhodnější do systému nevstupovat a zvýšit vlastní úspory na penzi.