Vláda však zatím tápe při přípravě velké důchodové reformy

V Česku vzniknou zcela nové penzijní společnosti. Jiné vstoupí na trh díky transformaci ze současných penzijních fondů. „Penzijní společnost bude prakticky obdobou investiční společnosti známé z kolektivního investování,“ uvádí ministerstvo financí v oficiálních materiálech. Penzijní společnosti by podle návrhů ministerstva financí měly mít povinnost nabízet čtyři druhy důchodových fondů: konzervativní, vyvážený, dynamický a fond státních dluhopisů. Tyto fondy se budou lišit rozsahem instrumentů, do nichž bude těmto fondům povoleno investovat.
Část peněz půjde do ciziny Špatnou zprávou pro české firmy bude, že značná část kapitálu z fondů zřejmě „zmizí“ v zahraničí. „Není důvod zcela vylučovat zahraniční akcie, je to vhodné z hlediska diver portfolia. Nicméně je pravděpodobné, že úprava bude obsahovat minimální limit na cenné papíry denominované v české měně,“ řekl HN mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Prezident Hospodářské komory Petr Kužel by naopak uvítal, aby fondy investovaly do akcií českých firem.
„Je nezbytné zajistit, aby peníze z penzijních společností spravujících důchodové fondy v rámci druhého pilíře neutekly za hranice, ale byly investovány „na dohled“, tedy doma, například na tuzemském kapitálovém trhu, který by tak oživily,“ tlumočil názor podnikatelů Kužel.
Klienty penzijních fondů by naopak mělo potěšit, že jim má být umožněno rozdělit své úspory mezi jednotlivé fondy, které penzijní společnosti nabídnou. Bude tak možné mít většinu peněz například v konzervativním fondu a menší část v dynamickém, který by podle dosavadních návrhů ministerstva financí měl mít značnou volnost.
Dynamický fond by totiž mohl až 80 procent spravovaných prostředků investovat do akcií. Dále by měl mít povoleno investovat i do cenných papírů, které vydávají tzv. Speciální fondy, které nesplňují požadavky práva Evropské unie. U tohoto fondu lze čekat vyšší výnosy, ale také vyšší míru rizika.
Riziko by mělo být spolu s výnosy nižší u tzv. vyváženého fondu, který by v akciích firem mohl mít až 40 procent spravovaných prostředků. Nejbezpečnější fondy, vhodné zejména pro ty, kterým chybí do důchodu jen pár let, budou konzervativní fond a fond státních dluhopisů.
Konzervativní fond bude moci investovat pouze do dluhopisů členských států EU a jejich centrálních bank, a to ještě jen těch s vysokým ratingem. Teoreticky nejvyšší jistotu by měl nabídnout fond státních dluhopisů, který by měl 98 procent prostředků investovat do dluhopisů České republiky a zbylá dvě procenta do dluhopisů České národní banky.
Bezpochyby velmi sledovaným parametrem budou výnosy těchto fondů. „Očekává se, že průměrný výnos fondů spravovaných penzijní společností by měl ve většině případů překročit pět procent,“ řekl Jakob.
Neznámá? Výše poplatků Výše poplatků je zatím pouze ve fázi konzultací. Uvažuje se o čtyřech variantách. Poplatky by mohly být počítány z výnosu, jednorázově z investované částky, z celkového objemu spravovaných aktiv nebo kombinací těchto způsobů.
„Já bych preferoval kombinaci poplatku z objemu spravovaných aktiv a z ročního zhodnocení,“ řekl HN Mojmír Boucník, viceprezident Asociace penzijních fondů.
„Výše poplatků se srovnává se zahraničím velmi komplikovaně, protože tam řada těchto společností funguje na nadačním principu nebo jako neziskovky,“ řekl HN šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
Díky tomuto principu jsou některé z těchto firem schopné spravovat prostředky účastníků za naprosto minimální částky pohybující se v desetinách procenta. „Lze očekávat, že fondy s konzervativní až ultrakonzervativní strategií budou po několika letech spravovány za poplatek v řádu desetin procenta,“ uvedl Jakob s tím.
Podobu penzijních fondů však čeká ještě jednání na úrovni vládní koalice, jehož výsledek nelze předjímat. Věci veřejné například trvají na zřízení státem administrovaného fondu, což naopak odmítá ministerstvo financí.
„Zavedení státního fondu již při startu druhého pilíře je časově velmi náročné, finančně nákladné a hrozí nezanedbatelnými riziky pro úspěšný rozjezd celého systému,“ tvrdí Jakob. Státem administrovaný fond v Národní ekonomické radě vlády přitom dlouhodobě preferuje ekonom Miroslav Zámečník, který argumentuje tím, že tyto fondy zvládají v zahraničí fungovat velmi levně.