ČNB tlačí na penzijní fondy
Banka jedná s Asociací penzijních fondů o přenastavení pravidel. Některé fondy měly ke konci kvartálu vyšší závazky než investice. Centrální banka je znepokojena nekontrolovatelným hospodařením penzijních fondů a jedná s nimi o možnostech nápravy.
Banka jedná s Asociací penzijních fondů o přenastavení pravidel. Některé fondy měly ke konci kvartálu vyšší závazky než investice.
Centrální banka je znepokojena nekontrolovatelným hospodařením penzijních fondů a jedná s nimi o možnostech nápravy. Některé fondy měly ke konci března vyšší závazky ke klientům než objem investic.
Celkový deficit krytí vychází zhruba na 5,9 miliardy korun. Nepomohlo ani to, že akcionáři fondů již vloni do celého systému dolili kapitál ve výši 6,3 miliardy korun. Účetně sice fondy v prvním kvartále vykázaly zisk, ale do tohoto zisku fondy nezapočítávají pokles hodnoty cenných papírů, které drží. Promítnou se tam jen ty zisky a ztráty, které fondy utrží, když nějaké cenné papíry prodají.
„Aktuálně probíhají jednání s Asociací penzijních fondů ohledně nastavení obezřetnostních opatření k udržení finanční stability penzijních fondů,“ potvrdil mluvčí ČNB Marek Petruš.
Podle Jiřího Rusnoka, šéfa Asociace penzijních fondů, například centrální banka požaduje, aby si k rizikovým investicím, jako jsou akcie nebo nemovitosti, fondy vytvářely rezervy ve výši alespoň 25 procent hodnoty investice.
Centrální bance se rovněž nelíbí, že penzijní fondy vykazují jako aktiva i provize zaplacené finančním poradcům za získání klientů.
Fondy to vysvětlují tak, že o tyto „náklady příštích období“ snižují celkový výnos stávajících střadatelů. Navíc postupují v souladu s evropskými účetními standardy. „Centrální banka navrhuje alespoň čtvrtinu těchto nákladů vykazovat jako pasiva,“ řekl HN předseda představenstva Allianz PF Petr Poncar.
Banka dále navrhuje opatření, aby fond automaticky musel doplnit kapitál nebo přehodnotit strukturu investic, když hodnota kapitálu poklesne pod určitou hodnotu. Konkrétní pravidla ale centrální banka ani asociace zatím zveřejňovat nehodlají. Největší problém pro fondy představují ztráty na akciích. Některé, například Allianz PF nebo PF Komerční banky, se jich stačily zbavit už před krizí, ale třeba AEGON jich má v portfoliu pořád asi 6,6 procenta a Fond České pojišťovny čtyři procenta. U dluhopisů není pokles hodnoty tak závažný. „Fondy je většinou hodlají držet do splatnosti, takže předpokládám, že většinu ztrát na dluhopisech se podaří vrátit,“ řekl finanční ředitel AXA PF Mojmír Boucník.
Pokud fondům přibývají klienti, nejsou vklady střadatelů zásadně ohroženy, jenom se jim snižují výnosy. Už výsledky za loňský rok byly žalostné. Situace se ale může zkomplikovat, když střadatelé začnou odcházet. V takovém případě by se mohlo stát, že by fondy musely prodávat některé cenné papíry pod cenou a prodělávaly by. Aktuálně čelí úbytku klientů pouze Penzijní fond AXA a Penzijní fond ING.
Penzijní fondy v Česk
Fond
AEGON PF
Allianz PF
Axa PF
ČSOB PF Progres
ČSOB PF Stabilita
Generali PF
ING PF
PF České pojišťovny
PF České spořitelny
PF Komerční banky
Celkem
Co navrhuje centrální banka
doplňování kapitálu Dnes není zcela jasné, za jakých okolností musí akcionáři do penzijních fondů doplňovat kapitál. centrální banka chce stanovit přesná pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti a hranici, pod kterou nesmí klesnout.
Náklady příštích období Penzijní fondy si počítají do aktiv provize, které zaplatily poradcům na získání nových střadatelů. označují je jako „náklady příštích období“ a snižují o ně výnosy střadatelů. ČNB navrhuje, aby si do aktiv fondy počítaly jen 75 procent těchto peněz.
Rezervy za rizikové investice centrální banka navrhuje, aby na rizikové investice jako akcie či nemovitosti fondy vytvořily rezervy ve výši alespoň 25 procent hodnoty investice.
Diskuse
Vložte svůj dotaz