Více než polovina Čechů (52 %) si již nějakou formou spoří na stáří, obvykle však do 1 000 Kč měsíčně. Celých 55 % je zároveň přesvědčeno, že by je ve stáří měl finančně zabezpečit stát. Vyplývá to z doposud nejrozsáhlejšího průzkumu na téma „Češi a spoření na stáří“, který si nechala zhotovit ČSOB.
Z průzkumu je znát, že očekávání Čechů vůči státu jsou zčásti mírněna reálným vývojem. 31 % respondentů si uvědomuje, že je zachování životní úrovně ve stáří na nich samotných. Tři čtvrtiny považují za vhodný způsob spoření na stáří penzijní připojištění, 40 % se kloní k životní pojištění.
Nemáte ještě penzijní připojištění? Vybírejte a porovnávejte zde
„Překvapilo nás, jak moc je v lidech zakořeněno přesvědčení, že by je stát měl zaopatřit i v důchodovém věku. Naštěstí je zřejmé, že si lidé čím dál víc uvědomují dlouhodobou neudržitelnost tohoto stavu a sami již spoří. Přesto vzhledem k demografickému vývoji a stavu veřejných financí čeká politiky i finanční ústavy velká práce, aby postoj Čechů ke spoření na stáří v návaznosti na nezbytnou penzijní reformu změnili,“ uvedl Petr Hutla, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel distribuce.

Lidé by si měli spořit kolem 2500 Kč měsíčně
Jako sumu, se kterou by v důchodovém věku vystačili, lidé nejčastěji v průzkumu uváděli 15 000 – 20 000 korun měsíčně. Například pětatřicetiletý muž by v důchodu vyšel s částkou 17 500 Kč. Při současné průměrné penzi 10 065 Kč by tedy musel naspořit mít další příjem ve výši 7 435 Kč měsíčně. Dnes si ale takový člověk v průměru střádá pouze 806 Kč měsíčně, což mu po nástupu do důchodu ze spoření zajistí 2 727 Kč měsíčně. K dosažení cílové částky 17 500 Kč by musel pravidelně střádat 2 457 Kč (což k penzi přinese kýžených 7 435 Kč navíc).
Obecně si vyšší částky spoří lidé v předdůchodovém věku. S vyšším věkem roste i skromnost respondentů, tedy jejich představa o optimálním důchodu. Patrný je i rozdíl mezi vesnicemi a velkými městy, ve kterých mají lidé vyšší nároky. Z průzkumu také vyplynulo, že na stáří nejméně spoří mladí lidé, obyvatelé vesnic a lidé s příjmem do 15 tisíc korun. Jen 22 % ale uvádí jako důvod, proč nespoří nebo spoří málo, nedostatek financí. Bohatší lidé zase spoří na jiné věci než na stáří a také si oproti ostatním skupinám chtějí nejvíce užívat života v přítomnosti. Čtvrtina Čechů (23 %) je přesvědčena, že na stáří by si měli začít spořit již od 18 let. 34 % respondentů se domnívá, že stačí začít až ve 30 letech.
Přestože průzkum ukazuje na pozitivní vztah Čechů ke spoření, současný stav je důkazem, že spoří málo a nevyužívají dostatečně produkty, které jsou k tomuto účelu určeny. „Struktura úspor českých domácností je ještě výrazně vychýlená ve prospěch bankovních vkladů a stavebního spoření. Podílové fondy, penzijní fondy a životní pojištění hrají i přes vzestupný trend stále mnohem menší roli než ve finančně vyspělejších zemích,“ uvedl Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický stratég ČSOB.