Lidé by měli spořit desetinu platu, říká šéf penzijního fondu ING Jiří Rusnok
* LN Už řadu let čekáte na reformu současných penzijních fondů. Vypadá to, že s touto vládou se jí dočkáte.

Ano, pevně v to doufám. Optimálně sice měla být už dávno, ale lepší pozdě než později. Neznamená to ale, že bez reformy by současné fondy zanikly.

* LN To sice ne, ale podle návrhu zákona o penzijním spoření by se fondům ulevilo. Aspoň v tom smyslu, že by se například zrušila jednoletá garance výnosu.

A to je potřeba. Je to jedna z věcí, které současné fondy brzdí. Zhodnocení nesmí nikdy klesnout pod nominál předchozího roku. Vede to k tomu, že si nemůžeme dovolit investovat s delším časovým horizontem, a tedy s perspektivou výnosnějších investic.

* LN V návrhu reformy zaznívá místo jednoleté garance nezáporného výnosu pětiletá.

Dává to smysl, je to perioda minimální pojištěné doby. Ale tato garance by měla být jen v konzervativním portfoliu.
Porovnejte si nabídky penzijních fondů a zajistěte se na stáří
* LN Obě varianty důchodové reformy počítají se zachováním dobrovolného penzijního spoření v současných fondech.

To ano. Ale transformace penzijních fondů je nutná bez ohledu na to, jak bude vypadat důchodová reforma. Parametry penzijního připojištění jsou z poloviny 90. let, kdy nikdo neměl představu, jak funguje kapitálový trh a některé další věci.
Pokračování na straně 14

Dokončení ze strany 13
* LN Penzijní připojištění má u nás zhruba sedmdesát procent ekonomicky aktivního obyvatelstva. Je ještě prostor pro získávání nových klientů?

Já myslím, že ano. I když už jen pomalu, systém penzijního připojištění co do počtu klientů stále roste. V počtu klientů jsme navíc asi světová rarita. V dobrovolných systémech nebývá více než polovina ekonomicky aktivních lidí. I čtyřicet procent bývá obrovský úspěch.

* LN Takže v tomto směru můžeme být spokojeni?

Člověk nikdy nemá být spokojen. Co do počtu jsme sice dosáhli vysoké úrovně, ale problém je v tom, kolik si lidé spoří.

* LN Proč v ostatních zemích není o dobrovolné spoření na důchod takový zájem?

Jedním z faktorů je, že ve většině zemí není propad příjmů při odchodu do důchodu tak hluboký jako u nás. Svou roli ale hraje i výhodnost našeho systému, poměrně vysoká míra jeho dotace. Prakticky nikde jinde na světě se nevyskytuje způsob podpory státním příspěvkem nebo aspoň o žádné takové zemi, která by to zavedla, nevím. To má mimo jiné za důsledek, že do dobrovolného sytému u nás vstupují průměrní a nízkopříjmoví lidé, což jinde není obvyklé. Tam si spoří ti, kteří vzhledem k příjmu dostanou relativně menší náhradu a kteří mají na spoření prostředky.

* LN V ostatních zemích jde o podporu výhradně formou daňových úlev?

Ano, vždycky je to na bázi daňových úlev.

* LN Vraťme se do Česka. Kolik procent těch, kteří mají uzavřené penzijní připojištění, což je zhruba 4,4 milionu lidí, využívá daňové úlevy. Kolik jich spoří více než pětistovku měsíčně?

Přesně vám to teď neřeknu, v minulých letech to bylo zhruba deset procent. Vzhledem k přílivu nových klientů, kteří spoří malé částky, to bude nyní možná i méně.

* LN Je podle vás potřeba daňové odpočty fyzických osob do budoucna zachovat, když jich využívá tak malá část klientů?

Pokud se ukáže, že se dokážeme shodnout na lepší motivaci přes státní příspěvek, tak ne. Pro zájem ze strany lidí ani pro ně samotné to není fatální záležitost. Naopak by možná bylo rozumné sjednotit podporu jen do státního příspěvku.

* LN Lepší motivace přes státní příspěvek znamená jeho navýšení? Z čeho by se to zaplatilo?

Z těch daňových úlev.

* LN To by ale byla v systému zanedbatelná částka.

To ano. Je také možnost, že by se příspěvek spíš restrukturalizoval. Například že by podporoval větší úložky a dlouhodobější setrvání v systému. Nemuselo by tedy jít o prosté navýšení, ale například o roztáhnutí škály příspěvku i pro vyšší úložky, nekončit na pětistovce. Udělat analýzu, zda nezačínat raději na dvousetkoruně nebo třísetkoruně a končit třeba na sedmi stovkách. A také změnit administrativu.

* LN Jak konkrétně?

Aby se nevyplácel příspěvek čtvrtletně, ale jednou ročně jako u stavebního spoření. Bylo by to mnohem lepší nejen pro fondy, ale také pro ministerstvo financí.

* LN Jak byste podporoval dlouhodobější úložky?

Třeba tím, že by se po pěti letech vyplácel zvýšený státní příspěvek.

* LN Což znamená vyšší náklady. Jak vysoký příspěvek máte na mysli?

To ještě nemám v hlavě.

* LN Neměl by být státní příspěvek proti současnému stavu výhodnější pro ty, co spoří víc?

Je to jeden z námětů, který stojí za zvážení. Je třeba si sednout, udělat propočty k různým variantám, zanalyzovat to a pak se o tom poradit. Museli bychom přesně vědět, v jakém finančním rámci se můžeme pohybovat, protože změna progrese by mohla přinést i zvýšení nákladů. Ale obecně bych byl pro.

* LN Po transformaci by penzijní fondy mohly vedle konzervativní strategie nabízet i vyváženou a růstovou. Státní příspěvek by vždy zůstával v té konzervativní složce?

Ano, státní příspěvky by byly oddělené, a to například z jednoduchého a praktického důvodu, že když se musí státní příspěvek vracet, třeba proto, že klient nesplnil podmínky, nemůže se vrátit kupříkladu místo stokoruny devadesát devět korun. To nejde.

* LN Problém s administrativou by v tom asi nebyl.

Ne, už v současné době jsou státní příspěvky oddělené.

* LN Uvedl jste, že si lidé málo spoří. v současné době dosahuje průměrná úložka zhruba 475 korun. Kolik by měli spořit?

Pokud předpokládáme, že pokles důchodů bude zhruba o třetinu dnešní úrovně, představuje to zhruba patnáct až dvacet procent průměrné čisté mzdy. Když chcete nahradit dvacet procent svého příjmu, musíte dlouhodobě spořit okolo deseti procent. Je to ale otázka také toho, jak dlouho spoříte.

* LN To je zhruba 1850 korun při průměrné mzdě. To je asi pro hodně lidí, zvláště s podprůměrnou mzdou, nereálné, aby na deset procent nemohli sáhnout dříve než budou v důchodu.

Ano, pro naprostou většinu lidí to asi je nereálné.

* LN Pokud by nedošlo k reformě, dostávali by lidé za třicet let místo současných více než padesáti procent průměrné čisté mzdy důchody odpovídající zhruba třiceti až pětatřiceti procentům. Kolik budou dostávat v případě reformy?

Předpokládáme, že zhruba těch padesát procent, možná trochu víc.

* LNV takovém případě už ale přece nelze stanovit minimální částku, kterou by si měli spořit. A k důchodové reformě zcela jistě dojde.

To je pravda. Na druhou stranu aby se zachoval poměr důchodové náhrady k průměrné mzdě, je potřeba, aby byla schválena řada opatření, nejen vytvoření druhého pilíře důchodového systému. Je také potřeba například zrušit vdovské a vdovecké důchody, prodloužit věk odchodu do důchodu a řada dalších opatření.

* LN Neobáváte se, že by v případě vytvoření povinného spoření lidé z dobrovolného systému odcházeli?

Ne, toho se neobávám. Povinný systém by pomohl zachovat současný stav, ale neznamená to, že budou vyšší penze. Nestalo se to ani v jiných zemích, třeba Slovensko je prověřeným příkladem.

* LN Podle návrhu by se mělo zvážit, zda by lidé za přechod ze starého do nového systému platili poplatek za přestup, což by umožnilo fondům řídit přechod účastníků. Vy byste pro poplatek byl?

V tomto případě bych poplatky systém nekomplikoval. Šlo by o vynucený transformační krok, tam není co regulovat poplatkem.

* LN A co v případě, že by odcházel někdo, za koho ještě nejsou uhrazeny náklady příštích období?

Jsem přesvědčen, že si fondy umí s náklady poradit během určitého transformačního období. Už dnes ve vztahu k majetku značně klesají.

* LN Protože přichází méně klientů?

Ano a také se zastavil trend zvyšování provizních poplatků, čím dál více získáváme klienty direct cestou, díky poplatku se o polovinu snížil počet přestupů, rostou nám aktiva.

* LN Takže by klienti neodcházeli v takové míře, která by fondy znatelně zatížila?

Přesně to si myslím.

* LN Ale určitá výše těchto nákladů zůstane. Jakou máte v ING představu o výši nákladů příštích období v letech, kdy by mohlo dojít k reformě?

Budou tvořit asi procento a méně aktiv.

* LN Kdy toho dosáhnete?

Za dva tři roky.

* LN Opakovaně nejnižší výnosy máte kvůli ztrátě na akciích, protože jste se rozhodli v nejistých dobách zbavit rizikovějších investic. Nelitujete teď zpětně toho, že jste se jich zbavili?

Z dnešního pohledu to může vypadat, že to byla chyba, ale podle mě to byl správný přístup, ačkoli jsem o tom jen já nerozhodoval. Kdyby se situace vyvinula špatně, byli bychom dnes ve velmi těžkých problémech, znamenalo by to další nároky na kapitál. A to je v dnešních dnech velice vzácné zboží.

* LN Nebáli jste se, že kvůli špatným výsledkům z hlediska výnosů v porovnání s konkurencí od vás budou lidé přecházet k jiným fondům?

Neměli jsme z toho dobrý pocit, ale naštěstí se nic takového nestalo.

* LN Lidé se v případě penzijního připojištění asi moc o výnosy nezajímají, hlavně že je státní příspěvek.

Také si myslím, že velká skupina lidí je citlivá zejména jenom na státní příspěvek. Citlivost na výnos je podle mě relativně malá.

* LN Přitom v poslední době se rozdíly mezi výnosy fondů zvyšují.

Ale v pětiletém horizontu jsou na tom všechny téměř stejně, rozdíl je zanedbatelný.

* LN Za posledních pět let tam menší rozdíly jsou. Jak to vidíte s výnosy v tomto roce?

Investujeme do státních i podnikových dluhopisů a očekáváme standardní výnos. Z hlediska srovnání se vrátíme do průměru na trhu.