Penzijní připojištění má 86 % střadatelů, necelá polovina pak stavební spoření nebo životní pojištění. Češi s měsíčními příjmy nad 30 tisíc hrubého se už nechtějí jen spoléhat na důchod od státu, jejich přístup k finančnímu zajištění na stáří se mění. Čtyři z pěti bonitních Čechů (79 %) přitom neponechává nic náhodě a vytváří si finanční rezervu. Nejoblíbenějším produktem stále zůstává penzijní připojištění, kam své peníze odkládá bez mála (86 %) devět z deseti střadatelů. Naopak klesá obliba stavebního spoření, které pro zajištění na stáří využívá jen necelá polovina z nich (49 %). Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který si nechala zpracovat společnost AWD ČR, poskytující svoje služby komplexního privátního finančního poradenství právě klientům s nadprůměrnými příjmy.
„ Z výsledků průzkumu je zřejmé, že bonitní Češi začali více spořit, protože pochopili, že stát se o ně v penzi nepostará. Penzijní připojištění má už téměř každý a stavební spoření nebude vzhledem ke stále zpřísňující se legislativě a snížení státní podpory vhodným nástrojem pro zajištění na stáří. V rámci připravované důchodové reformy a rozjezdu třetího pilíře také očekáváme, že klienti začnou své peníze přesouvat do nových atraktivních účastnických fondů. A k tomu, aby klient zvolil ten správný, bude potřebovat komplexní řešení jeho privátních financí,“ komentuje výsledky průzkumu hlavní analytik AWD ČR Tomáš Rampula.

Spoření na stáří: způsoby spoření

Průzkum se též zabýval motivací Čechů s nadprůměrnými příjmy pro vytváření úspor na stáří. Podle téměř tří čtvrtin z nich (73 %) je primárním důvodem spoření na penzi vytvoření dostatečné finanční rezervy pro zachování stávající životní úrovně. Ostatní důvody jsou podle nich marginální. Překvapivě jen 12 % spoří s hlavním cílem výhodně zhodnotit úspory a jen 9 % z nich spoří zejména na to, aby měli v penzi dostatek peněz na své koníčky. Jen u 4 % lidí je hlavní motivací kumulovat majetek pro svoje potomky.

Spoření na stáří: motivace

„Dá se předpokládat, že jen málokdo by chtěl v penzi slevit ze svojí životní úrovně. Co je překvapující, že tak málo respondentů jako první důvod uvádí výhodné zhodnocení peněz. O Češích je známo, že sází především na jistoty a oproti obyvatelům západní Evropy se bojí investovat, ale takhle nízké číslo jsme nečekali. Zarážející je také, že prioritou není ani zajištění potomků, “ dodává Tomáš Rampula.

Při zajištění na stáří také stoupá role nezávislých privátních finančních poradců. Ty využívá zhruba 37 % lidí z této skupiny obyvatelstva a dalších 29 % o něm uvažují. Čtyři z deseti respondentů (39 %), kteří finančního poradce dosud nemají, by jej s největší pravděpodobností kontaktovali právě kvůli financování bydlení nebo kvůli penzi. Vedle financování bydlení (40 %) by to bylo jejich nejdůležitější motivací.

„Z údajů ministerstva financí vyplývá, že téměř dvě třetiny mladých lidí ve věku do 29 let a třetina lidí ve věkové skupině 30–44 let, tedy generací, jichž se nová penzijní reforma bude nejvíce týkat, ještě vůbec o zabezpečení na stáří nepřemýšleli. Je v jejich zájmu, aby o tom začali přemýšlet co nejdříve, protože pokud se chtějí v pokročilém věku spolehnout jen na státní důchod a penzijní připojištění, jejich životní úroveň výrazně poklesne. Aby se tak nestalo, k tomu jim může pomoci právě privátní finanční poradce,“ uzavírá Tomáš Rampula.