Rok 2010 byl pro Allianz penzijní fond jedním z nejúspěšnějších. Počet jeho klientů vzrostl na 164 tisíc, objem prostředků ve správě se zvýšil téměř o pětinu na celkových 9,5 miliardy korun a vlastní kapitál se přiblížil jedné miliardě korun. Zisk Allianz penzijního fondu poprvé překročil hranici 300 milionů korun, což je zhruba čtvrtinové navýšení oproti roku 2009. Tyto skvělé finanční výsledky umožnily připsat klientům fondu za rok 2010 nejvyšší zhodnocení na trhu, a to 3 %.
Za nadstandardním zhodnocením stojí zejména konzervativní a konzistentní investiční strategie, která je středně až dlouhodobá, takže nepodléhá výkyvům na kapitálových trzích a díky tomu jen minimálně čelila důsledkům současné finanční krize. Kromě toho má Allianz penzijní fond v porovnání s trhem dlouhodobě nízké nákladové procento běžných provozních nákladů.

Ani v minulosti Allianz penzijní fond nepřipsal nikdy nižší zhodnocení než 3 %. „Naše klienty však mnohem více zajímá budoucnost a prvních pět měsíců letošního roku zatím indikuje velmi dobré ekonomické výsledky. Počet klientů překročil 180 tisíc a zisk dosáhl téměř dvou třetin hodnoty celého loňského roku. Můžeme tedy již dnes velmi reálně předpokládat, že i příští zhodnocení svěřených prostředků bude nad průměrem trhu,“ okomentoval aktuální situaci Robert Mareš, finanční ředitel Allianz penzijního fondu.

Allianz penzijní fond jako klíčový hráč v penzijních fondech a správě investic ve střední a východní Evropě také maximálně podporuje záměr vlády reformovat penzijní systém a je připraven stát se jeho součástí. „Demografický vývoj nejen u nás, ale i ve všech ostatních zemích tohoto regionu, potvrzuje potřebu dlouhodobého rozvoje penzijních systémů. Allianz byla u toho a získala důvěru více než 4 milionů klientů, kteří si v místních penzijních fondech spoří na stáří,“ uvedl Petr Poncar, předseda představenstva Allianz penzijního fondu.

Podle něj má současný nástin modelu penzijní reformy své přínosy, ale i rizika. „Stávající návrhy zákonů zatím bohužel nedávají jistotu, že systém bude i v budoucnosti stabilní a také pro klienty je ve srovnání s jinými zeměmi mnohem méně atraktivní, což dokládají i dosud vlažné reakce veřejnosti. Proto věříme, že ministerstvo financí se bude vážně zabývat připomínkami, které oslovené subjekty ve veřejném připomínkovém řízení zaslaly, aby vznikl stabilní systém spoření, který pomůže zmírnit finanční tlak na státní pilíř,“ doplnil Petr Poncar.

To je ostatně zájmem všech zainteresovaných institucí, ale zejména současných a budoucích důchodců. Deficit důchodového účtu, kterému dnes chybí zhruba 30 – 40 miliard korun ročně, tzn. cca 1% hrubého domácího produktu, by bez reformních opatření nadále rostl. V budoucnu by bez prodlužování věku odchodu do důchodu a dalších změn v parametrech výpočtu důchodů přesáhl 4 % hrubého domácího produktu.

Reformou chce vláda dosáhnout mimo jiné i toho, že za 30 let získá minimálně polovina našich občanů dodatečný důchod z II. pilíře a v kombinaci se státním důchodem si tak zajistí přiměřený měsíční příjem. Nutnost důchodové reformy je tedy neoddiskutovatelná. I penzijními fondy mají zájem na vytvoření podmínek pro bezpečné a výhodné investování ve II. a III. pilíři, aby byl zajištěn několikastupňový systém kontroly, který vyloučí jejich zneužití.

„Důvod k obavám klientů investovat do penzijních fondů není na místě, protože pravidla důchodových fondů jsou postavena na principech evropské regulace, které detailně zprůhledňují jejich fungování,“ doplnil Petr Poncar.