Aktuální demografická studie Allianz odhaluje dopad politiky jednoho dítěte v Číně. V Evropě na tom ale nejsme lépe
Evropa řeší důchodovou reformu a obyvatelé starého kontinentu si myslí, že nejlidnatější stát světa tyto problémy nemá. To je však omyl. Podle aktuálního červencového vydání demografické studie Puls, kterou zpracovala Allianz, totiž dosáhne čínský pracovní trh zlomového bodu už v roce 2013. Na stárnutí obyvatelstva se podepsala především politika jednoho dítěte.
Evropa řeší důchodovou reformu a obyvatelé starého kontinentu si myslí, že nejlidnatější stát světa tyto problémy nemá. To je však omyl. Podle aktuálního červencového vydání demografické studie Puls, kterou zpracovala Allianz, totiž dosáhne čínský pracovní trh zlomového bodu už v roce 2013. Na stárnutí obyvatelstva se podepsala především politika jednoho dítěte.
Podle posledního sčítání lidu má Čína zhruba 1,34 miliardy obyvatel. Růst tamější populace za poslední desetiletí klesl téměř na polovinu. A vzhledem k tomu, že se v Číně kvůli politice jednoho dítěte, zavedené v roce 1978, narodilo o 400 miliónů dětí méně, začíná čínské obyvatelstvo stárnout. Dopad na čínský pracovní trh to bude mít už v tomto desetiletí.
“V případě, že by byla politika jednoho dítěte uvolněna nebo zrušena, dal by se pokles pracovního potenciálu zmírnit, ale již mu nejde zabránit,” tvrdí profesor Michael Heise, hlavní ekonom pojišťovny Allianz. Podle poslední demografické studie Allianz dojde na čínském pracovním trhu ke zlomu už za dva roky. Problémem je také další zvyšování mezd. V reakci na rostoucí náklady na lidské zdroje v pobřežních oblastech už proto začaly čínské firmy přemísťovat výrobní provozy náročné na pracovní síly více do středu země nebo dokonce do Vietnamu, Bangladéše a Kambodže.
Může za to politika jednoho dítěte?
Na jedné straně klesá populace v produktivním věku a na straně druhé se prodlužuje průměrná délka života. Dnes má Čína poměr starých lidí přes šedesátku a mladých v produktivním věku 19:100. Do roku 2050 se však podle studie Allianz změní na 64:100. Kvůli tomu kritici volají po uvolnění nebo zrušení politiky jednoho dítěte. Nicméně vzhledem k tomu, že porodnost klesá téměř všude na světě, otázkou je, zda za pokles porodnosti v Číně může opravdu pouze politika jednoho potomka, a nebo zda za něj jsou odpovědné i ekonomické trendy.
Německo a další země také stárnou
Porodnost v zemích východní Evropy od pádu Sovětského svazu a zavedení hospodářských reforem v devadesátých letech minulého století také významně klesla. V zemích, jako je Thajsko, Turecko a Tunisko, které mají hrubý domácí produkt na osobu zhruba stejný jako Čína, rovněž klesla porodnost pod úroveň 2,1 dítěte na jednu ženu, což je potřebné k udržení stálé populace. Ideální situace není ani v Německu. Tam byla v roce 1994 porodnost na hodnotě 1,24 dítěte a nyní je odhadována na 1,33 až 1,38 dítěte na jednu ženu. A to je poloviční hodnota oproti šedesátým létům minulého století, která nedokáže zastavit dlouhodobý pokles populace.
Řešením je demograficky udržitelný systém
Finanční pobídky – v Číně snížení pokut za porušení politiky jednoho dítěte nebo například v Německu zvýšení přídavků na děti – pravděpodobně nebudou dostatečné, aby tento trend zvrátily. “Nejdůležitější je vytvořit demograficky udržitelný sociální systém, ve kterém bude hrát klíčovou roli soukromé zabezpečení z kapitálu,” říká hlavní ekonom Allianz Michael Heise.
“V Číně by opatření mohla zahrnovat i zvýšení věku pro odchod do penze na 65 let, tím by se oddálil demografický zlomový bod o tři roky, a také významně snížil poměr struktury populace v dlouhodobém horizontu. V Evropské unii bude dosaženo bodu zlomu i přes zvýšení věku pro odchod do penze na 65 let již v roce 2012,” dodává Heise.
A situace v ČR?
Už dubnová demografická studie Allianz uvedla, že v zemích EU bude vynaloženo téměř 30 procent ročního hrubého domácího produktu na důchody a na zdravotní či sociální péči. Stárnutí obyvatelstva přitom bude mít stejný vliv jak na vyspělé, tak rozvíjející se země bez ohledu na hranice. Podíl obyvatel v České republice nad 60 let v současnosti činí 22,3 %, ale v polovině tohoto století se zvýší na 38 %.
„V současnosti náš stát na vyplácení důchodů a další péči pro seniory vynakládá 17,9 % hrubého domácího produktu, za půlstoletí to odhadem bude 23,4 %. Je to však méně, než předpokládaný třicetiprocentní evropský průměr. Podle studie se očekává, že nejvíce porostou výdaje na důchody a dlouhodobou péči, náklady na zdravotní péči se také zvýší, ale mírnějším tempem,“ vysvětlil předseda představenstva Allianz penzijního fondu Petr Poncar.
Diskuse
Vložte svůj dotaz