moderátor
--------------------
Slovenskou zpěvačku Katku Knechtovou vystřídá ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha český ekonom, inženýr Zdeněk Simaichl, začíná Poradna o rodinných financích. A po znělce se mohu i přivítat s panem inženýrem, dobré odpoledne.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.

moderátor
--------------------
Naše dnešní téma zní parametry úvěrů, poradíme, na co si dát pozor zejména při krátkodobých úvěrech, prosím, vysvětlete proč.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Přesně tak. My jsme tu minule hovořili o roli rezervy vlastně jako o jednom z nejjednodušších obhraných nástrojů proti nepřiměřenému a opakujícímu se zadlužení. Je to, je to logické. Pokud mám peníze, nemusím si půjčovat. Dnes se podíváme na základní parametry jakéhokoliv obecného úvěrového produktu. Pokud už jsme se tedy rozhodli, že úvěr smysl má nebo je z jakéhokoliv důvodu nezbytný, to znamená, jedná se třeba o úvěr na bydlení nebo si beru nějaký, nějaké peníze ze zdravotních důvodů a podobně, tak je rozumné se před tím, než podepíšu úvěrovou smlouvu a tím se samozřejmě zavážu na několik měsíců nebo dokonce i let, že budu do puntíku dodržovat její znění, tak se zamyslet nad základními parametry takového úvěru, v podstatě jako kdybych zakládal kterýkoliv jiný produkt finančního trhu, o kterém jsme tady hovořili. Třeba například toho nejjednoduššího stavebního spoření. Hovořím zejména o výši úvěru, úrokové sazbě, délce úvěru a z toho všeho vyplývající i výši splátky, popřípadě ještě nákladový ukazatel RPSN, o kterém už jsme tady v minulosti několikrát hovořili. Tak, začneme úplně odzadu, to znamená výší splátky. To je totiž jediná veličina, která je dopředu daná, v souvislosti s tím je dobré si vybavit tu naší měsíční bilanci, ke které se pořád vracíme. A mít na paměti takové to zlaté pravidlo, že pokud už si teda beru nějaký úvěr, tak by tímto úvěrem náš takový ten svobodný život neměl skončit, právě naopak. To znamená, abychom se nedostali do takové té dluhové pasti, ze které už potom není úniku a začínám vytloukat klín klínem, brát si nové a nové úvěry a roztáčí se taková ta spirála, ze které už potom v určité fázi není, není úniku. Na začátku je velmi moudré si stanovit výši splátky, která můj domácí rozpočet nijak dramaticky neohrožuje, což v praxi znamená, právě že respektuje nějakou tu tvorbu rezervy, respektuje další potřeby a cíle, které v životě máme. Ta výše splátky je navíc naprosto klíčová k určení dalších 2, respektive 3 parametrů. V případě spotřebitelských úvěrů, to znamená těch krátkodobých, mají nebo hrají klíčovou roli výše splátky a doba splatnosti. Tady je dobré říci, že naopak ta úroková sazba, které lidé zpravidla věnují největší pozornost, ta zase, bohužel, nebo bohudík v tomto případě zase takový vliv nemá. Já to mohu krátce ukázat na jednom, na jednom velmi jednoduchém případě, kdy si můžeme půjčit nějaký, řekněme, virtuálně 100 tisíc korun s úrokem 15 procent a s takovou běžnou dobou splatnosti 24 měsíců. To znamená 2 roky. Pokud zvýším ten úrok z 15 procent o 5 procentních bodů, to znamená na 20 procent, což je poměrně značný, značný skok, tak ten rozdíl v přeplatku na těch 24 měsících je nějakých 4,5 tisíce korun, zatímco pokud se rozhodnu prodloužit tu dobu splatnosti o jeden jediný rok, to znamená ze 24 měsíců na 36 měsíců, tak ten rozdíl v tom přeplatku už činí bezmála 8 tisíc korun, to znamená, zase bezmála dvojnásobek té, toho navýšení úrokové sazby. A to ještě do toho nezapočítávám různé náklady na úvěr, to znamená, vedení toho úvěrového účtu a další doprovodné poplatky, které s takovým úvěrem souvisí. Takovým typickým příkladem bývá například konsolidace úvěrů, to znamená, konsolidace několika úvěrů s různou dobou splatnosti do jednoho s dlouhou dobou splatnosti, jo? To je taková ta klasická konsolidace, kdy mám 4, 5 různých úvěrů na 2 roky, 4 roky, 6 let a protože je tam velká administrativa kolem, kolikrát i poměrně vysoké splátky, tak je kolikrát moudré se rozhodnout, že prostě to sloučím do jednoho s dobou splatnosti 10 let, tím pádem se mi sníží úvěrové zatížení, respektive ta splátka, kterou každý měsíc platím a může se mi trošičku, trošičku lépe dýchat. Tímto krokem se mi sice výrazně sníží celkové měsíční náklady, ale ty konečné náklady, když si je spočítáme, o kolik to nakonec přeplatím, tak konkrétně třeba při neměnné úrokové sazbě na takových 10 let ten stotisícový úvěr přeplatím bezmála dvakrát. To znamená, nese to sebou poměrně značné náklady, které právě souvisí s tím časem, zkrátka vždycky je něco za něco. Naopak u těch dlouhodobých úvěrů, a to mohou, mohou bejt hypoteční úvěry, nebo úvěry ze stavebního spoření, tak tam ta situace je trošičku jiná, tam naopak klesá ten podíl nebo vůbec jakoby ten vliv té celkové doby splatnosti a naopak roste podíl té, toho úvěrového nebo úrokového zatížení. Zase typický příklad může být hypotéka na 20, 25 nebo 30 let, kdy rozdíl ve splátce mezi 25 a 30 lety ještě je poměrně značný, ale mezi 25 a 30 lety už to snížení toho, té měsíční splátky není nikterak dramatické, ale naopak velmi roste právě ta úroková složka. Takže taková zásada pro a v podstatě i dnešní závěr z toho dnešního povídání může tedy znít, že ještě před podpisem jakékoliv úvěrové smlouvy je dobré vzít si k ruce tužku, papír, kalkulačku a udělat si takový domácí úkol. Ono, jak vidno, tak se nám i takový menší spotřebáček na už tak předražené hrnce od nejmenované firmy může notně nevyplatit. Je dobré si spočítat maximální měsíční zatížení, celkové náklady a možná budeme překvapeni, že i takový rozdíl se při relativně malých částkách může ve finále rovnat i několika měsíčním příjmům. Takže úrokové sazby opravdu nebývají to nejdůležitější, důležité je doprovodné poplatky, důležitá je výše toho úvěru, to znamená, jestli to je 100, 200, 300, 400 tisíc a podobně. A hlavně doba splatnosti.

moderátor
--------------------
Pokud uvažujete o tom, že byste si právě teď museli vzít nějaký úvěr a chcete-li se poradit s finančním poradcem, tak vám právě tuto jedinečnou šanci nabízíme ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha, protože naším hostem je inženýr Zdeněk Simaichl, připomínám, že dnes se bavíme o parametrech úvěru a prostor pro vaše dotazy je na dvou telefonních číslech 221552525, anebo 221552424.

/ Písnička /

moderátor
--------------------
S inženýrem Zdeňkem Simaichlem si dnes v Poradně o rodinných financích povídáme o parametrech úvěru. Dal jsem vám k dispozici 2 telefonní čísla 221552525, nebo 221552424 a už na telefonní lince máme první posluchačku, hezké odpoledne.

posluchačka
--------------------
Mohu hovořit?

moderátor
--------------------
Ano, posloucháme vás.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Prahy. Já bych jako měla zájem, opravujeme rodinný domek, částku, kterou bysme potřebovali, by byla okolo 300 tisíc, náš měsíční plat s manželem je asi 25 tisíc čistýho a jsme na to 3. A kdybyste mi mohl doporučit, jako jakým způsobem bysme teda buď úvěr, nebo půjčku měli řešit a kde. A to by bylo vše, děkuji mockrát.

moderátor
--------------------
Také vám děkujeme, poslechněte si odpověď pana inženýra.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Tak, dobrý den do Prahy. V tomto případě 300 tisíc není nikterak, nikterak velká částka na to, abysme museli řešit v podstatě nějakou bonitu, i když samozřejmě také ale 25 tisíc na 3 lidi v tomto případě bude jistě víc než dostatečné. Tam je také důležité, jestli existují nějaká další úvěrová zatížení, která by mi tu bonitu snižovaly, ale pokud ne, tak to zcela jistě bude dostačující. Teď je ale otázka, co použít. V tomto případě se nabízejí 2 základní produkty, které lze, lze použít a následně na ně dokonce i v případě rekonstrukce čerpat daňové úlevy, a to je úvěr ze stavebního spoření a hypotéka. V tomto případě, pokud už doma máte nějakou smlouvu o stavebním spoření, tak bych doporučoval navštívit stavební spořitelnu a zeptat se, za jakých podmínek jsou mi schopni půjčit ty peníze, protože ta částka je přesně tak na to stavební spoření. Výhoda u toho stavebního spoření je, že nemusíte dávat do zástavy nemovitost. To znamená, bude to skutečně o té rekonstrukci a budete splácet teda ten úvěr za poměrně slušný úrok, s poměrně velkou flexibilitou, protože stavební spoření, pokud jsou ty penízky, tak je mohou umořovat nad rámec splátkového kalendáře, což je určitě obrovská výhoda. A úroky jsou daňově uznatelné. U té hypotéky, tu lze teda také použít, jak jsem říkal, bohužel tam je potřeba dát do zástavy nemovitost, což při tak, při takto malém úvěru bych skoro viděl jako nepřiměřené riziko, je to, je to zkrátka zbytečné. Úroky také můžete odečítat z daní, to znamená, bude tam nějaká daňová vratka v případě zaměstnání. A pokud bych měl tyto 2 varianty porovnat, určitě bych se přiklonil spíše, spíše k tomu stavebnímu spoření. Bude to rychlejší, bude, díky, díky neexistenci té zástavy, do 300 tisíc to dokonce máte i bez ručitele. To znamená, nemusíte shánět další osobu, která se vám pod ten úvěr podepíše a myslím, že i celkově ekonomicky to bude vycházet daleko lépe.

moderátor
--------------------
Každopádně to předpokládá, aby posluchačka měla uzavřené stavební spoření.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Dokonce, dokonce ani nemusí mít uzavřené stavební spoření, u těchto částek dokonce, když si založí nové stavební spoření a zažádá o takzvaný překlenovací úvěr, tak ho může dostat rovnou. Je pravda, že ta ekonomika samozřejmě tím trošičku utrpí, ale znova říkám, ta částka není tak vysoká, aby, aby jsme to museli nějak dramaticky řešit.

moderátor
--------------------
Je to tedy lepší řešení než jít do hypotéky, do banky ...

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Určitě.

moderátor
--------------------
... pro hypotéku a zastavovat nemovitost. Tak to byla odpověď na konkrétní dotaz, uvidíme, s jakou otázkou přichází posluchač, dobré odpoledne.

posluchač
--------------------
Dobrý odpoledne, tady posluchač z Litoměřic. Já bych měl takový dotaz, jsem mladý zhruba 25 let s přítelkyní, bohužel nemám založený žádný stavební spoření, ani přítelkyně ne a uvažovali bysme buďto o koupi rodinného domu, nebo bytu. Problém je v tom, že když bysme si chtěli vzít hypotéku na rodinný dům, tak chtějí nějakou splátku předem, ať už je to 100 tisíc, 150 tisíc a podobně. A to ještě neřeší vlastně koupi pozemku. Chtěl jsem se zeptat, jak by se to dalo nakombinovat, jestli si vzít hypotéku a založit si stavební spoření a vzít si z toho půjčku, nebo půjčka stavebního a půjčka - hypotéka nebo jaký jsou ještě jiný možnosti. Děkuju mockrát.

moderátor
--------------------
Také děkujeme.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Tak, upřímně, nevím teda, kde začít, protože ...

moderátor
--------------------
Je to velmi složité a hodně obecné.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
... je to, je to, tak, je to velmi složité. Nikoliv neřešitelné ale. Já vás potěším, protože dneska záleží na tom, do kterého bankovního ústavu jdete, ale ještě dneska se pořád nechá vzít stoprocentní úvěr. Těch, ty bankovní ústavy se poměrně limitně blíží nule, nicméně dneska ještě existujou ještě nějaké 3 ústavy, které, které to dokáží, to znamená tu akontaci, o které pán hovořil, to znamená těch 100, 150 tisíc, tam není nutná. Nicméně problém je s tím, s tím pozemkem, tam jsem to trošku nepochopil, protože pokud by chtěl teda stavět rodinný dům, tak samozřejmě ano, napřed kupuji pozemek, potom na něm provádím tu výstavbu. Nicméně je tam jeden takový zádrhel, a to ten, že v okamžiku, kdy se zadlužím u pozemků, tak koupím teda pozemek na úvěr, mám pozemek a teď bych měl začít stavět. Ale banka v podstatě, protože dům zatím neexistuje, existuje pouze nějaký projekt, který je na papíře, tak banka ze zákona musí požadovat zástavu vůči, vůči těm půjčeným penězům. Nicméně zástava neexistuje, protože rodinný dům také neexistuje. Takže tam je trošičku problém v tom, že je potřeba sehnat nějaký základní kapitál, to znamená nějakých 200, 300 tisíc na základní desku plus tu stavbu musím dostat metr nad zem, aby to bylo zapsatelné do katastru a potom samozřejmě už je to něco, co existuje a banka půjčí další peníze. Toto se dá řešit v podstatě 2, 2 úvěry. Na ten první si vezmu, respektive první úvěr použiju na koupi pozemků a druhý úvěr vezmu takzvaný předhypoteční úvěr, to znamená, tam je to bez zástavy nemovitosti. A vyčerpám nějakých právě těch 300 tisíc a v okamžiku, kdy za to postavím tu základní desku, vyženu to metr nad zem, zapíšu do katastru, udělám geometrické, geometrické zaměření, tak v ten moment já v podstatě mohu ten předhypoteční úvěr splatit řádným úvěrem a mohu normálně pokračovat v čerpání dál a ten dům dostavět. Takže teďka jsem řekl něco, co je opravdu velmi hrubě, určitě by to chtělo velmi, řekl bych, ušít na míru tomu našemu posluchači z Litoměřic. Ale doporučuju opravdu zajít do nějaké banky, popřípadě se můžete obrátit i na nějakého poradce na naše webové stránky, to je jedno a zkonzultovat to a dát dohromady v podstat s nějakým člověkem, který, který se toho ujme. V každém případě ta situace řešitelná je, já jsem přesvědčen o tom, že pokud bonita je dostatečná, jako že jsou na to 2 lidi, tak lze to řešit i bez, bez nějakého vkladu, to znamená těch 150 tisíc, co pán říkal.

moderátor
--------------------
Já si myslím, že vaše odpověď na tu otázku byla v rámci možností Poradny Českého rozhlasu 2 Prahy, Praha naprosto jasná a poslechneme si další dotaz posluchače, který čeká na telefonní lince. Dobré odpoledne.

posluchač
--------------------
Dobrý den. Můžu mluvit?

moderátor
--------------------
Ano, posloucháme vás.

posluchač
--------------------
Dobrý den, tady Procházka. Prosím vás, z Prahy, prosím vás, když si vypůjčím od nějakého peněžního ústavu peníze a nakonec právník zjistí, že ta, že ta smlouva je právně závadná, musím splácet? Já vám děkuju, řekněte mi to potom, jo?

moderátor
--------------------
My vám také děkujeme, já si nejsem úplně jistý, jestli pan inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners bude znát i odpověď na tuto otázku.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Tak máte pravdu, nejsem právník. Nicméně s tímto případem jsem se ve své praxi setkal, takže mohu popsat akorát svoji zkušenost. Pokud právník shledá takovou smlouvu závadnou, tak v podstatě právní vztah neexistuje. A pokud právní vztah neexistuje, tak pokud vy na to budete upozorňovat, tak banka může v podstatě celou tu částku, kterou vám půjčila, chtít po vás najednou vrátit zpátky, že v podstatě není založen žádný vztah věřitele a dlužníka a tím pádem v podstatě, jako byste se mohl dostat do, neříkám neřešitelné situace, ale do problémů. Ta banka, ta je vesměs v pohodě, protože pokud ta smlouva je právně závadná, ona na to samozřejmě určitě bude mít jiný názor, protože tu smlouvu zase vypracovávají její právníci a ty si za ní určitě budou stát, nicméně pokud vy to budete rozporovat, tak si myslím, že to spíš může uškodit vám než té bance, a to právě v podobě žádosti o okamžité splacení celé té, celé té dlužné částky.

moderátor
--------------------
Připomínám telefonní čísla 221552525 nebo 221552424. To jsou čísla, kterými se můžete dostat do naší finanční poradny, připomínám, že se bavíme dnes o parametrech úvěru. Než se dovolá další z posluchačů na tyto telefonní čísla, tak já bych měl dotaz na pojem procentní body. Dovedu si představit, co jsou procenta, ale co je to ten pojem procentní bod.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Tak my jsme, my jsme to tady dneska použili, že se úroková sazba zvyšuje o nějaké procentní body. Slyšíme to velmi často v souvislosti s úrokovou sazbou nebo s hlavní úrokovou sazbou České národní banky, kde ekonomové říkají, úroková sazba se dnes snížila o 0,25 procentního bodu. Je to z toho důvodu, je to teda ekonomický termín a slouží vlastně pro přesné vyjádření toho, co, o kolik se jakoby ta sazba snižuje. Protože pokud bych měl jedno procento, které se mi sníží o 2 procenta, tak nevím, jestli je, jsou to 2 procenta z toho 1 procenta, anebo jestli se to sníží absolutně o ty 2 procenta. To znamená, v okamžiku, kdy já řeknu, že se mi něco snižuje o procentní bod, tak se tím myslí, že se to snižuje opravdu absolutně o to číslo, co, co jsem řekl. To znamená, jde v podstatě o prostý rozdíl těchto dvou čísel, nikoliv o výpočet procent z nějakého základu.

moderátor
--------------------
Tak vypadá to, že na telefonní lince 221552525 je posluchač, kterému přejeme hezké odpoledne, a dáváme prostor pro otázku.

posluchač
--------------------
Dobrý den, Novák, Pardubice. Já mám takovej dotaz, já vím, že nejste právník, ale jak je možný, že lze obejít zákon o lichvě, když teda místo úroků, místo úroků řeknu, že to jsou poplatky spojené s půjčkou, děkuju.

moderátor
--------------------
Děkujeme vám také, pane Nováku. Poslechněte si odpověď pana inženýra Simaichla.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Tak skutečně, skutečně nejsem právník, nevím, jak je to možné, že to je tak možné obejít. V každém případě v tom se právě liší to kontinentální právo od toho anglosaského, že jsou tady, že naše právo je vymahatelné na základě toho, co je psáno. A pokud někdo udělá v zákoně chybu, tak zkušený právník si toho všimne, tak si dokážu velmi dobře představit, že té chyby prostě dokáže využít a je to potom nějaký souboj argumentů pro a proti. Já v této souvislosti mám ještě jednu takovou poměrně úsměvnou historku, protože třeba v arabských zemích je úrok, úrok zakázán. To znamená, tam finanční ústavy nesmějí používat úroky a takovéhle věci. Takže tam se to také obchází samozřejmě. A obchází se to tak, že se uzavírá smlouva, že ano, já, když si třeba kupuji auto, my koupíme auto na úvěr nebo na leasing a máme tam úrok a ten splácíme. Ale u nich je to tak, že to teda koupí ta společnost a ta společnost mi to prodá za vyšší částku. To znamená, ona neřekne, že je tam nějaký úrok z té částky, ale řekne mi, my jsme za to dali tolik a od vás požadujeme částku x plus nějaké právě to navýšení a tím se elegantně tomu úroku vyhnou. Také ho nesmějí používat. Tím chci říct, všechno se dá obejít, všechno se dá obejít. Je to jenom otázka v podstatě nějakého toho šikovného právníka a samozřejmě nějaké díry v zákoně.

moderátor
--------------------
V Poradně o rodinných financích se dnes bavíme o parametrech úvěru. Vypadá to, že o dnešní téma mají zájem především muži, dobré odpoledne. Haló, haló, posloucháme vás.

posluchač
--------------------
Dobrý den, Novotný.

moderátor
--------------------
Dobrý den, pane Novotný, můžete mluvit.

posluchač
--------------------
Já mám dotaz, já mám hypoteční úvěr, který mně po pětileté záruce úroku, tak mně oznámila moje banka, že bude se měnit úroková sazba, ale já jsem v té době byl nepřítomen v republice, byl jsem pryč prakticky 2 měsíce a tím pádem jsem tu informaci dostal poměrně pozdě a nemohl jsem vůbec vyjednávat podmínky. Jsem povinen dodržet to, co mi stanovila banka?

moderátor
--------------------
Pane Novotný, děkujeme za váš jasný dotaz a přejeme šťastnou cestu, protože slyším, že pravděpodobně někde cestujete.

posluchač
--------------------
Děkuju, děkuju, omlouvám se, nemůžu zastavit.

moderátor
--------------------
Každopádně signál byl dobrý. Na slyšenou a poslechněte si odpověď.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Tak, slyšeli jsme, já také přeju šťastnou cestu. Hlavně dobře dojeďte. Co se týče toho vašeho dotazu, tak nemám dobrou zprávu, skutečně jste povinen ten nový dodatek dodržovat a přesně se jím řídit. Ono totiž ta nová úroková sazba nebo vůbec ta fixace, ona nespadne z čistého nebe. Ono, když si vezmete do ruky tu smlouvu, kterou jste s bankou podepsal před 5 lety, tak tam zcela určitě najdete odstavec o právě expiraci nebo respektive přesné datum expirace té fixace a ta banka v podstatě vám to dává už 5 let dopředu na vědomí, kdy ta pětiletá fixace vyprší. A to, že člověk potom odjede, byť třeba na delší dobu, mimo republiku nebo prostě někam, kde není pro tu banku dosažení, už ta banka, bohužel, neřeší a upřímně ani nemůže řešit. Nemůže toho člověka honit po celém světě a vyjednávat s ním o nové výši úrokové sazby. V takovém případě doporučuju vždycky, když už vím, že mě to čeká, vím, že se mi blíží ta, ten konec té doby fixace, tak kontaktovat tu banku, říct, že budu mimo, ona bohužel jakoby nemůže posunout ten, to datum, ale může s váma vyjednávat už třeba měsíc a půl nebo 2 měsíce předem. Obvykle ona dává na vědomí zhruba tak ty 3, 4 neděle před koncem fixace, ty slušnější banky to dávají vědět dřív. Nicméně nemají problém začít vyjednávat už třeba 2 měsíce předem a připravit, připravit to tak, aby v okamžiku, kdy odjedete, aby bylo všechno v pořádku.

moderátor
--------------------
Tak to byla odpověď pana inženýra Zdeňka Simaichla ze společnosti Partners, který byl naším hostem v Poradně o rodinných financích. Mějte se hezky, hezký víkend.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, ekonom, společnost Partners
--------------------
Děkuji za pozvání, krásný víkend.