Českou část tohoto mezinárodního investigativního projektu zajišťuje České centrum pro investigativní žurnalistiku (ČCIŽ), které v současnosti provádí rozsáhlé analýzy a zpracování dokumentů a údajů vztahujících se k České republice za účelem jejich pozdějšího zveřejnění. Tyto činnosti ČCIŽ evidentně představují zpracování osobních údajů ve smyslu českého zákona o ochraně osobních údajů, což vyvolává vážné obavy ohledně dodržování příslušných zákonných povinností v této oblasti.

Především je každý správce osobních údajů povinen shromažďovat a zpracovávat osobní údaje pouze pro předem stanovené a zákonné účely, jen se souhlasem dotčených osob nebo na základě jiného zákonného titulu, dále je povinen dotčené osoby řádně informovat o tom, jaké údaje a pro jaké účely o nich zpracovává a komu mohou být zpřístupněny. Zpracování osobních údajů musí být také obvykle registrováno u Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).  Nicméně otázka aplikace českých předpisů na ochranu osobních údajů na média obecně a speciálně na novináře a publicisty je poměrně problematická, neboť Česká republika nevyužila možnost přijmout pro účely žurnalistiky zvláštní výjimku předpokládanou evropským právem (Směrnice 95/46/EC). Neexistence této speciální výjimky ovšem neznamená, že se veškeré zákonné povinnosti budou na tuto specifickou oblast vztahovat a že dotčené osoby mohou využívat všechna práva včetně práva na přístup k jejich osobním údajům.

Také ze stanoviska ÚOOÚ ohledně zveřejňování osobních údajů v mediích vyplývá, že pro použití předpisů na ochranu osobních údajů v podobných případech bude nutné hledat spravedlivou rovnováhu mezi dvěma rovnocennými ústavními právy, a to právem na ochranu osobních údajů a právem na informace. Bude tedy vždy záležet na posouzení okolností každého případu s ohledem zejména na fázi šetření, postavení dotčené osoby, povahy informací a účelu jejich zveřejnění. Neexistuje ovšem ani žádná automatická nebo blanketní výjimka pro podobné investigativní projekty.

Podle našeho názoru se na ČCIŽ zřejmě skutečně nebude fakticky vztahovat řada základních povinností upravených předpisy na ochranu osobních údajů, pokud by jejich splnění zmařilo vlastní účel tohoto investigativního projektu v jeho současné analytické fázi. Tento závěr bude platit zejména ve vztahu k politikům, úředníkům nebo jiným veřejně činným osobám a prověřování nezákonných aktivit i dalších osob, kdy následné zveřejnění může být považováno za činnost ve veřejném zájmu. Tato situace se ale velmi pravděpodobně změní, pokud dojde k uveřejnění osobních údajů týkajících se osob, které nepatří mezi politicky či veřejně exponované osoby a nebudou ani zjištěny žádné důkazy, že by využívaly offshorové společnosti pro jakékoliv nezákonné účely. Takové osoby se pak mohou podle našeho názoru důvodně obracet se svými stížnostmi ohledně zpracování jejich osobních údajů na ÚOOÚ a případně uplatňovat své nároky také soudně, pokud by jim porušením předpisů na ochranu osobních údajů vznikla škoda nebo jiná újma.

Zdroje:            Informace publikované na webu ČCIŽ
                       Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
                       Stanovisko ÚOOÚ č. 5/2009 (Zveřejňování osobních údajů v médiích)

Materiál připravil Mgr. Radek Matouš, Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o