Odpovědnost plátce za neautorizovanou platbu
Jestliže byla provedena tzv. neautorizovaná platební transakce, obchodní banka plátce neprodleně po té, co jí plátce provedení neautorizované platby oznámil, uvede účet, z něhož byla částka platba odepsána, do stavu, ve kterém by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo vrátí částku platby plátci.

Toto neplatí, jestliže ztrátu z neautorizované platby nese plátce. Plátce nese ztrátu z neautorizované transakce
-    do částky, která odpovídá 150,- euro, pokud byla tato ztráta způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku (např. platební karty) nebo zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků (tj. pokud např. napsal PIN na ztracenou nebo odcizenou platební kartu). Limit 150,- euro se vztahuje na souhrn všech platebních transakcí, které byly provedeny od okamžiku ztráty, odcizení, zneužití nebo neautorizovaného použití platebního prostředku do doby oznámení této skutečnosti obchodní bance,
-    v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností, uvedených v zákoně č.284/2009 Sb..
Plátce ovšem nenese odpovědnost za ztrátu z neautorizované transakce v případě, pokud nejednal podvodně a  pokud
-    ztráta vznikla poté, co klient oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku (např. platební karty) obchodní bance     nebo pokud
-    obchodní banka nezajistila, aby klientovi byly k dispozici vhodné prostředky, umožňující mu kdykoliv jí oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití „jeho“ platebního prostředku.
Práva klienta na řešení neautorizované transakce zanikají, pokud klient neoznámil neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platbu nejpozději do 13 měsíců ode dne odepsání peněz z účtu.

Odpovědnost banky za nesprávně provedenou platbu
Obchodní banka plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou transakci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také obchodní bance příjemce platby doloží, že částky nesprávně provedené transakce byly řádně a včas připsány na účet obchodní banky příjemce.
Jestliže neodpovídá za nesprávně provedenou transakci obchodní banka plátce plátci, odpovídá za ni banka příjemce příjemci.
Jestliže obchodní banka plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platbu a plátce jí oznámí, že netrvá na provedení platby, obchodní banka plátce neprodleně
-    uvede účet, z něhož byla částka platby odepsána, do stavu, ve kterém by byl, kdyby k nesprávnému provedení platby nedošlo, nebo
-    dá částku neprávně provedené transakce k dispozici plátci.
Tento postup je uplatňován pouze ve vztahu k částce nesprávně provedené transakce, která nebyla na účet obchodní banky příjemce připsána před tím, než plátce svojí bance oznámil, že netrvá na provedení této platby, a to za podmínky, že obchodní banka plátce toto připsání doloží plátci a (tam, kde to připadá v úvahu) také obchodní bance příjemce.

Jestliže obchodní banka plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platbu a plátce jí neoznámí, že netrvá na provedení platby, banka plátce neprodleně zajistí připsání částky neprávně provedené platby na účet banky příjemce platby. Jestliže obchodní banka příjemce odpovídá příjemci za nesprávně provedenou platbu, obchodní banka příjemce neprodleně uvede účet příjemce do stavu, ve kterém by byl, kdyby nedošlo k nesprávnému provedení platby  nebo dá částku neprávně provedené transakce k dispozici příjemci. V případě platby z podnětu jejího příjemce (inkasa) se výše uvedené postupy nepoužijí, pokud banka příjemce nesplnila povinnost řádně a včas předat platební příkaz bance plátce. Banka příjemce příjemci na jeho žádost doloží, zda tuto povinnost splnila. Jestliže byla úhrada provedena nesprávně, obchodní banka plátce ji na žádost plátce dohledá (analogicky to rovněž platí u inkasní formy placení).

Opravné zúčtování z podnětu banky
Opravné zúčtování banka provede pouze tehdy, pokud byla transakce provedena v rozporu s příkazem klienta k zúčtování – týká se to výhradně částky převodu a chyby v čísle účtu klienta. Za chybně pořízenou transakci lze považovat také vícenásobné zpracování téhož příkazu klienta k zúčtování nebo zpracování příkazu klienta k zúčtování před jím stanoveným datem splatnosti, pokud klient svůj příkaz k zúčtování před datem splatnosti odvolal. Za chybu v čísle účtu lze považovat jak chybu v čísle účtu plátce, tak také chybu v čísle účtu příjemce platby. Opravné zúčtování může být použito jenom tehdy, pokud neuplynuly 3 měsíce od okamžiku chybného zúčtování vinou banky plátce. Za rozhodný okamžik je považován den, kdy byla částka nesprávně odepsána z účtu plátce.

Opravné zúčtování banka provede storen z účtu neoprávněného příjemce platby s tím, že je o tom klient informován v AV poli příkazu k úhradě (tj. v poli pro textové informace). V případě potřeby je u storna platby z jiné banky nutné předložit příslušné doklady. Pokud byla nesprávně zúčtována vyšší částka než byla uvedena na příkazu k zúčtování, provede se storno ve výši rozdílu v částce. Klient je o tom informován v AV poli příkazu k úhradě (tj. v poli pro textové informace). Pokud je platba převedena z jiného účtu klienta, nebude provedeno storno této platby, ale banka převede prostředky ze svého „vnitřního účtu“ (účtu hlavní účetní knihy) ve prospěch neoprávněně debetovaného účtu (včetně úroků) a ze „správného“ účtu klienta převede finanční prostředky ve prospěch svého výše uvedeného „vnitřního účtu“. Zároveň banka zašle avizo příjemci platby.

Nejsou-li v jiném peněžním ústavu na účtu neoprávněného příjemce platby finanční prostředky na provedení storna, banka příjemce o tom neprodleně informuje banku plátce. Opravné zúčtování ve formě storna nelze provést u zahraničního, resp. přeshraničního platebního styku. V tomto případě nelze mimo ČR sdělovat identifikační údaje klienta. Proto se „partnerské“ bance napíše, že jejímu požadavku nelze vyhovět. Storno nesmí být prováděno z účtů správců daně. Žádosti o storno na účet s exekucí mohou bankovní úředníci vyhovět.

Opravné zúčtování z hlediska klienta
Pokud došlo k chybné platbě díky chybně klienta, nelze použít storno. Příjemci chybně směrované a vzápětí stornované transakce by storno mohlo připadat jako připuštění inkasa bez souhlasu majitele účtu. Klient musí proto požádat prostřednictvím svojí banky písemně (včetně příslušných dokladů) požádat o vrácení neoprávněně převedených finančních prostředků. Analogicky se poustupuje i v případě účtů správců daní.

Poskytování informací o příjemci omylem poukázaných finančních prostředků
Osoby, které utrpěly škodu v důsledku vlastní chybné dispozice a které to mohu prokázat, patří do okruhu subjektů, kterým je banka povinna i bez souhlasu klienta sdělit některé vybrané údaje, chráněné bankovním tajemstvím. Jedná se výhradně o údaje spojené s identifikací klienta, tj. číslo účtu a identifikační údaje majitele účtu, v jehož prospěch byla částka připsána.

Klient banku požádá o příslušné informace. Banka v návaznosti na to ověří, že daná situace opravdu nastala. Potom může žadateli vystavit potvrzení o tom, že je majitelem účtu, ze kterého byla chybná platba odepsána a poskytnout přesnou identifikaci platby.
Banka může sama tuto žádost klienta předat jinému peněžnímu ústavu. Pokud se klient obrátí přímo na banku neoprávněného příjemce, musí prokázat oprávněnost svého zájmu.

Reklamace platby klientem
Nesrovnalosti ve zúčtování transakcí by měl klient úředníkům příslušného obchodního místa svojí banky oznámit bez zbytečného odkladu – samozřejmě s výjimkou případů, kdy mu v tom brání vážná omluvitelná překážka (např. jeho pobyt v nemocnici).
 V reklamaci by měly být uvedeny všechny údaje, které bankovním úředníkům pomohou identifikovat reklamovanou transakci – konkrétně by v ní měly být uvedeny především následující informace:
-    popis reklamované platby,
-    důvod reklamace,
-    datum, částka, bankovní spojení a další relevantní informace a
-    kopie dokladů, které mají jakýkoli vztah k reklamaci.

Zároveň by měl klient zdůraznit, co přesně po svojí obchodní bance požaduje.