Z webových stránek společnosti se dozvídám, že „EKKA-Gold s.r.o. je společnost, která vznikla za účelem prodeje vzácných kovů ve spolupráci s německým partnerem pro aurum OHG. Cílem společnosti je poskytovat zákazníkům rychlý přístup ke vzácným kovům, transparentní podmínky dodání, špičkové servisní služby a poradenství v oboru vzácných kovů“. Obvyklé je již po staletí spoření  v penězích, což nabízí ostatní hráči nominovaní v kategorii „Spořicí účet“, ale spoření prostřednictvím drahého kovu je již na první pohled odlišné.

Společnost EKKA-Gold se tak stala první firmou, která vstoupila do soutěže s drahým kovem. Když nad tím přemýšlím, jednou se to vlastně muselo stát. Historie investování obyvatel ČR do drahých kovů prostřednictvím investičního zlata má relativně krátkou historii. Tradiční spořiví Češi mají v genech chození do „spořitelny“. Kořeny České spořitelny sahají až do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká, nejstarší právní předchůdce České spořitelny. Na tradici českého a později československého spořitelnictví navázala v roce 1992 Česká spořitelna jako akciová společnost.

Když jsme u historie, tak zabrousím trochu i do množství zlata, které bylo a je nyní v držení státu.

1919 – 12 tun, které jsme získali po vzniku republiky z bývalé Rakousko-Uherské banky.

1926 – 40 tun, část nabyl stát díky národní sbírce. Ta byla uspořádána po vzoru sbírky na Národní divadlo.

1929 – 69 tun.

1938 – 96 tun. Z důvodu války byla většina zlata uložena v bankách ve Velké Británii, Švýcarsku, Belgii.

1992 – 105 tun, které bylo po rozpadu Československa rozděleno v poměru 2 : 1 mezi ČR a SR

1998 – 13,5 tuny

2013 – 13,373 tuny

Ale vraťme se ke spoření ve zlatě. V ČR v posledních přibližně pěti letech vznikají společnosti, které nabízejí jak jednorázový nákup zlata občanům, tam nově i spoření ve zlatě. Asi neznámějším pojmem pro obyvatele ČR je také společnost SAFINA, a.s. (pozn. 1). Její historie se datuje od roku 1860. Má  ucelený výrobní programem v oblasti zpracování a výroby produktů z drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace.

Takže na trh k tradiční Safině vstupují další mladší konkurenti, kteří se prodeji investičního zlata věnují a hledají nejrůznější distribuční modely, od MLM (Multilevelmarketing), přes síť poboček, nebo e- shopy.

Investiční zlato je…

Ještě bychom si měli ujasnit, co je vlastně investiční zlato, protože lidé znají zlato především ze šperkařství, nebo ve formě zlomkového zlata nebo numizmatiky.

Zákon o DPH v § 92 říká, že investičním zlatem se rozumí zlato ve tvaru uzančních slitků zpracovaných v certifikované afinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin, dále zlaté mince, které mají ryzost nejméně 900 tisícin, byly vyraženy po roce 1800, jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %. Důležité pro kupujícího je ta skutečnost, že investiční zlato pořizuje zákazník bez DPH, oproti stříbru, které je technickým kovem a nákup se uskutečňuje s DPH.

Nákup investičních slitků z drahých kovů, především zlatých, je považován především za bezpečný a rozumný způsob ochrany financí investora. Objem investic do zlata v posledních několika letech výrazně vzrostl, přitom oblastí s největší dynamikou je prodej slitků menších hmotností drobným investorům. Tento fakt potvrdil roli zlata jako výhodné alternativy pro uložení volných finančních prostředků bez ohledu na výši investice.  A dostávám se k prvnímu důležitému bodu investování do zlata. A to je velikost slitku. Je pro klienta výhodné mít pytel jednogramových, či dvougramových slitků, nebo si místo toho pořídit jednu trojskou unci o hmotnosti 31,1 g. Jednou jsem propočítal, že v případě, že je klientovi doporučen nákup velkého množství slitků s nízkou gramáží, tak klient platí velkou marži. Může to být až několik desítek tisíc korun v závislosti na objemu obchodu. Důvodem je to, že v přepočtu na jeden gram je výhodnější si raději pořídit větší slitek. Funguje tu tak trochu princip velkoobchodní ceny. Ale ta paní co to nedávno nabízela, říkala: „…že si jednou za zlatý jednogramový slitek budete moci koupit třeba kus chleba a nebudete muset prodávat trojskou unci...“ Na první pohled to sice zní možná rozumně, ale byl bych zdrženlivý. Zkrátka a dobře, větší balení je vždy výhodnější. A tím jsme se dostali k dalšímu úskalí nákupu investičního zlata. Velký slitek je výhodnější, ale má nižší likviditu.

Likvidita v případě investičního zlata znamená, že pokud si jednou za život koupím například 500 gramů zlata a budu v budoucnu potřebovat pouze 100 tisíc korun, tak budu muset realizovat prodej celého slitku. Pro pořádek připojuji gramáže, ve kterých se investiční zlato nabízí. 1, 2, 5, 10, 20, OZ – 31,1 (trojská unce), 50, 100, 250, 500 a 1000 gramů.

Když nyní víme základní informace o investičním zlatě, je možno věnovat se spoření ve zlatě. Pokud to zjednoduším, tak mi spořicí produkt umožňuje spořit nějakou obvyklou částku měsíčně a na konci spořicího cyklu dostat drahý kov s určitou hmotností. Pokud má někdo zkušenost s investováním do podílových fondů, tak si samozřejmě ihned vzpomene na známou poučku.  Důležitou vlastností pravidelných investic je tzv. Cost-Average efekt, neboli princip průměrování nákupních cen. Ten spočívá v tom, že investujeme každý měsíc stále stejnou částku, ovšem za tuto částku nakoupíme každý měsíc jiné množství cenných papírů (nebo zlata), neboť jejich tržní hodnota se neustále mění. Tím dochází k průměrování nákupní ceny. Takto automaticky optimalizujeme množství akcií (zlata) dle jejich ceny. Když například cena akcie (zlata) poklesne, nakoupíme daný měsíc za stejnou částku větší počet těchto akcií (zlata). Když naopak cena akcie vzroste, tak jich koupíme méně.

A nyní se na investiční zlato podívám z úplně jiného úhlu pohledu. Pokud by investiční zlato chtělo soutěžit ve Zlaté koruně, tak si myslím, že by si zasloužilo zařadit do speciální kategorie. Klasický spořicí produkt znamená, že vkládám do banky peníze a na konci dostanu opět peníze. Zlaté spoření, ale znamená, že vkládám peníze a dostávám komoditu. Cítíte ten rozdíl? A přestavte si, že v letošním roce cena zlata poklesne a na spořicím účtu se vyskytne záporný zůstatek oproti vloženým penězům. A co vlastně u zlatého spoření hodnotit, jak ho porovnávat? Z toho vyplývá moje první doporučení. Zvážit, jak vhodně zapojit komoditu do soutěže. Zlato chce soutěžit, tak mu dejme důstojnou šanci.

V této souvislosti bych se rád zmínil také o distribuci investičního zlata v ČR. Z tiskové zprávy ČNB s názvem Upozornění na aktivity společnosti ACRUS CZ. vyplývá, že společnost ACRUS CZ nabízí mimo jiné prostřednictvím webové stránky investice do zlata s příslibem zhodnocení z takto investované částky. Činnost společnosti ACRUS CZ vykazuje znaky neoprávněného shromažďování prostředků od veřejnosti. Získávání peněžních prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování je činností v právním řádu České republiky striktně regulovanou, kdy tato činnost je vyhrazena pouze licencovaným subjektům, které prokázaly splnění požadovaných předpokladů pro takovou činnost.

Společnost ACRUS CZ nedisponuje povolením České národní banky k činnosti a není tak oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti. Jak je vidno, není všechno zlato, co se třpytí.

Co je třeba znát, abych mohl nabízet klientům investiční zlato?

V lednu 2013 vstoupila v platnost penzijní reforma a s ní i certifikace poradců na penzijní produkty. Z platné legislativy vyplývá, že od 1.6.2013 je pro distribuci třeba mít zkoušku odborné způsobilosti uskutečněnou certifikovanou osobou. ČNB tak vykročila jasným směrem k zvyšování odbornosti poradců a prostřednictvím této zkoušky vyloučila z distribuce poradce bez maturitní zkoušky a náhodné brigádníky a účelově zřízené společnosti, které takto na trhu působí ve smyslu nekvalitní péče o klienty. Takže penzijní produkty už nabízejí pouze odborníci. Co se týká prodeje investičního zlata, tak se o odbornost starají jednotlivé firmy. Je obvyklé, že dbají o odbornou způsobilost a mají interní pravidla pro podej a také test, kterým prodejce prokazuje odborné znalosti. Nicméně dnes je na tomto trhu s drahými kovy v jistém slova smyslu neuspořádaný stav.  V budoucnu asi bude vhodné tento distribuční segment vzdělávat a kultivovat.

Co ví veřejnost o investičním zlatě?

Na trhu se jako finanční poradce pohybuji již dvacet let a jsem si proto plně vědom toho, že současný finanční trh a trh cenných papírů vyžaduje hluboké znalosti. Někdy mám však pocit, že finanční gramotnost je primárně zaměřena na otázky, jako je RPSN, nespadnutí do dluhové pasti a ochrany spotřebitele. To je jistě záslužné, ale mnoho lidí by se chtělo vzdělat i v otázce investování do alternativních investic. Uvedu vám jeden příklad. Na depozitech bylo k 31.12.2012 od obyvatel celkem 2 850 mld. Kč (včetně 435 mld. ze stavebního spoření) a v kolektivním investování pouze 235 mld. Kč. Vidíte, že lidé raději umístí peníze do často nízko úročených depozit, než do výnosnějších aktiv všeho druhu.

A když tuto myšlenku vztáhnu ke zlatu, tak je několik renomovaných webových portálů, které se věnují financím a investicím. Sám používám každodenně cca 10 z nich a nerad bych na někoho zapomněl, tak je nebudu raději vyjmenovávat. Ale kde se má člověk vzdělat o zlatě. Bankovní poplatky mají svůj speciální web provozovaný Patrikem Nacherem, ale o zlatě informují pouze ti, kdo ho nabízejí. A když vám chce někdo něco prodat, tak to obvykle vychválí. Veřejnost by měla získat především nezávislé a odborné znalosti o drahých kovech. I když některé firmy pořádají semináře, natáčí videa a nebo otvírají nové pobočky i v menších městech a přibližují zlato občanům, je stále co zlepšovat. Informace o drahých kovech se pravidelně vyskytují především na Investičním fóru, které je pořádáno ve spolupráci s Vysokou školou finanční a správní, kde získává odborná veřejnost objektivní informace od odborníků. Takže dobré příklady tu již jsou.

Také si ještě dovoluji ocitovat část rozhovoru z MF DNES ze dne 3.6.2013 s Radkem Urbanem, náměstkem ministra financí. V rozhovoru o návrzích na změnu ve 2. pilíři řekl: „Jeden z návrhů zní, aby byl vedle čtyř povinných fondů ve druhém pilíři zaveden ještě pátý povinný, který by investoval do fyzického zlata. Chápu jeho výhody, řada lidí si myslí, že není správné věřit nominálním aktivům jako akcie nebo dluhopisy, ale mají důvěru v reálná aktiva, jako je zlato a nemovitosti. Nicméně o tom neuvažujeme, koneckonců každý provozovatel fondů může zlato do fondu nějakým způsobem zahrnout“.

Zlatá koruna a "zlaté" účty

Téma investičního zlata v ČR považuji za hozenou rukavici pro Finanční akademii, které má ve svém třísetčlenném týmu řadu odborníků. Zřejmě by se do diskuse o investičním zlatu zapojili i jednotliví hráči na trhu. Informace ze Zlaté koruny motivují občany k tomu, aby se více zajímali o vlastnosti jednotlivých produktů a lépe porozuměli nabídkám finančních společností. Dokáži si představit samostatnou rubriku o drahých kovech, seriál o historii zlatého standardu, poptávce, cenotvorbě a třeba i posouzení vhodnosti prodeje. Na to může navázat odborný seminář apod. Pokud již zlato našlo cestu do tuzemských domácností, je třeba o něm vědět mnohem více a ne jen to, že tu je a nabízí se. Pokud se do Zlaté koruny 2014 přihlásí více firem nabízejících spoření ve zlatě, bude si moci konečně EKKA-Gold s.r.o. důstojně „zasoutěžit“.

…Zlatá koruno, co tomuto návrhu říkáš?

(odpověď Zlaté koruny: „Zatímco produkty v soutěži ovlivní spíš aktuální nabídka, v diskusi budeme rádi pokračovat.“

Autor: Ing. Miroslav Škvára, lektor finanční gramotnosti a člen Finanční akademie Zlaté koruny

Pozn. 1: Společnost SAFINA, a.s. je členem skupiny SAFICHEM GROUP a 100% vlastněná firmou SAFICHEM GROUP AG, sídlící ve Švýcarsku. Dalšími členy této skupiny jsou společnosti Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s.,VUAB Pharma, a.s. a Pacovské strojírny, a.s. Výše uvedené společnosti působí v oblasti zpracování drahých kovů, chemického a farmaceutického průmyslu. SAFICHEM GROUP vyvíjí prostřednictvím svých členů obchodní aktivity globálně na všech kontinentech.