Jestliže jejich podnik zkrachoval nejdřív loni v září, dostanou vyplaceny od státu tři platy.
Největší skupinou mezi nimi jsou bývalí zaměstnanci skláren a porcelánek. Do teď dostali jen mimořádné dávky ze státní pomoci, část přispěli i odboráři nebo třeba města. „Ušlou mzdu teď dostanou navíc, vyplacené příspěvky vracet nebudou,“ uvedl sklářský odborový předák Vladimír Kubinec.

Kromě této mimořádné výplaty poslanci zajistili zaměstnancům krachujících firem lepší podmínky i do budoucnosti. Doba, kdy mohou dostávat mzdu od úřadu místo od krachujícího zaměstnavatele, se rozšíří. To pomůže i firmám v problémech. Pokud bude jejich zaměstnance dočasně vyplácet stát, nebudou hromadně odcházet a krizi podniku ještě prohlubovat. Ten tak nakonec může přežít. To je ostatně smyslem většiny dalších změn, které poslanci přijali.
Firmy tak na sebe například nebudou muset při dočasných problémech podávat insolvenční návrhy. Pokud k tomu přece jen dojde, mělo by pro podniky být snadnější zabránit úplnému krachu. Poslanci totiž zmírnili podmínky takzvané reorganizace, jejímž cílem je zachovat výrobu a zároveň firmu ozdravit.

Bankrotovou ochranou se nyní snaží zachránit například skupina Kord Holding, jeden z významných zaměstnavatelů na Slovácku. Zatím jsou však podmínky reorganizace tak náročné, že se k ní loni propracovalo jen šest společností v problémech. Předluženým lidem by zase měla pomoci změna v takzvaném osobním bankrotu. Ten, kdo se jej rozhodl podstoupit nyní, dostával po splátkách dluhů jen životní minimum. Nyní bude na soudu, zda dlužníkovi nechá víc peněz. „Dá se čekat, že v důsledku krize se do problémů mohou dostat i příslušníci střední třídy zvyklí na určitý standard. Jeho zachováním je budeme motivovat, aby opět začali vydělávat a platit dluhy,“ zdůvodnil změnu Bohumil Havel, jeden z členů komise, která na začátku roku změny v insolvenčním zákonu připravovala. „Je to pobídka, aby do oddlužení šlo více lidí,“ míní poslanec Radim Chytka, který návrh změn do Poslanecké sněmovny předkládal. Kontroverzní „rizikové úvěry“ ze zákona vypadly Poslanci se na změnách shodli takřka jednomyslně, oproti původnímu návrhu upravili dvě věci. Z insolvenčního zákona vypadly především kontroverzní „rizikové úvěry“, které by banky poskytovaly firmám v problémech. Pokud by společnost, která dostala rizikový úvěr jako „poslední možnost“, zkrachovala, vyplatil by insolvenční správce z rozprodaného majetku nejdřív věřitele rizikového úvěru. „Možná by to zachránilo deset dvacet firem, ale zdražilo by to běžné úvěry. I viceguvernér České národní banky na nás apeloval, ať zbytečně finanční ústavy neznervózňujeme,“ nastínil Chytka, proč rizikové úvěry ve schválené novele insolvenčního zákona nejsou. Druhá změna se týká zemědělských podniků. Ty, které se věnují přímo pěstování rostlin nebo chovu zvířat, nebudou moci skončit v úpadku od jara do podzimu, tedy v době, kdy se musí postarat o úrodu.