« Zpět

Živly kolem nás

| 30. září 2011 - 10:05 | Zprávy | Neživotní pojištění

Počet pojistných událostí roste mnohem pomaleji než finanční výše škody, kterou živel způsobí. Během posledních let se zkracují intervaly mezi jednotlivými živelnými pohromami. Jak se dá bránit? Do dnešní doby se člověk ve svém životě naučil ovládat mnoho věcí a činností, ale doposud si neumíme podmanit počasí. 

Počet pojistných událostí roste mnohem pomaleji než finanční výše škody, kterou živel způsobí. Během posledních let se zkracují intervaly mezi jednotlivými živelnými pohromami. Jak se dá bránit? Do dnešní doby se člověk ve svém životě naučil ovládat mnoho věcí a činností, ale doposud si neumíme podmanit počasí. Takže pořekadlo „Poručíme větru, dešti...“, není stále možné aplikovat do reálného života. Během posledních let se zkracují intervaly mezi jednotlivými živelnými pohromami, které stíhají ať už naši vlast nebo okolní státy.
Částečně předcházet můžeme těmto živelným pohromám různými způsoby. Živelné pohromy způsobují kromě jiných ztrát i enormní ztráty finanční, abychom alespoň ty nějak eliminovali, chráníme svůj majetek pojištěním. K čemu nám toto pojištění slouží? Jak se v důsledku živelných pohrom, které naši zemi zasáhly, změnil počet pojistných smluv a objem nárokovaných částek na jednotlivých složkách?

K čemu nám živelné pojištění slouží

Minulý rok to bylo krupobití, vichřice a povodně, letos vichřice, sněhové kalamity a opět povodně, co sužovaly naši vlast.

Malou útěchou nám může být, že proti těmto výstřelkům přírody můžeme svůj majetek ochránit vhodně zvoleným živelným pojištěním, které ve svém portfoliu nabízí většina tuzemských i zahraničních pojišťoven.

Pojištění proti živelným škodám nás chrání především před povodněmi a záplavami, které se v poslední době s každoroční pravidelností na naše území vrací, dále nás chrání před vichřicí a jinými povětrnostními výstřelky přírody. Živelné pojištění také myslí na úder blesku a následné vzniklé přepětí elektrické sítě, v pojistných událostech je často uvedena škoda způsobená tíhou sněhu, ta tvoří problémy především na průmyslových budovách s jejich rovnými střechami, ale i na starších domech s neopravenou nebo špatně opravenou střechou, která může tíhu sněhu jen obtížně vydržet.

Porovnání počtu pojistných událostí

Počet pojistných událostí – škody z
1Q – 2010
1Q – 2011
změna 2011/2010
tíhy sněhu
47571
8237
-82,68%
povodní
1025
2841
177,17%
vichřice a krupobití
2047
1042
-49,10%
Celkem
50643
12120
-76,07%
Jak čas mění živelní pojištění

Zajímavé je meziroční srovnání počtu pojistných událostí a škod způsobených přírodními živly. Za povšimnutí stojí meziroční srovnání prvního kvartálu let 2011 a 2010. Tam u škod z povodní částka vzrostla z 18,342 milionů Kč na 85,071 milionů Kč, tedy více jak čtyřikrát. Oproti tomu počet pojistných událostí vzrostl jen z 1025 na 2841, což je ani ne třikrát více. Z těchto informací je patrné, že počet pojistných událostí roste mnohem pomaleji než škoda, kterou způsobí, ta byla v průměru v roce 2010 na jednu pojistnou událost způsobenou škodou z povodní nižší než 18 tisíc Kč. O rok později průměrná částka vyčíslená na pojistném ze škody způsobené z povodní narostla až téměř k 30 tisícům korunám. Prudký nárůst průměrné částky může být dán především přístupem pojišťoven, které odmítali některé objekty a některý majetek pojistit třeba z důvodu, že se nachází v záplavových zónách. Nárůst částky je pochopitelné také dán tím, že v letošním roce 2011 postihla povodeň relativně bohatší části naší vlasti, kde zničila majetek v celkové vyšší hodnotě.

Naopak škody způsobené z tíhy sněhu poklesly meziročně v prvních kvartálech let 2010 a 2011 na méně než pětinu, stejně tak i vyplacená částka klesala zhruba ve stejném tempu.

U krupobití a vichřice byl pokles pojistných událostí zhruba na polovinu z 2047 v prvním kvartálu roku 2010 na 1042 událostí ve srovnatelném období roku následujícího, ale vyplacená částka klesala pomaleji, z údajů České asociace pojišťoven je patrné, že byl zaznamenán pokles jen o jednu pětinu. Což může být dáno tím, že třeba krupobití, které postihlo Českou republiku v roce 2010, řádilo především ve středních Čechách a Praze, kde byl na příklad počet zničených automobilů velmi vysoký (dokonce bylo nárokováno nejvíce škod na osobních automobilech) a hodnota zničeného majetku tak též.

Jaké pomsty přírody přinesl loňský rok v porovnání s předloňským?

Pokud budeme srovnávat počet pojistných událostí v letech 2009 a 2010, zjistíme, že v loňském roce bylo způsobeno téměř dvojnásobek pojistných událostí způsobených přírodními živly než v roce 2009, největší nárůst ze zhruba 17 tisíc v roce 2009 na více jak trojnásobek zaznamenaly pojistné události způsobené ze škody z tíhy sněhu. Finančně ovšem škody způsobené z tíhy sněhu narostly na téměř čtyřnásobek (1,2 mld Kč v roce 2010).

Mezi roční nárůst v roce 2010 o zhruba polovinu zaznamenal počet pojistných událostí způsobených povodněmi, škoda byla ale o více než 150% vyšší než v roce 2009. To znamená, že narůstala průměrná hodnota jedné pojistné události.

Mírný nárůst asi o jednu třetinu můžeme pozorovat i u pojistných událostí způsobených vichřicí a krupobitím, u nich rostl počet a způsobená škoda přibližně stejným tempem.

Zdroj: Česká asociace pojišťoven

Jak mění přírodní živly pojištění?

Meziroční srovnání roku 2010 a roku 2009, ukazuje, že rostl jak počet pojistných událostí, tak i škody, které způsobily. Abychom eliminovali dopad těchto škod z hlediska finančního, je nutné vybrat vhodné pojištění s plněním vyhovujícím našim podmínkám. Při srovnání škod způsobených přírodními živly můžeme v průběhu let pozorovat vyšší nárůst hodnoty škod, což může být dáno i tím, že občané a firmy se více orientují v pojištění, uzavírají vhodnější smlouvy a následně na pojišťovnách nárokují vyšší škody.

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Vložte svůj dotaz

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.