„Po živelních pojistných událostech býváme při tak malých rozdílech vůči klientům vstřícní, takže dvoukilometrový rozdíl ve výkladu pojmu vichřice by určitě nebyl důvodem k nevyplacení pojistného plnění,“ reagoval Václav Bálek z Allianz.
„Vichřice je u nás klasifikována jako proudění větrů o rychlosti vyšší než 75 km/hod. Každá škodní událost se však likviduje individuálně, přihlíží se k mnoha faktorům a vždy závisí na konkrétní situaci,“ sdělil Tomáš Zavoral z Direct pojišťovny.
„Vichřicí se rozumí dle našich poj. podmínek proudění vzduchu, které v místě pojištění dosáhlo rychlosti nejméně zhruba 75 km/h. Vzhledem k riziku možných pojistných podvodů si musí pojišťovny toto živelní nebezpečí opravdu přesně vyspecifikovat,“ zdůraznila Kateřina Bílá z Wüstenrotu.
Vyberte si vhodné pojištění zde
„Klasifikace pojmů může být v různých pojišťovnách různá. Proto by si klienti měli buď sami ještě před sjednáním pojištění, nebo pak ve spolupráci s pojišťovacím poradcem projít pojistné podmínky – zejména ty části, které se týkají rizik, předmětu pojištění a limitů,“ radí Dagmar Koutská z České pojišťovny.
Vichřice je podle ní běžně u většiny pojišťoven stanovena v pojistných podmínkách podle hydrometeorologické stupnice síly a rychlosti větru.
Vodítkem škody v okolí
„Záleží na individuální praxi jednotlivých pojišťoven. Rychlost vichřice bývá definována v pojistných podmínkách. Obvykle se za vichřici považuje vítr o rychlosti nad 72 km/hod., což odpovídá osmému stupni Beaufortovy škály,“ dodal Milan Káňa z Kooperativy. Meteorologická měření se však podle něho provádějí bodově, proto může být sporné, jaké rychlosti vítr dosahoval v místě škody.
„Vodítkem pro uznávání nároků bývá zjištění, zda vítr způsobil i jiné škody na stromech či stavbách v těsném sousedství místa pojištění,“ dodal Káňa.