Rozmarné léto obnažuje více než kdy předtím to, co pojišťovny v rámci běžné pojistky domu a domácnosti proplatí a co ne. Jen letos po silných bouřkách, smrštích a vichřicích už u pojišťoven ostrouhaly celkově tisíce lidí.
Pojišťovny však shodně tvrdí, že případů, kdy po řádění živlů nemohly vyplatit peníze z pojistek, je procentuálně velmi málo.
„Takovýchto případů evidujeme zhruba jedno procento z celkového počtu všech škod,“ tvrdí Renata Svobodová z České podnikatelské pojišťovny (ČPP).
„Výluky u pojištění domů a domácností proti škodám z přírodních živlů prakticky nejsou. Individuálně se může stát, že plnění je kráceno z důvodu závažné nedbalosti, například nechá-li klient otevřené střešní okno během bouřky,“ řekla Právu Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.
Když se vezme v úvahu, kolik letos všechny pojišťovny dostaly hlášení škod kvůli řádění živlů tisíce lidí z nějakého důvodu nedostaly nic.
Tisíce lidí nahlásily pojišťovnám škody...
Pojišťovny Právu nesdělily, kolik hlášení letos odmítly, s tím, že tyto případy řeší individuálně a těžko by se jim to vyčíslovalo; některé uvádějí jen procentuální podíly. I z nich však lze vyvodit, že jde až o tisíce pojištěných občanů, kteří jsou najednou překvapeni, že se vlastně pojistili špatně a nemají na plnění pojistné události nárok.
Škody z přepětí sítě základní pojistka nehradí 
Kooperativa, která je ve stejné finanční skupině jako ČPP, již dříve Právu potvrdila, že letos musela výrazně krátit nebo nevyplatit náhradu u deseti procent všech oznámených případů.
Nejčastějším důvodem zklamání je to, že lidé neopráší jednou za čas své smlouvy a mají pojistky s nízkými limity krytí. Aktualizace je důležitá už proto, že se může změnit způsob toho, jak se pojistky skládají.
U pojistných smluv Kooperativy jsou v balíčku základních pojistných nebezpečí zahrnuta všechna nejčastější a nejpravděpodobnější rizika. U smluv do roku 2005 si ale klient sám vybíral rizika, která si pojistil.
„Proto se může stát, že některá z rizik u starších smluv nejsou kryta,“ připomněl Milan Káňa z Kooperativy.
Právě u letních bouřek je dobré vědět, že většina běžných pojistek nepokrývá riziko škod z tzv. přepětí, tedy situace, kdy blesk udeří vedle, ale vám to zničilo elektřinu. Na škody z přepětí se musíte u většiny pojišťoven připojistit.
„Klienti se často mylně domnívají, že z rizika úder blesku jsou kryty i škody vzniklé přepětím v elektrické síti, které způsobí blesk, jenž praštil do elektrorozvodného zařízení umístěného mimo objekt. Takových škod se základní pojištění netýká, lidé se mohou připojistit,“ potvrdil Právu Káňa.
Déšť zatekl a sundal omítky? Máte smůlu
Jsou i další chytáky. „Pokud vichřice či jiný živel poškodí budovu a v důsledku toho dojde k zatečení dešťové vody, jedná se o pojistnou událost. Ale došlo-li k zatečení dešťové vody, aniž by tomu předcházela škoda, způsobená živlem, o pojistnou událost se nejedná. Příčinou těchto škod bývají závady v provedení stavby nebo v jejím špatném stavu,“ řekl Právu Jan Marek z České pojišťovny.
Postup u zatečení je u všech pojišťoven víceméně stejně odmítavý. Například klient Kooperativy nahlásil, že mu silný déšť v noci promáčel dvě místnosti v domku a odpadla v nich omítka.
„Náhradu jsme neposkytli. Do domku totiž zateklo střechou, která nebyla poškozena vlivem bouřky, ale zatékalo do ní vinou špatného stavu, sdělil Právu Káňa.
Navíc pojišťováci, ať působí pro danou pojišťovnu, nebo jsou to externí prodejci, lidem často nepřipomenou, že by po dvou letech bylo dobré pojistku aktualizovat, ale často klientům ani nevysvětlí všechny pojmy, tedy podmínky a výluky pro výplatu plnění v případě škody.