Stížnosti na pojišťovací poradce se množí
Doporučují pojistky lidem, kteří je nepotřebují, mlží o nevýhodách doporučovaných produktů, poskytují neúplné a zavádějící informace. Stížnosti na finanční zprostředkovatele v oblasti pojišťovnictví jsou stále častější. Centrální banka jich v říjnu evidovala za uplynulý rok 137, což je víc než dvojnásobný meziroční nárůst. Se zprostředkovateli mají problém i samy pojišťovny, pro které poradci pracují.
Finance
Lidem vadí především to, že je poradci dostatečně neinformují Zprostředkovatele chce stát více kontrolovat a případně i pokutovat
Doporučují pojistky lidem, kteří je nepotřebují, mlží o nevýhodách doporučovaných produktů, poskytují neúplné a zavádějící informace. Stížnosti na finanční zprostředkovatele v oblasti pojišťovnictví jsou stále častější. Centrální banka jich v říjnu evidovala za uplynulý rok 137, což je víc než dvojnásobný meziroční nárůst. Se zprostředkovateli mají problém i samy pojišťovny, pro které poradci pracují.
Velké externí poradenské sítě, které zprostředkují stále větší objemy obchodů, totiž vytvářejí tlak na zvyšování svých provizí za zprostředkování a jednotlivé pojišťovny se mu nedovedou bránit.
„Obecně platí, že pokud pojišťovna na zvýšení provizí nepřistoupí, riskuje, že ztratí obchod a podíl na trhu,“ popisuje situaci Martin Diviš, šéf pojišťovny Kooperativa, která získává prostřednictvím externích sítí asi polovinu klientů, což je v porovnání s ostatními pojišťovnami spíše méně.
Rostoucí provize poškozují hlavně klienty, protože jim zdražují pojistky. Například u investičního životního pojištění se provize pro poradce šplhají až na dvojnásobek ročního pojistného placeného klientem. Do situace se proto vkládá ministerstvo financí i ČNB. Ministerstvo připravuje na březen zákon, který zavede možnost pro centrální banku snáze pokutovat poradce za nekalé praktiky při sjednávání produktů. ČNB se zase chystá poradce více kontrolovat.
Na rok 2012 navíc připravuje ministerstvo zákon o distribuci na finančním trhu, který by měl zpřísnit podmínky udělování licencí finančním zprostředkovatelům. Dnes tuto činnost může poskytovat prakticky kdokoli. V zemi je tak zhruba 124 tisíc zprostředkovatelů, což je o 38 tisíc víc než před dvěma roky. Podle náměstkyně ministra financí Kláry Król se uvažuje o stanovení minimálního věku, délky praxe a vzdělání. Podmínkou získání licence by mělo být také složení zkoušky.
Změny se ale nechystají v samotném systému odměňování, kdy pojišťovna platí poradce za sjednanou smlouvu podle výše pojistných částek a klient přitom netuší, jak vysokou provizi poradce v ceně produktu platí. Přitom právě v tom tkví podle odborníků největší problém. Poradci se dnes snaží klientům doporučit co nejvíc produktů, aniž by řešili, zda je opravdu potřebují. Pokud na schůzce s klientem nic nesjednají, odcházejí s prázdnou.
Navíc se poradci ocitají v pokušení doporučovat ty produkty, ze kterých mají sami vyšší provize, přestože pro klienta jsou dražší. „Zprostředkovatel by měl správně jednat v zájmu klienta. Takže by pro něj měl vybrat ten produkt, ze kterého má sám nejmenší provizi,“ popsal konflikt zájmů Jiří Fialka z poradenské společnosti Deloitte na konferenci s názvem České pojišťovnictví v roce 2015 pořádané týdeníkem Ekonom a firmou Deloitte.
Do zákona o distribuci zřejmě neprojde povinnost poradců sdělovat svým klientům výši své provize, která nyní platí třeba u penzijních fondů. Tato povinnost byla zavedena například ve Velké Británii. Následkem toho ale trh velmi výrazně propadl.
Diskuse
Vložte svůj dotaz